To máš těžký, jestli defenzivní nebo ofenzivní. V případě duelu mezi dvěma vůdci se většinou sázelo na dobré krytí za štítem a seky horem na hlavu, nebo na kousek holeně, který nebyl zase až tak úplně štítem krytý. Nevim jestli se v duelu používala kopí, ale jestli jo tak taktika bude podobná. Ofenzivní postoj v duelu je taky, ale je to spíš hop nebo trop. V tomto postoji držíš štít tak, že spodní kovanou hranu máš připravenou k "seku" na tělo. V případě, že se ti nepovede protivníka touto ranou vyvést z rovnováhy a následující ranou mečem či kopím ho vyřadit z boje, máš velký problém, protože se úplně odkreješ a vystavíš se tak ráně soupeře (a když bojuješ do půl těla nahej nebo jen ve slabé zbroji, je kde jaká rána fatální).
K taktice masových útoků: Keltové podle římanů neznali válečnou taktiku v pravém slova smyslu. Nejdřív zaútočili vozovou jízdou, metajíce na nepřítele oštěpy a pak zaútočili veškerou silou na nepřátelské linie. Pokud se jim povedlo linii prorazit bylo půl vítězství v kapse.
Nevim jestli byli keltové dostatečně organizovaní, aby dělali štítové hradby na ochranu proti lukostřelbě, ale vzhledem k tomu, že římané lučišníky nepoužívali tak masově, to asi nebylo moc třeba.
Jestli budou mnou uvedené informace nepřesné, nekamenujte mě prosím, píšu to z hlavy a nemam po ruce odborné publikace.
), tak je tahle pozice dost odolná i proti ranám štíétem.
