Galský způsob boje

Vojenství a vše co s tím souvisí

Moderátoři: Trubadix, Wothan, Alexandr

Uživatelský avatar
abaddon
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 2015
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od abaddon »

nojo, ale stity maji i obranci, navic sou nahore s strili, hazou smerem dolu a hradby mimo jine poskytuji dostatek kryti uz samy o sobe... nehlede na to ze asi ani keltove nestrili do vlastnich rad, takze v momente priblizeni musi s hazenim prestat ...
Pavel
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 75
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

.

Příspěvek od Pavel »

Nezbývá, než to vyzkoušet :wink: Samozřejmě s pořádnou přesilou útočníků.A možná to celé je jen trochu zveličené svědectví o dobývání něčeho aspoň trochu opevněného
Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5440
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Wothan »

Mám pocit že koruny valů oppid nemají klasické cimbuří takže i to krytí asi bude trochu jiné, ale upřímně řečeno moc nevidím do toho jak bojovali keltové mezi sebou. Vím jen jak bojovali proti římanům, respektive jak římané zdolávali jejich oppida způsobem kterému nedokázali čelit.

Když si vezmu k ruce jen toho Caesara, tak tu je celá řada různých technik - obležení, zasypání příkopů, vybudování náspu (agger), přistavění obléhacích věží které převyšovaly hradby a následné sehnání obránců z hradeb střelbou z luků a strojů, dobytí města, masakr... Popřípadě i jiné zajímavé ženijní práce jako narušení pramenů tuším u Uxelanea apod. Netroufám si odhadnout do jaké míry představovali římské obléhací techniky pro kelty novinku, zřejmě jen z části, faktem ale je že jejich pevnosti a to i ty nejsilnější, kterým věřili, tomuhle čelit nedokázaly.
Pavel
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 75
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

.

Příspěvek od Pavel »

Římani měli početní převahu, obléhací stroje, byli poučeni z válek svých i jiných národů, vlastně i z keltských nájezdů.Díky nim postavili silnou armádu, odrazili keltské nájezdy a postupně začali Kelty zatlačovat zpět a podrobovat si země od(asi) Francie až přibližně do Karpatské kotliny.V Čechách snad že prý nebyli, na Moravě už nějaký římský vojenský tábor našli.Asi zas budu muset prolézt knížky a osvěžit si paměť :?
Pavel
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 75
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

.

Příspěvek od Pavel »

Ale to už asi bojovali s Germány......Já radši prolezu ty knížky :evil:
Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 948
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Rab »

To udělej - pak ale nechápu, proč sem teda něco píšeš, když o tom moc nevíš...
Uživatelský avatar
abaddon
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 2015
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od abaddon »

tak ja sem tu svou domenku taky vznesl bez toho ze bych nejak blize znal keltske dejiny... jen se mi to zdalo proste nerealne ;-)
Alexandr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Alexandr »

Zdravím,
Keltové sami měli sklon ke zveličování a heroizaci svých činů.Takže některé informace se mohly dochovat tímto zkreslené.
- No Keltové sice měli údajně sklony ke zveličování, ovšem od nich samých se žádné písemné zprávy nedochovaly. Informace o nich máme pouze od řeckých a římských autorů a z archeologických nálezů, takže pokud v tomto směru docházelo k nějakému zkreslení, jen těžko to bylo keltskými sklony ke zveličování...

Používání kamenů, šípů a jiných zbraní na dálku při obléhání bylo vždy velice důležité a jistě to platí i pro Kelty. Samozřejmě to neplatito tak, že Keltové obstoupili hradby, začali metat vším, co našli, a očekávali vítězství. Šlo spíš o to co nejvíce koncentrovat v několika málo úzkých částech opevnění tuto palbu, donutit obránce ke stáhnutí se z hradeb (nebo jim jen zabránit v klidu tam stát a střílet) a umožnit tak jiným bojovníkům překonat hradby - třeba na nějakých těch obléhacích žebřících. Luky a šípy nebyly v keltském válečnictví příliš rozšířené, ale používány samozřejmě do jisté míry byly.

To obstoupení hradeb v kruhu je také spíše neobratné vyjádření. Myslím, že autor chtěl říci, že v rámci možností byly okolo celého města rozmístěny hustěji či méně hustě (podle okolností) hlídky, které měly za úkol bránit zásobování města, komunikaci města s okolním světem atd.

Římské obléhací techniky byly mnohem vyspělejší než ty keltské. Ostatně Římané byli jedním z mála starověkých národů, který měl při řádném obléhání (teď nemyslím náhlý, neočekávaný útok) slušnou naději na úspěch. Valná většina národů (Skythové, Thrákové, Germáni... i Keltové) nebyla v tomto směru příliš vyspělá a spoléhala právě na ty náhlé neočekávané přepady.
Římani měli početní převahu
Nesmysl :wink:

Jestli byly římské legie v Čechách, je dosud sporné. Na Moravě byly určitě, ovšem to už se dávno netýkalo Keltů - bojovaly zde s Germány.

S pozdravem
Saša
Naposledy upravil(a) Alexandr dne stř 11. říj, 2006 9:02, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Vladan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 526
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Vladan »

Pavel: Římani měli početní převahu, obléhací stroje

Třeba Caesar neměl zase nejak velkou převahu. Třeba při vspouře vedené Vercingentorixem bylo keltů víc a stejně jim to bylo prd platný. Je to sice smutný, ale je to tak. Keltové prostě neuměli bojovat proti organizovanému nepříteli, který umí bojovat v sevřené formaci. Mam zato, ale nejsem si ti úplně jistej, že centurioni byli první bojující důstojníci v historii a to má na vedení vojska taky velkej vliv.

K těm obléhacím strojům: Keltská opida byla opevněna kolovou palisádou na nasypaném valu s příkopem a to je konstrukce proti které se dá bojovat různými spůsoby. Od pouhého zasypání příkopu a steči hradeb na žebříkách, až po způsob, který popisoval Wothan. To jest použití náspů a obléhacích věží, což je určitě mnohem účinější, ale chce to už skušenosti.
Uživatelský avatar
Vladan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 526
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Vladan »

Plně souhlasím s Alexandrem. Keltové po sobě nezanechávali žádné písemné záznamy, proto je okolo nich tolik tajemství. Antičtí autoři zase lecos zkreslili a pak tady máme ten tajemný ketský národ, který, "kdyby byl jednotný, jistě by ovládnul celý tehdejší svět, nebo aspoň porazil Řím". To je podle mého hloupost, protože organizovaná a vycvičená, leč menší armáda v delším časovém horizontu spíš vítězí nad neorganizovanými hordami.