Galský způsob boje
Moderátoři: Trubadix, Wothan, Alexandr
-
abaddon
- Site Admin

- Příspěvky: 2015
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Wothan
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 5440
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Mám pocit že koruny valů oppid nemají klasické cimbuří takže i to krytí asi bude trochu jiné, ale upřímně řečeno moc nevidím do toho jak bojovali keltové mezi sebou. Vím jen jak bojovali proti římanům, respektive jak římané zdolávali jejich oppida způsobem kterému nedokázali čelit.
Když si vezmu k ruce jen toho Caesara, tak tu je celá řada různých technik - obležení, zasypání příkopů, vybudování náspu (agger), přistavění obléhacích věží které převyšovaly hradby a následné sehnání obránců z hradeb střelbou z luků a strojů, dobytí města, masakr... Popřípadě i jiné zajímavé ženijní práce jako narušení pramenů tuším u Uxelanea apod. Netroufám si odhadnout do jaké míry představovali římské obléhací techniky pro kelty novinku, zřejmě jen z části, faktem ale je že jejich pevnosti a to i ty nejsilnější, kterým věřili, tomuhle čelit nedokázaly.
Když si vezmu k ruce jen toho Caesara, tak tu je celá řada různých technik - obležení, zasypání příkopů, vybudování náspu (agger), přistavění obléhacích věží které převyšovaly hradby a následné sehnání obránců z hradeb střelbou z luků a strojů, dobytí města, masakr... Popřípadě i jiné zajímavé ženijní práce jako narušení pramenů tuším u Uxelanea apod. Netroufám si odhadnout do jaké míry představovali římské obléhací techniky pro kelty novinku, zřejmě jen z části, faktem ale je že jejich pevnosti a to i ty nejsilnější, kterým věřili, tomuhle čelit nedokázaly.
-
Pavel
- Občasný přispěvatel

- Příspěvky: 75
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
.
Římani měli početní převahu, obléhací stroje, byli poučeni z válek svých i jiných národů, vlastně i z keltských nájezdů.Díky nim postavili silnou armádu, odrazili keltské nájezdy a postupně začali Kelty zatlačovat zpět a podrobovat si země od(asi) Francie až přibližně do Karpatské kotliny.V Čechách snad že prý nebyli, na Moravě už nějaký římský vojenský tábor našli.Asi zas budu muset prolézt knížky a osvěžit si paměť 
-
Rab
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 948
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
abaddon
- Site Admin

- Příspěvky: 2015
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Alexandr
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 177
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Zdravím,
Používání kamenů, šípů a jiných zbraní na dálku při obléhání bylo vždy velice důležité a jistě to platí i pro Kelty. Samozřejmě to neplatito tak, že Keltové obstoupili hradby, začali metat vším, co našli, a očekávali vítězství. Šlo spíš o to co nejvíce koncentrovat v několika málo úzkých částech opevnění tuto palbu, donutit obránce ke stáhnutí se z hradeb (nebo jim jen zabránit v klidu tam stát a střílet) a umožnit tak jiným bojovníkům překonat hradby - třeba na nějakých těch obléhacích žebřících. Luky a šípy nebyly v keltském válečnictví příliš rozšířené, ale používány samozřejmě do jisté míry byly.
To obstoupení hradeb v kruhu je také spíše neobratné vyjádření. Myslím, že autor chtěl říci, že v rámci možností byly okolo celého města rozmístěny hustěji či méně hustě (podle okolností) hlídky, které měly za úkol bránit zásobování města, komunikaci města s okolním světem atd.
Římské obléhací techniky byly mnohem vyspělejší než ty keltské. Ostatně Římané byli jedním z mála starověkých národů, který měl při řádném obléhání (teď nemyslím náhlý, neočekávaný útok) slušnou naději na úspěch. Valná většina národů (Skythové, Thrákové, Germáni... i Keltové) nebyla v tomto směru příliš vyspělá a spoléhala právě na ty náhlé neočekávané přepady.
Jestli byly římské legie v Čechách, je dosud sporné. Na Moravě byly určitě, ovšem to už se dávno netýkalo Keltů - bojovaly zde s Germány.
S pozdravem
Saša
- No Keltové sice měli údajně sklony ke zveličování, ovšem od nich samých se žádné písemné zprávy nedochovaly. Informace o nich máme pouze od řeckých a římských autorů a z archeologických nálezů, takže pokud v tomto směru docházelo k nějakému zkreslení, jen těžko to bylo keltskými sklony ke zveličování...Keltové sami měli sklon ke zveličování a heroizaci svých činů.Takže některé informace se mohly dochovat tímto zkreslené.
Používání kamenů, šípů a jiných zbraní na dálku při obléhání bylo vždy velice důležité a jistě to platí i pro Kelty. Samozřejmě to neplatito tak, že Keltové obstoupili hradby, začali metat vším, co našli, a očekávali vítězství. Šlo spíš o to co nejvíce koncentrovat v několika málo úzkých částech opevnění tuto palbu, donutit obránce ke stáhnutí se z hradeb (nebo jim jen zabránit v klidu tam stát a střílet) a umožnit tak jiným bojovníkům překonat hradby - třeba na nějakých těch obléhacích žebřících. Luky a šípy nebyly v keltském válečnictví příliš rozšířené, ale používány samozřejmě do jisté míry byly.
To obstoupení hradeb v kruhu je také spíše neobratné vyjádření. Myslím, že autor chtěl říci, že v rámci možností byly okolo celého města rozmístěny hustěji či méně hustě (podle okolností) hlídky, které měly za úkol bránit zásobování města, komunikaci města s okolním světem atd.
Římské obléhací techniky byly mnohem vyspělejší než ty keltské. Ostatně Římané byli jedním z mála starověkých národů, který měl při řádném obléhání (teď nemyslím náhlý, neočekávaný útok) slušnou naději na úspěch. Valná většina národů (Skythové, Thrákové, Germáni... i Keltové) nebyla v tomto směru příliš vyspělá a spoléhala právě na ty náhlé neočekávané přepady.
NesmyslŘímani měli početní převahu
Jestli byly římské legie v Čechách, je dosud sporné. Na Moravě byly určitě, ovšem to už se dávno netýkalo Keltů - bojovaly zde s Germány.
S pozdravem
Saša
Naposledy upravil(a) Alexandr dne stř 11. říj, 2006 9:02, celkem upraveno 1 x.
-
Vladan
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 526
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Pavel: Římani měli početní převahu, obléhací stroje
Třeba Caesar neměl zase nejak velkou převahu. Třeba při vspouře vedené Vercingentorixem bylo keltů víc a stejně jim to bylo prd platný. Je to sice smutný, ale je to tak. Keltové prostě neuměli bojovat proti organizovanému nepříteli, který umí bojovat v sevřené formaci. Mam zato, ale nejsem si ti úplně jistej, že centurioni byli první bojující důstojníci v historii a to má na vedení vojska taky velkej vliv.
K těm obléhacím strojům: Keltská opida byla opevněna kolovou palisádou na nasypaném valu s příkopem a to je konstrukce proti které se dá bojovat různými spůsoby. Od pouhého zasypání příkopu a steči hradeb na žebříkách, až po způsob, který popisoval Wothan. To jest použití náspů a obléhacích věží, což je určitě mnohem účinější, ale chce to už skušenosti.
Třeba Caesar neměl zase nejak velkou převahu. Třeba při vspouře vedené Vercingentorixem bylo keltů víc a stejně jim to bylo prd platný. Je to sice smutný, ale je to tak. Keltové prostě neuměli bojovat proti organizovanému nepříteli, který umí bojovat v sevřené formaci. Mam zato, ale nejsem si ti úplně jistej, že centurioni byli první bojující důstojníci v historii a to má na vedení vojska taky velkej vliv.
K těm obléhacím strojům: Keltská opida byla opevněna kolovou palisádou na nasypaném valu s příkopem a to je konstrukce proti které se dá bojovat různými spůsoby. Od pouhého zasypání příkopu a steči hradeb na žebříkách, až po způsob, který popisoval Wothan. To jest použití náspů a obléhacích věží, což je určitě mnohem účinější, ale chce to už skušenosti.
-
Vladan
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 526
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Plně souhlasím s Alexandrem. Keltové po sobě nezanechávali žádné písemné záznamy, proto je okolo nich tolik tajemství. Antičtí autoři zase lecos zkreslili a pak tady máme ten tajemný ketský národ, který, "kdyby byl jednotný, jistě by ovládnul celý tehdejší svět, nebo aspoň porazil Řím". To je podle mého hloupost, protože organizovaná a vycvičená, leč menší armáda v delším časovém horizontu spíš vítězí nad neorganizovanými hordami.