Rüttenstein píše:Vladan píše:Jaká se používala malta a jak byla vytvářena?
Myslel jsem, jestli se ostatní k tomu víc nevyjádří, ale zvláště ohledně té vápenné malty to je dost komplikovaný problém.
Dnes se postaví dům, do několika let (kolikrát hned po první zimě) je po fasádní omítce a když vydrží bez nákladných rekonstrukcí další dvě generace, tak sláva modernímu dílu.
Archeologové, památkáři i amatérští "zachránci" zřícenin dlouho vedli polemiky ohledně postupů výroby vhodné malty a nedokázali vápennou směs rekonstruovat do kvality podobající se té dobové (středověké). Dokonce vzniklo několik teorií, jak se údajně taková spojovací malta vyráběla.
(Praví se, ...
"řekl jsem to složitě, protože tomu nerozumím" - toto platí u mě dvojnásob, jelikož si ty teorie detailně nevybavuji a už kdysi se mě na to někdo ptal a já nemohl ty založené články ohledně toho najít a jiné se mi nevrátily po tom, co jsem to půjčil...
Tento problém vápenných malt by mě věru také velmi zajímal, případně zda někdo víte o nějakých již existujících teoriích.
Vápno české těžíme z přibližně ze stejných míst, jako kdysi. Takže zpracování asi bude tím problémem. Jedním z možných příčin, bude uskladnění a vyzrání vápna. Dříve ještě v mém dětství se vápno hasilo v zemi v jamách a nechávalo se nějký čas "uzrát". Za časů našich dědečků několik let. Dnes se vyhasí vápno a druhý nebo třetí den se jde nahazovat.
Dalším problémem by mohlo být tzv. mletí vápna při jeho výrobě. Ale o tom moc nevím.
Je velmi zajímavé, že na současných stavbách, na vnitřních omítkách, po naštukování, se objevuje veliké množství mikrotrhlinek. Je to patrné zejména po bílení obyčejným vápenným mlékem. Tekuté vápno se jakoby vlije do těchto trhlinek a malinko se potom vylije ven, takže na zdi vznikají jakési plastické žilky. Malíři pokojů si s tím nevědí moc rady a zdá se mi, že ani zástupci firem nabízející nátěrové hmoty.
Řešením je pak překrytí vnitřních omítek současnými syntetickými nátěry.
A dalo by se dále hovořit i o tom, zda je to přidáváním cementu, kvalitou písku, sednutím budovy, rychlostí výstavby apod., ale kvalita vápna bude asi nejdůležitější.
A pro tento účel by bylo skutečně lepší hledat poznatky třeba Německu nebo Francii (obě země ostatně významně ovlivnily náš vývoj v období vrcholného a pozdního středověku) než v Pobaltí.
