Tak to aby jsi ho jako správný Hodenosaune rovnou zahodil a sháněl nějaký Iroquois bow.awe píše: jsem se aspoň dozvěděl, že mám "lakota bow"
Luky, šípy, kopí a pod.
Moderátor: Joe
-
Mokohtavenotaxe
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 254
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
hawkwind
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 315
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Mokohtavenotaxe
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 254
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Myslím, že určitě bylo oboje.awe píše:hodně zajímavý údaj by byla průměrná životnost luku u indiána. Pokud mu vydržel deset let (což pochybuji) tak se vyplatí do něj investovat hodně práce (popřípadě nějakého zboží na výměnu). Jestli mu ale vydržel jen krátce, tak by se s ním asi moc nemazal...
a) byly kousky co se i dědily (mezi Šajeny bych určitě dohledal nějaký příklad s rohovým lukem)
b) Powwel se (pokud si dobře pamatuju) zmiňuje o těch klaccích a důležitosti šípů.
c) Luky byly obchodním artiklem hlavně z Plato a od Černonožců směrem na planiny (viz např Chodího seminář). To znamená, že jejich luky byly rozhodně povedenější, než ty klacky v centrální a jižní části.
Hawk- hned se chlape neurážej, jen si uvědom, že tak jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá.
Co se toho lakotského chlapíka týče, nechci ho v žádném případě urážet bo ho ani neznám, ale myslíš, že dnešní indoši umí ještě dobře s lukama? Bych to viděl spíš na M16, ale jak jsem již řekl neznám ho a asi nelze relativizovat.
Jen na vysvětlenou, i mezi nami jsou lidi, co dělají s kamenem celý luk, pletou šlachové tětivy etc.
-
cossack
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 665
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Tak, trošku jsem se prohrabal v těch sbírkách AMNH. Nejlépe zpracované mi přišli luky od Siouxů(a bylo jich taky nejvíce), ale nebylo to nic z toho co se nám tu Hawkwind snažil předvést jako lakotský luk. Jeden kousek od Flathead byla opravdu jen větev na kterou někdo natáhl tětivu. Ale to je extrem. Tajně jsem doufal, že u Šošonů objevím nějaké rohové luky, neboť Moore píše, že s nimi obchodovali (je to horský kmen=výskyt bighornů), ale kde nic tu nic
. Plato a Černonožci taky nic moc, no možná že všechny dobré kousky prodali těm Siouxům
. Ale u těch Blackfeet jsem našel luk celý zašitý do surovice,
,což jsme tady před nedávnem odmítli. Nestudoval jsem na tom detaily(nedostatek času), ale vypadá to že má po straně šev. Takže když to shrnu, průřez těmi nejznámějšími kmeny plání: jeden luk zašitý v surovce, tři nebo čtyři šlachované, dva tři opravdu hrozné ojeby, a pak tak patnáct obyčejných dřevěných v poměru 50/50 co se týče nějakého tvarování či jen jednoduchého oblouku. Tři možná čtyři kousky se mi opravdu líbili. Tož tak. Ovšem podotýkám, že jsem jen obyčejný průměrný český euroindián a ne fajnšmekr přes lukostřelbu. A taky je to vzorek pouze z jednoho depozitáře, byť docela obsáhlého.
-
awe
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 331
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
tam je potřeba si uvědomit, že Hawk mluví současnou lučištnickou terminologií, takže já bych mu to nebral jen proto že jí my "laici"cossack píše:nebylo to nic z toho co se nám tu Hawkwind snažil předvést jako lakotský luk.
-
awe
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 331
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
A ještě je potřeba si uvědomit, že to co se dostalo do muzea většinou rozhodně není reprezentativní vzorek. Mnohanásobně větší šanci na zachování mají fajnové - jak už jsem tu psal - "vymazlené muzejní kousky"cossack píše:Takže když to shrnu, průřez těmi nejznámějšími kmeny plání: jeden luk zašitý v surovce, tři nebo čtyři šlachované, dva tři opravdu hrozné ojeby, a pak tak patnáct obyčejných dřevěných v poměru 50/50 co se týče nějakého tvarování či jen jednoduchého oblouku. Tři možná čtyři kousky se mi opravdu líbili. Tož tak. Ovšem podotýkám, že jsem jen obyčejný průměrný český euroindián a ne fajnšmekr přes lukostřelbu. A taky je to vzorek pouze z jednoho depozitáře, byť docela obsáhlého.
-
Métá?xestse Ohnéssese
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 250
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
ad. kopí
Jak to bylo s kovovými hroty kopí? Ať už dodávanými bělochy, nebo dělanými indiány... Tvary, způsob zpracování...
Máte nějaké informační zdroje, kde něco najít? Literatura, internet (fotky)... atd.?
Díky za každou radu, kde hledat...
Máte nějaké informační zdroje, kde něco najít? Literatura, internet (fotky)... atd.?
Díky za každou radu, kde hledat...
-
hawkwind
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 315
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
hawkwind
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 315
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Mám tomu rozumět že tu děláte přehled luků indiánů z plání z jedněch internetovejch stránek?
LOL
Navíc, není pravda že by místně a co do určitých kmenů ty luky nepodléhaly určitému a specifickému designu. Jednotlivé oblasti a etnika měli naprosto specifické postupy a designy luků a šípů podle účelu a místních podmínek.
Proto lakota luk nevypadá stejně jako cherokee.
Rozhodně to není o ořezávání větve bez ladu a záměru.
Na to jsou sakra knížky ve kterých jsou popsané konkrétní exempláře luků, včetně konstrukce, kulturních souvislostí, replik, výkonů atd.
Například encyklopedie NA luků od Jima Hamma
Info o lucích ze západního pobřeží je v TTBB1.
All Herrinova knížka "Cherokee bows and arrows" taky stojí za přečtení.
Záhadně tyto zásadní tituly nepopisují hrubě ořezané klacky, ale sofistikované výrobky.
Ten prasklý luk o něco níž byl ve skutečnosti původně pěkný výrobek - měl dost reflexu, určitě šlachový backing - který je vidět uloupnutý.
To že se někde válel a vypadá tak jak vypadá není žádné měřítko.
J.
LOL
Navíc, není pravda že by místně a co do určitých kmenů ty luky nepodléhaly určitému a specifickému designu. Jednotlivé oblasti a etnika měli naprosto specifické postupy a designy luků a šípů podle účelu a místních podmínek.
Proto lakota luk nevypadá stejně jako cherokee.
Rozhodně to není o ořezávání větve bez ladu a záměru.
Na to jsou sakra knížky ve kterých jsou popsané konkrétní exempláře luků, včetně konstrukce, kulturních souvislostí, replik, výkonů atd.
Například encyklopedie NA luků od Jima Hamma
Info o lucích ze západního pobřeží je v TTBB1.
All Herrinova knížka "Cherokee bows and arrows" taky stojí za přečtení.
Záhadně tyto zásadní tituly nepopisují hrubě ořezané klacky, ale sofistikované výrobky.
Ten prasklý luk o něco níž byl ve skutečnosti původně pěkný výrobek - měl dost reflexu, určitě šlachový backing - který je vidět uloupnutý.
To že se někde válel a vypadá tak jak vypadá není žádné měřítko.
J.
-
Métá?xestse Ohnéssese
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 250
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Moore, Šajeni str. 119:
Mezi šajeny se vyskytovali starší muži, kteří se specializovali na výrobu šípů. Někteří z nich také vyráběli luky. Luky, které se používali k válčení se nijak neodlišovali od loveckých luků. Většinou to byly krátké opracované hole ze dřeva maklury nebo jiné tvrdé a pružné dřeviny. Nejlepší však byly luky složené z rohoviny, dřeva a šlachy, které se daly koupit od Šošonů a dalších horských kmenů. ....
níže píše, že skládané luky mohly dostřelit dvakrát dále než obyčelný luk, tj 200m a dále
Podle Moora obvyklý šajenský luk byla 90-130cm dlouhá opracovaná hůl, jejíž dostřel byl někde u sto metrů......
Mezi šajeny se vyskytovali starší muži, kteří se specializovali na výrobu šípů. Někteří z nich také vyráběli luky. Luky, které se používali k válčení se nijak neodlišovali od loveckých luků. Většinou to byly krátké opracované hole ze dřeva maklury nebo jiné tvrdé a pružné dřeviny. Nejlepší však byly luky složené z rohoviny, dřeva a šlachy, které se daly koupit od Šošonů a dalších horských kmenů. ....
níže píše, že skládané luky mohly dostřelit dvakrát dále než obyčelný luk, tj 200m a dále
Podle Moora obvyklý šajenský luk byla 90-130cm dlouhá opracovaná hůl, jejíž dostřel byl někde u sto metrů......
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Hévéése