Stavební postupy a materiály

[Petr Tallowitz]

Ohledně oněch vápenných omítek a vápenné malty obecně, je zakopaný pes ve dvou bodech:
1) "Zrání" vápna při hašení, dříve bylo používáno vápno odleželé tři a více lét, dnes je vyhašené za den!
2) poměr vápna a písku, dnes se užívá poměr 1:4 až 1:6 a dříve dle rozborů 1:1 až 1:2 (tedy dnes malty šidíme o to nejdůležitější- pojivo), dále byly ve VS omítky natírány vápenným mlékem, což opět obohacovalo, i když dodatečně, omítku o pojivo. Většinou takto byly ošetřovány omítky venkovní kde vlivem počasí docházelo k vyplavování vápence. Vápenným mlékem byly ale natírány i neomítnuté zdi, čímž docházelo opět k obohacování a zpevnování pojiva mezi stavebním materiálem na vnějších stranách zdiva (ve spárách).
Do dnešních malt se rovněž přidává cement, což mění celou strukturu omítky a její vlastnosti

[Richard]

...s maltou, kde je jeden díl vápna a jeden díl písku bych teda nahazovat nechtěl, to musí být šílený lepidlo

[Kateřina_z_Landštejna]

S tím vápenným mlékem, to je také taková zvláštní věc (alespoň pro naprostého stavebního laika, jako jsem já). Máme starý (150 let) kamenný domek; pochopitelně byl vlhký. Sundali jsme omítky a v obytných místnostech jsem natřela ty holé kameny opravdu velmi hustým vápenným mlékem.
Udělalo to takovou jako skořepinu (hodně tvrdou) a vlhkost zůstala (asi) za ní.
Připouštím, že je možné, že se barák postupně rozmočí a zůstane jen ta vápenná skořepina Ale zatím plní svou funkci skvěle. Zda to nějak vyreagovalo s pískovcem a opukou, z nichž je dům postaven, to netuším.

Proč to sem píši? Protože opuka a pískovec jsou prastaré stavební materiály a vápenné mléko asi stejně prastarý ochranný materiál. V souvislosti s těmi vlhkými zdmi mne napadlo, že naši předkové možná nemuseli mít doma zas až takovou zimu a mokro.

Opuka i pískovec jsou, podle naší osobní zkušenosti, "teplé" kameny. Krásně akumulují teplo, a to i z nepříliš výkonného zdroje. V zimě pohodlně vytopíme cca 220 m3 jedněmi kamny na dřevo s malým výměníčkem na komíně, a to na pěkných 22°C. Jen musíme nosit teplé ponožky, to ano, od podlahy je zima. Možná ty středověké domy a hrady nebyly tak nútulné, jak by se na první pohled mohlo zdát...

[Rab]

Patrně to bude tím, že omítka, kterou jste sundali, byla hodně "tvrdá", tedy cementová, tudíž stěny nedýchaly a drželo se v nich vlhko nebo vnitřní vlhkost kondenzovala na povrchu omítky, kdežto omítka vápenná je difuzní - paropropustná

[Kateřina_z_Landštejna]

Patrně to bude tím, že omítka, kterou jste sundali, byla hodně "tvrdá", tedy cementová, tudíž stěny nedýchaly a drželo se v nich vlhko nebo vnitřní vlhkost kondenzovala na povrchu omítky, kdežto omítka vápenná je difuzní - paropropustná

To nevím, jaké bylo její složení, avšak dům je podmáčený z vedlejšího pozemku, kde zůstala po vyhořelé stavbě podlaha dlážděná glazovanými kachlíky, lehce vyspádovaná směrem k naší stěně. Veškerá dešťová voda se tedy nejprve stéká u paty zdi, tam se něco vsákne a něco odtéká do kanálku. Dům je masivně provlhlý právě od této zdi (ta byla kompletně mokrá až po strop a ještě kousek na něm) - ale vlhkost postupně ustupuje poté, co jsme provedli řadu odvětrávacích úprav.

A právě tuto "velevlhkou" zeď jsme otloukli úplně celou (omítka byla strašlivě pevná, jako keramická, otloukali jsme to kangem - ale světlá až bílá; kdyby byla cementová, tak by byla šedá, ne?) a natřeli tím vápenným mlékem.

[Vladan]

K upravě historických místností jen dodám, že do kamených prostor bylo často vsazeno dřevěné roubené, nebo i deskové a táflované obložení, které místnost značně odizolovalo a udělalo daleko příjemněji obyvatelnou.

[KtK]

K te malte - sveho casu jsem shanel podklady k pokusu o konstrukci krizove klenby LH zpusobem, a samozrejme jsem narazil i na problem malty. Nasel jsem toto: http://www.starahut.com/at12/11%20Malty ... %C4%9B.pdf
Tohle vlakno jsem prohledl spise bezne, tak snad neduplikuju co uz nekdo poslal.