Stavební postupy a materiály

Řemesla a každodenní život

Moderátoři: Maršálek, Bestian, Heinrich von Rheinhausen

Kateřina_z_Landštejna
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 431
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kateřina_z_Landštejna »

Myslím, že je řeč o středoevropské říční dopravě v období vrcholného středověku :wink: A pro tento účel by bylo skutečně lepší hledat poznatky třeba Německu nebo Francii (obě země ostatně významně ovlivnily náš vývoj v období vrcholného a pozdního středověku) než v Pobaltí.

Byť existují zmínky o tom, že někteří čeští obchodníci se plavili i po Baltu, jednalo se spíše o výjimky,; základ říční dopravy v Čechách tvořilo Labe a přeprava zboží do Nemecka. V případě baltských plavců ovšem není uvedeno na čem a zda se jednalo o plavbu příbřežní nebo námořní. Odře ani Dunaji nevěnovali čeští panovníci pozornost - soustředili se na Labe a Vltavu a z toho je třeba vycházet.
Volo, multum, statim!
kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od kascha »

Jestli se nemýlím tak Slezsko jako součást zemí koruny české dost výrazně ovlivňovalo naši historii právě koncem středověku - Odra prostě patří do říční sítě a právě pro lodní dopravu je dálková trasa důležitá, A to že Morava ústí do dunaje má také svůj význam...
jen sem chtěl upozornit na další místa spjatá silně s obchodem a dopravou.

ps: uvědomte si prosím kudy vedla hranice říše do posunu polska na západ.
HAWK!
Wir wollen in Beifall untergehen ..
Kateřina_z_Landštejna
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 431
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kateřina_z_Landštejna »

Jedná se o zajímavé téma, tak jsem se porozhlédla po pramenech informací o středověké říční a lodní dopravě a našla jsem několik zajímavých článků (cizojazyčných), z nichž dva, protože se týkají přímo kontrukce říčních lodí, uvádím:

http://www.archaeologie-krefeld.de/news ... hiff11.htm
http://www.archaeologie-krefeld.de/news ... schiff.htm
Volo, multum, statim!
Romul
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 51
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Romul »

v hradeckém muzeu je člun který byl nalezen v orlici...poměrně zachovalý
nikaj moc se neliší od těch současných :)
Andre
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 198
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Andre »

Romul píše:v hradeckém muzeu je člun který byl nalezen v orlici...poměrně zachovalý
nikaj moc se neliší od těch současných :)
Super, takže syntetická tkanina a epoxid? ... tak to je pohoda. :lol:
Romul
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 51
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Romul »

Andre píše:
Romul píše:v hradeckém muzeu je člun který byl nalezen v orlici...poměrně zachovalý
nikaj moc se neliší od těch současných :)
Super, takže syntetická tkanina a epoxid? ... tak to je pohoda. :lol:
to dá rozum, laminát vydrží věky :lol:
Uživatelský avatar
Vladan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 526
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Vladan »

Děkuji za přízpěvky a odkazy.

K tomu Pobaltí vs Západ: Porovnával jsem konstrukčně nálezy z pobaltí a z francie a zas takové rozdíly to nejsou (pokud člověk nebere námořní lodě, tam už je to dost znát). Jinak ty z pobaltí dost vzhledově odpovídají i vyobrazením z Romance o Alexandrovi a Codexu Manesse.
Vítězství nebo smrt!
Richard
Nováček
Nováček
Příspěvky: 47
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Stavební postupy a materiály

Příspěvek od Richard »

Rüttenstein píše:
Vladan píše:Jaká se používala malta a jak byla vytvářena?
Myslel jsem, jestli se ostatní k tomu víc nevyjádří, ale zvláště ohledně té vápenné malty to je dost komplikovaný problém.
Dnes se postaví dům, do několika let (kolikrát hned po první zimě) je po fasádní omítce a když vydrží bez nákladných rekonstrukcí další dvě generace, tak sláva modernímu dílu.
Archeologové, památkáři i amatérští "zachránci" zřícenin dlouho vedli polemiky ohledně postupů výroby vhodné malty a nedokázali vápennou směs rekonstruovat do kvality podobající se té dobové (středověké). Dokonce vzniklo několik teorií, jak se údajně taková spojovací malta vyráběla.
(Praví se, ..."řekl jsem to složitě, protože tomu nerozumím" - toto platí u mě dvojnásob, jelikož si ty teorie detailně nevybavuji a už kdysi se mě na to někdo ptal a já nemohl ty založené články ohledně toho najít a jiné se mi nevrátily po tom, co jsem to půjčil...
Tento problém vápenných malt by mě věru také velmi zajímal, případně zda někdo víte o nějakých již existujících teoriích.

Vápno české těžíme z přibližně ze stejných míst, jako kdysi. Takže zpracování asi bude tím problémem. Jedním z možných příčin, bude uskladnění a vyzrání vápna. Dříve ještě v mém dětství se vápno hasilo v zemi v jamách a nechávalo se nějký čas "uzrát". Za časů našich dědečků několik let. Dnes se vyhasí vápno a druhý nebo třetí den se jde nahazovat.

Dalším problémem by mohlo být tzv. mletí vápna při jeho výrobě. Ale o tom moc nevím.

Je velmi zajímavé, že na současných stavbách, na vnitřních omítkách, po naštukování, se objevuje veliké množství mikrotrhlinek. Je to patrné zejména po bílení obyčejným vápenným mlékem. Tekuté vápno se jakoby vlije do těchto trhlinek a malinko se potom vylije ven, takže na zdi vznikají jakési plastické žilky. Malíři pokojů si s tím nevědí moc rady a zdá se mi, že ani zástupci firem nabízející nátěrové hmoty.
Řešením je pak překrytí vnitřních omítek současnými syntetickými nátěry.

A dalo by se dále hovořit i o tom, zda je to přidáváním cementu, kvalitou písku, sednutím budovy, rychlostí výstavby apod., ale kvalita vápna bude asi nejdůležitější.
Romul
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 51
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Romul »

jednou jsem koukal na dokument z arabského světa...kde také hasili vápno poněkud pravěkým způsobem..moc tomu nerozumím ale postup se snad nějak moc nezměnil?!? :roll:
Kateřina_z_Landštejna
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 431
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kateřina_z_Landštejna »

Také si pamatuji na jámu s tlustým dřevěným víkem, plnou vápna, kterou jsme za žádnou cenu nesměly jako děti otevírat.

Kvalita starodávných omítek je pro mne také záhadou - pamatuji si na archeologický průzkum Ostrova u Davle, kde jsme před 30ti lety odkrývali staré krypty. Některé z nich byly původně i omítnuté a na kamenech stále ještě byly místy pláty omítky. A malta mezi kameny nešla vůbec vydlabat.
A před pěti lety jsme koupili 150 let starý kamenný domek. Protože byl hodně vlhký, musela dolů omítka a to byl doslova horor. Začali jsme majzlíkem a kladivem, ale nakonec jsme ji drásali dolů sbíječkou a výsledek tedy rozhodně nebyl podle našich představ. Prostě to drží jak helvítská víra...

Také je mi záhadou, jak to naši předci dělalli. Že by jim ta malta a omítka třeba nějak líp zmineralizovaly? Mně totiž připadá jak keramická...
Volo, multum, statim!