Stavební postupy a materiály

[Vladan]

Přeji krásný den. Zakládám toto téma, protože jsem nenašel nic s ním souvisejícího.

V poslední době pátrám po používaných materiálech při stavbě VS feudálních sídel a narážím na různě rozporné informace. Měl bych tedy několik dotazů:

1. Jaká se používala malta a jak byla vytvářena? (našel jsem informace o použití vápené malty s pískem a malty jaksi vypalované zpětně na vápenec, čemuž jsem tedy neporozumněl)

2. Jaké se používaly u feudálních sídel střešní krytiny? Narazil jsem na informace o doškách, šindelých a snad i pálených taškách. Došky bych viděl asi jen na hospodářských budovách, šindele na hospodářských i na ostatních, ale s těmi taškami si nejsem jistý. Používakli se vůbec ve VS a jestli ano, jakou měly podobu?

Velice všem děkuji za objasnění tohoto problému.

[Maršálek]

kladeš obecné otázky, očekávej tedy v odborné literatuře obecné odpovědi

K této problematice obecně, v letech 1990-1996 jsem se účastnil projektu Záchrana kulturních architektonických památek středověku a novověku v jižní Francii (Charente - Champagne) a projektu Obnova starých řemesel. Oba dlouhodobé projekty (jedou již 3 desetiletí) realizuje Club archeologique Marpen a její l´Ecole Tusson. Oba projekty se vzájemně prolínají, protože Club Marpen pracuje na cca 16 stavbách (ruiny hradů, tvrzí, klášterů, zaniklé vsi, atd.), na nichž se využívá dobových řemeslných technologických postupů za využití dobových nástrojů (tedy nástrojů tradičních). Ze starých řemesel se tak využívá např. zedničina, tesařina, kameničina, atd. Současně na některých lokalitách dobíhá archeologický výzkum. Proč to tak složitě okecávám? Protože jak použité technologie, tak i materiály se logicky výrazně liší nejenom s ohledem na tradiční materiály daného regionu, ale i s ohledem na charakter staveb, finanční možnosti, atd.
Nic tedy není dogma. Budeš-li si klást konkrétní otázky, budeš hledat i konkrétní odpovědi

P.S. v případě zájmu přidám kontakt na zmiňovaný klub

[Ronšperk]

Co na to odpovědět.
1. Malta se používala taková, jaká v daném regionu při dané ekonomické síle investora byla obvyklá.
2. Téměř to samé. Používalo se to co v dané lokalitě při daných finančních možnostech bylo obvyklé. Není zvláštností že v oblastech kde břidlice byla naprosto všude měl břidlovou střechu i rolníkův chlév pro prasata, zatím co v nížinách po takové krytině toužil leckterý zeman na svůj dům.

Nedá se odpovědět na takto položený dotaz. Jukni ale na Encyklopedii českých tvrzí od nakl. Argo. Jsou tam poměrně slušně rozpracovaná a typologicky zpracovaná drobná šlechtická sídla 1200-1600. I když převážně jen ty zděná.

[Rab]

Obdobně v Encyklopedii českých hradů od Durdíka
A pak taky existuje spousta literatury k historickým stavebním technologiím, ale zkus si to najít sám, např. na webu NPÚ v sekci Památková péče http://www.npu.cz/

[maser]

tak k tomu doporučuju knihu od Jiřího Škabrady: Konstrukce historických staveb, ARGO 2007.

Konstrukce historických staveb - anotace (z www.kosmas.cz)
Kvalitní odborná publikace s rozsáhlým obrazovým materiálem od našeho předního specialisty na výzkum historických staveb, od architekta Jiřího Škabrady. V knize jsou všechny základní druhy stavebních konstrukcí a doplňků poprvé představeny v uceleném přehledu jejich historického vývoje v základních časových či slohových etapách od středověku do přelomu 19. a 20. století. Materiál je rozdělen do kapitol podle druhů konstrukcí – postupně se probírá zdivo, dřevěné stěny, hlína a lepenice, stropy, klenby, podlahy a dlažby, zábradlí a mříže, krovy, pokrytí střech, vytápění, větrání, voda a odpady, dveře a vrata, okna, úpravy povrchů. V jednotlivých kapitolách je pak charakterizován typologický vývoj příslušných konstrukcí v následných časových, resp. slohových etapách na stavbách románských, gotických, renesančních, barokních, klasicistních a ze 2. poloviny 19. století. Obecný výklad je doprovázen bohatým ilustračním (kresebným a fotografickým) materiálem a v závěru je doplněn opačně koncipovaným stručným přehledem všech konstrukcí, typických pro každé uvedené období.

[Vladan]

Všem vám velice děkuji.

[Rüttenstein]

Jaká se používala malta a jak byla vytvářena?

Myslel jsem, jestli se ostatní k tomu víc nevyjádří, ale zvláště ohledně té vápenné malty to je dost komplikovaný problém.
Dnes se postaví dům, do několika let (kolikrát hned po první zimě) je po fasádní omítce a když vydrží bez nákladných rekonstrukcí další dvě generace, tak sláva modernímu dílu.
Archeologové, památkáři i amatérští "zachránci" zřícenin dlouho vedli polemiky ohledně postupů výroby vhodné malty a nedokázali vápennou směs rekonstruovat do kvality podobající se té dobové (středověké). Dokonce vzniklo několik teorií, jak se údajně taková spojovací malta vyráběla.
(Praví se, ..."řekl jsem to složitě, protože tomu nerozumím" - toto platí u mě dvojnásob, jelikož si ty teorie detailně nevybavuji a už kdysi se mě na to někdo ptal a já nemohl ty založené články ohledně toho najít a jiné se mi nevrátily po tom, co jsem to půjčil... )

..šindele na hospodářských i na ostatních

Jak už bylo výše řečeno, tam asi opravdu záleží na mnohých faktorech, takže na to nelze jednoduše odpovědět.
Ale na šlechtických sídlech pochybuju, že by chtěli mít došky jako na chalupách sedláků. Myslím, že by to bylo nejen pod jejich úroveň, ale že by měly strach sáhnout k něčemu takovému už jen z praktického hlediska, jelikož při prvním obležení by o délce vzdoru rozhodl první zápalný šíp.
Hodně o tom mohou vypovídat i zprávy archeologických výzkumů. Na jednom hradě byl nalezen žlábkovací nůž, z čehož archeolog usoudil, že ke střešní krytině sloužil šindel... Ale nejspíš tyto dílčí poznatky budou shrnuty v oněch, již citovaných obecných encyklopediích...? Nebo, být by měly, ale jestli jsou?

[Ronšperk]

Já bych royhodně nebyl tak kategorický. Záleží na typu daného šlechtického sídla a movitosti daného pána. Pokud si představujeme šlechtice jako Rožmberka, neříkám ani slovo, ale kolik takových tu bylo. Pokud to byl pán z Horní Dolní rozhodně bych nevylučoval slaměné došky na některých hospodářských budovách v dvorci. U domu patrně ne. Mnoho tvrzí bylo hluboko do pozdního středověku více dřevěných a jejich vojenský význam byl přinejmenším zandbatelný, protože nemohli vzdorovat žádnému obléhání či soustřděnému útoku. Spíše plnily funkci správního objektu v dané lokalitě a jakési zemědělské a společenské centrály obce.

[Ronšperk]

Však . A takových tu bylo mezi 13. a 14. st. nepočítaně.

[Rüttenstein]

Obdobně v Encyklopedii českých hradů od Durdíka

Dobrá tedy... nedalo mi to, a podíval jsem se do několika knih, přičemž člověk všude narazí jen na popisy obléhacích strojů, architektonických typů věží a střech, ale téměř žádná pozornost ke střešní krytině.
U výše citovaného T. Durdíka (1999, str. 42) jsem nalezl stručnou zmínku, (která vám tedy dává za pravdu, jen do té doby než se mi to podaří vyvrátit )... "Některé hrady měly nehořlavou střešní krytinu z břidlice, prejzů, nebo tašek. Ale setkáváme se s ní spíše u malých hradů, protože na pokrytí velkých ploch byla tato krytina příliš drahá. Šindele nebo došky, nejvíce užívanou krytinu, bylo třeba chránit většinou navlhčenými kůžemi."
Tak nějak k tomu Durdík v souvislosti s "ohňo-střeleckým" útokem...