No, Rodgire, snad si jsi vědom toho, že ani Tvé reakce nejsou prosty emocí a ne vždy si dáš dost práce s tím, aby ses zamyslel nad tím, co bylo řečeno a v jaké souvislostiRodgir de Maille píše: Pokud jsi v tom viděl povýšenost, omlouvám se. Já ji tam nevidím. Každý asi vidí v psaném textu jinou dikci.
Oprvdu si myslím, že lepší odpověď jsem dát nemohl. Nehledej chybu v Bohu - zněla. Pro Boha není problém ani ta amputace.
Ano i takto se to dá vysvětlit - Bůh není. To je právě ten rozdíl v optice mojí a tvojí kterou to nahlížíme. Já rozpoznám Boží působení, ty "jen" něco nevysvětlitelného. A znovu, není to otázka rozumu, ale citu.
Věda je schopna popsat jak vzniká lidské tělo, že spermie se spojí s vajíčkem.... ale jak skutečně vzniká život, to popsat schopna není. Věda ti přesně popíše co se děje v okamžiku smrti, ale co se děje po něm, na to je krátká.
Na "zázraky" asi nahlížím stejně jako Kain a někteří další zde. Úspěšnost léčby nebo léčebného zákroku je podmíněna řadou okolností a proto je rozdílná. Nenalézám tam nic božského - jen dostupnost léčby, stav pacientova organismu, podmínky, v nichž se nachází.
Amputovaná končetina ještě nikdy nikomu a ničemu nedorostla. Ani těm ještěrkám, jen některým dorůstá část ocásku, kterou umějí odvrhnout v případě nebezpečí. Takže zase žádný zázrak, jen miliony let vývoje, velmi postupný vývoj organismu...
Božím působením je přece podle původní věrouky absolutně vše, co se děje. To jen člověk selektuje a když se mu to hodí, pak je to boží úradek, a když ne, je to volní jednání člověka. Protože pokud by vše, co se děje nebylo božím úradkem, pak by to buď znamenalo, že není všemocný, nebo že je velice ošklivě potměšilý a hodně výběrově tu zlu zabrání a tu zas ne. A že se toho zla stalo a děje stále.
Navíc ve své všemocnosti a všudypřítomnosti zasahuje do životů lidí, již s ním nemají nic společného, protože mají jiného boha či bohy, kteří pro ně, stejně jako monoteistický bůh pro křesťany, nezvratně existují. Ještě žádný křesťan přece neprokázal, že ostatní bohové neexistují - jen je prohlašuje za modly a démony.
Pokud vím, věda zatím definuje jako živé to, co je schopno látkové výměny, regulace vnitřních parametrů (například teploty), dráždivosti na vnější podněty, vlastního pohybu a hlavně pak množení.
Uměle byly aminokyseliny, základní molekuly života, již vytvořeny, a vědci pokračují v bádání ( http://granosalis.cz/ebooks/info.pdf - zajímavý článek k tématu; pokud by byl problém, pak je to publikace Dr. Charlese Thaxtona "Informace a vznik života").
Nemohla jsem si nevšimnout, že poslední dobou je učení o tom, že bůh řídí vše na zemi, opouštěno a je dávána přednost tomu, že spíš jen tak občas někdy a někde zasáhne a jinak nechává věci běžet mimo svou vůli. Zřejmě je to reakce na poslední války, kdy došlo k událostem, jež existenci božího řízení úspěšně zpochybňují (protože byla-li např. WWII se vším, co ji provázelo, božím úradkem, pak od něj raději rozumná bytost pomaže zatraceně rychle pryč, což by znamenalo úpadek monoteismu i moci církví en bloc, že...). Takže, pokud se děje něco opravdu hodně zlého nebo nemravného, pak je to, dle moderní teologie, konání lidí mimo boží vůli. Jenže to potom zase znamená, že ten monoteistický bůh si jen tak klidně všudypřítomně povlává a pozoruje rostoucí hromady mrtvol, bídu, neštěstí.
Jestli někdo zpochybňuje existenci boha, pak jsou to sami teologové právě tím, že připouštějí selektivnost božího konání a že v důsledku událostí zpochybňujících existenci boha svou nespravedlností, masovostí a brutalitou lavírují a hledají východisko z tohoto rozporu.
Hrůzností toho, co se ve 20. století stalo (a do jisté míry pokračuje - viz americké kruciáty proti Afghanistánu a Iráku, kdy se am. prezident i další zaštiťují božím vnuknutím) totiž bůh popírá sám sebe.
Pokud existuje jako všemocný a dopustil, aby se to stalo, pak je to nekonečně odsouzeníhodné a není nic, co by jeho jednání mohlo jakkoli omluvit či vysvětlit. Navíc nikdy nepotrestal pachatele!
Pokud to nemohl ovlivnit, pak není všemocný.
Kudy z toho ven?
