Barvení
Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 950
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1814
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Ahoj,
já nosím dítě v šátku. Pravdou je, že transport dětí nebyl tak častý jak je tomu dnes, ale osobně bych věřil tomu, že dopravní přepravník na děti museli mít. Už jen protože nosit děti v náručí je nepraktické a během chůze se dá například příst a využít tak čas ztracený chůzí.
Faktem zůstává, že například můj "šátek" je tak velký, že bych zněho oblékl 2 otroky a to nebyla levná záležitost. Navíc šátek má význam na delší trasy a to nebyla cesta na ole. Takže nejlevnější bylo nepochybně proutí.
Zpět k tomu barvení: tanin můžeš použít jako mořidlo i jako barvivo. Je to jedno. osobně bych barvil kůrou ořešáku / olše. Při opakovaném barvení dosáhneš jistého efektu i bez mořidel. Já osobně u prcka mořidla neřešil, ale je fakt, že kdy všechno oslintá tak jsem u udělal nové věci z vlny a hedvábí, kterou mořit nepotřebuji.
Dostupná barva je kurkuma, ale opět mám obavy, že na konopí držet tolik nebude. Držet ti bude indigo (což je taky dost chemie), světlice (na žluto)... Zelenou bez mořidla nedáš.
Jo a ještě bude barvit purpur
já nosím dítě v šátku. Pravdou je, že transport dětí nebyl tak častý jak je tomu dnes, ale osobně bych věřil tomu, že dopravní přepravník na děti museli mít. Už jen protože nosit děti v náručí je nepraktické a během chůze se dá například příst a využít tak čas ztracený chůzí.
Faktem zůstává, že například můj "šátek" je tak velký, že bych zněho oblékl 2 otroky a to nebyla levná záležitost. Navíc šátek má význam na delší trasy a to nebyla cesta na ole. Takže nejlevnější bylo nepochybně proutí.
Zpět k tomu barvení: tanin můžeš použít jako mořidlo i jako barvivo. Je to jedno. osobně bych barvil kůrou ořešáku / olše. Při opakovaném barvení dosáhneš jistého efektu i bez mořidel. Já osobně u prcka mořidla neřešil, ale je fakt, že kdy všechno oslintá tak jsem u udělal nové věci z vlny a hedvábí, kterou mořit nepotřebuji.
Dostupná barva je kurkuma, ale opět mám obavy, že na konopí držet tolik nebude. Držet ti bude indigo (což je taky dost chemie), světlice (na žluto)... Zelenou bez mořidla nedáš.
Jo a ještě bude barvit purpur

vladyka Křesomysl, Velesův lid
---
Historické tržiště / Slované.cz
---
Pište mi přes mail: petr(*)slovane.cz // ne SZ !!!
---
Historické tržiště / Slované.cz
---
Pište mi přes mail: petr(*)slovane.cz // ne SZ !!!
-
- Nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Pampalíny díky!
Moje přestava je vámi zavrhovaná oranžová
(naštěstí nemusím řešit, jestli je to odpovídající době
) z jedné strany a z drhé strany červená - purpur je asi nejvystižnější označení toho odstínu, který si představuju
Označení "oranžová" a "červená" považuju za velmi orientační, jenom jako nasměrování v jaké barevné škále se pohybuju - prostě OHEŇ v tlumených barvách. Možná žlutá...
Světlici jsem se pokoušela včera marně zakoupit a kurkumu v biokvalitě jsem zavrhla
Takže se vypravím do většího města a začnu experimentovat.
Prozatím jsou ve hře cibulové slupky, světlice, kurkuma a ty duběnky, ale tam mám zase obavu, aby mi to nezabarvily dohněda a tím pádem bych se ke žluté nebo oranžové nedopracovala
Taky chci velmi experimentálně vyzkoušet větvičky z vína.
Ještě se pokusím sehnat testovací látku v podobném složení, jako je šátek - asi obětuju konopné plínky
Moje přestava je vámi zavrhovaná oranžová






Označení "oranžová" a "červená" považuju za velmi orientační, jenom jako nasměrování v jaké barevné škále se pohybuju - prostě OHEŇ v tlumených barvách. Možná žlutá...
Světlici jsem se pokoušela včera marně zakoupit a kurkumu v biokvalitě jsem zavrhla

Prozatím jsou ve hře cibulové slupky, světlice, kurkuma a ty duběnky, ale tam mám zase obavu, aby mi to nezabarvily dohněda a tím pádem bych se ke žluté nebo oranžové nedopracovala

Ještě se pokusím sehnat testovací látku v podobném složení, jako je šátek - asi obětuju konopné plínky

Přátelská náštěva z Nošenídětí.cz ;o)
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1814
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Konopné plínky
No podívej se, je to jednoduché - světlici si musíš vypěstovat. I když někde v bylinkářství by se možná dala koupit. (barví se květem - 1. nálev)
Trochu do okra ti dá cibule.
Ostatní - pomáhej ti Veles. tyhle barvy dostat v patřičné sytosti na konopí, to bude nelehký úkol



No podívej se, je to jednoduché - světlici si musíš vypěstovat. I když někde v bylinkářství by se možná dala koupit. (barví se květem - 1. nálev)
Trochu do okra ti dá cibule.
Ostatní - pomáhej ti Veles. tyhle barvy dostat v patřičné sytosti na konopí, to bude nelehký úkol

vladyka Křesomysl, Velesův lid
---
Historické tržiště / Slované.cz
---
Pište mi přes mail: petr(*)slovane.cz // ne SZ !!!
---
Historické tržiště / Slované.cz
---
Pište mi přes mail: petr(*)slovane.cz // ne SZ !!!
-
- Nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Konopné plínky: např. zde nebo zde Já obětuju ty vázačkyPampalíny píše:Konopné plínky![]()
![]()
![]()
No podívej se, je to jednoduché - světlici si musíš vypěstovat. I když někde v bylinkářství by se možná dala koupit. (barví se květem - 1. nálev)
Trochu do okra ti dá cibule.
Ostatní - pomáhej ti Veles. tyhle barvy dostat v patřičné sytosti na konopí, to bude nelehký úkol


Světlici znám, už jsem ji i pěstovala, jenže já ten šátek potřebuju na tohle léto, příští už asi nosit nebudem



V nejhorším v květinářství jako sušinu

Pomáhej mi Veles! Sice zatím nevím kdo to je, ale bude na něj myslet

Tohle by mě ještě taky dost zajímaloJá osobně u prcka mořidla neřešil, ale je fakt, že kdy všechno oslintá tak jsem u udělal nové věci z vlny a hedvábí, kterou mořit nepotřebuji.



Přátelská náštěva z Nošenídětí.cz ;o)
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 324
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 948
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
"Zváraní" lněné a konopné příze na Horňácku
Jaroslav Orel
Národopisné aktuality roč. XXII. - 1985, č. 2, s. 143
Zvláštností Horňácka je "zvárané" lněné nebo konopné plátno nazlátlé barvy, docilované při bílení příze dřevěným popelem, do něhož se přidávala ovesná sláma. Tento způsob barevného zušlechťování plátna již na Horňácku zanikl. Udržel se v sousedním slovenském Brestovci u Myjavy v rodině lidového tkalce Černáka. Jeho technologie je archaická a je třeba zaznamenat ji, neboť jinak je nevysvětlitelný původ decentní nazlátlé přírodní barvy na lněných a konopných horňáckých plátnech. Je to přírodní barvivo, vyluhované z ovesné slámy. Lidová vyšívačka Běta Kovářová z Hrubé Vrbky popsala v roce 1965 "zváraní" lněné a konopné příze takto:
Klubka ("kubka") přediva se namočí na dva dny do vlažné měkké vody. Mezitím se "preosívá" dřevěný popel z bukového dřeva, získaný při topení v kamnech nebo při vytápění chlebové pece. Popel musí být "prepálený" v kamnech nebo v peci, případně přepalovaný na plechu. Poleje se vřelou vodou a udělá se "zoła" ("máčka"). Klubka se do této popelové "zoły" namáčela jednotlivě, "aby sa na fšecky niti ušuo", tj. aby "máčka" prostoupila všechny niti. Každé klubko příze se tak namočilo, zhruba vymačkalo a uložilo do dřevěného korýtka s ovesnou slámou na dně. Klubka příze se kladla na slámu jednotlivě, několik řad na sebe, ovesná sláma se dávala také nahoru. Po uložení klubek se sláma zamazala "zołú" a po upečení chleba se dalo korýtko do horké pece a nechalo se pařit dvě hodiny až dva dny, podle teploty pece. Správný odhad byl velmi důležitý, protože přehřátá vlákna jsou "zemdlená" a při dalším zpracování se trhají. Příze se pak vymáchala v potoce v měkké vodě a zbavila "zoły". Takto připravená "kubka" se dávala do "zvaradla" ("pajchovně") tj. do škopku s otvorem u dna. Na dno "zvaradla" se dávala ovesná sláma, "navrch" se prostřela čtvercová plachetka "popeluša" z hrubého konopného plátna a na ni se dal prosetý popel. Přes popel a klubka se prolévala vřelá voda. Pod "pajchovňú" se voda chytala, znovu ohřívala a prolévala tak dlouho, až vytékala horká. "Ozváraná" příze se vyprala v potoce pístem a dala se vymrznout. Důležité bylo sušení na mrazu, který měkčí příze i plátna. Příze sušené na větru jsou "ostré". Po usušení se příze namotala na vál, potřela se mýdlem a válela se, aby změkla. Pak se "ponatahovala" pomocí "drevek" na stropě, každá nit zvlášť.
Po usušení se klubka dávají tkalci. Za den je možno "ozvárat" asi 40 klubek lněné nebo konopné příze, jedno klubko váží 25 až 30 dkg. Váha je podle síly příze, od nejtěžší "desetní" přes dvanáctní a čtrnáctní o váze 30 dkg až po velmi jemnou přízi "šestnáctní". Ze čtrnáctní příze se tkaly rubáče, z dvanáctní povlaky na postele, z desetní měchy a trávnice. "Ozvárat" lze lněnou a konopnou přízi i z tovární výroby.
Jaroslav Orel
Národopisné aktuality roč. XXII. - 1985, č. 2, s. 143
Zvláštností Horňácka je "zvárané" lněné nebo konopné plátno nazlátlé barvy, docilované při bílení příze dřevěným popelem, do něhož se přidávala ovesná sláma. Tento způsob barevného zušlechťování plátna již na Horňácku zanikl. Udržel se v sousedním slovenském Brestovci u Myjavy v rodině lidového tkalce Černáka. Jeho technologie je archaická a je třeba zaznamenat ji, neboť jinak je nevysvětlitelný původ decentní nazlátlé přírodní barvy na lněných a konopných horňáckých plátnech. Je to přírodní barvivo, vyluhované z ovesné slámy. Lidová vyšívačka Běta Kovářová z Hrubé Vrbky popsala v roce 1965 "zváraní" lněné a konopné příze takto:
Klubka ("kubka") přediva se namočí na dva dny do vlažné měkké vody. Mezitím se "preosívá" dřevěný popel z bukového dřeva, získaný při topení v kamnech nebo při vytápění chlebové pece. Popel musí být "prepálený" v kamnech nebo v peci, případně přepalovaný na plechu. Poleje se vřelou vodou a udělá se "zoła" ("máčka"). Klubka se do této popelové "zoły" namáčela jednotlivě, "aby sa na fšecky niti ušuo", tj. aby "máčka" prostoupila všechny niti. Každé klubko příze se tak namočilo, zhruba vymačkalo a uložilo do dřevěného korýtka s ovesnou slámou na dně. Klubka příze se kladla na slámu jednotlivě, několik řad na sebe, ovesná sláma se dávala také nahoru. Po uložení klubek se sláma zamazala "zołú" a po upečení chleba se dalo korýtko do horké pece a nechalo se pařit dvě hodiny až dva dny, podle teploty pece. Správný odhad byl velmi důležitý, protože přehřátá vlákna jsou "zemdlená" a při dalším zpracování se trhají. Příze se pak vymáchala v potoce v měkké vodě a zbavila "zoły". Takto připravená "kubka" se dávala do "zvaradla" ("pajchovně") tj. do škopku s otvorem u dna. Na dno "zvaradla" se dávala ovesná sláma, "navrch" se prostřela čtvercová plachetka "popeluša" z hrubého konopného plátna a na ni se dal prosetý popel. Přes popel a klubka se prolévala vřelá voda. Pod "pajchovňú" se voda chytala, znovu ohřívala a prolévala tak dlouho, až vytékala horká. "Ozváraná" příze se vyprala v potoce pístem a dala se vymrznout. Důležité bylo sušení na mrazu, který měkčí příze i plátna. Příze sušené na větru jsou "ostré". Po usušení se příze namotala na vál, potřela se mýdlem a válela se, aby změkla. Pak se "ponatahovala" pomocí "drevek" na stropě, každá nit zvlášť.
Po usušení se klubka dávají tkalci. Za den je možno "ozvárat" asi 40 klubek lněné nebo konopné příze, jedno klubko váží 25 až 30 dkg. Váha je podle síly příze, od nejtěžší "desetní" přes dvanáctní a čtrnáctní o váze 30 dkg až po velmi jemnou přízi "šestnáctní". Ze čtrnáctní příze se tkaly rubáče, z dvanáctní povlaky na postele, z desetní měchy a trávnice. "Ozvárat" lze lněnou a konopnou přízi i z tovární výroby.
-
- Nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Tož bych měla zase dotaz
Pustila jsem se konečně do barvení a pro začátek s tím nejjednodušším a momentálně nejdostupnějším - kurkumou bez mořidel (bohužel to není dost RS, ale snad s tím máte zkušenosti, jste pořád širokodaleko nejlepší diskuze o přírodním barvení
)
Povařila jsem kurkumu ve vodě, nechala odstát, přecedila, vymačkala a šoupla do toho vzorky - nechala jsem je hodinu jenom tak v tom vlažném nálevu, protože jsem v tom měla i hedvábí, tak jsem to nechtěla hned vařit - vypadalo to prostě nádherně! Krásná žlutooranžová teplá barva! Vytáhla jsem hedvábí - zůstalo sytě žluté, spíš studenější odstín, ale velmi sytý. Pak jsem to velice pomalu přivedla skoro k varu (byla tam i vlna) a ono to ztratilo tu sytou barvu!
Udržovala jsme to kolem bodu varu (ale nevřelo to), odhaduju tak 90°možná víc a ono se to jakoby odbarvalo - napřed to šlo lehce do hněda a po vymáchání to bylo jasně žluté a po usušení světle žluté.... Když jsem to máchala skoro to nepouštělo, do posledního máchání jsem dala ocet a nechala to chvilku uležet, pak už jsem to nemáchala. Týká se to všeho - vlny, bavlny, bambusu, konopí, lnu, jenom celulóza zůstala jasně žlutá. Čím to může být? Nebo je to normální?
Mám to nevařit, jenom máčet ve vlažném?
Mám přidat víc kurkumy?
Mám to necedit?
Mohl to jeden z těch materiálů řekněme nahamounit pro sebe?
Že by ocet?
Dala bych i fotky, ale momentálně to nejde, nemám je jak přetáhnout do PC
Ostoje jsem již zdolala (ten začátek byl opravdu rozvláčný a zvyknout si na ten archaický jazyk mi dalo taky práci
, ale bylo to fakt zajímavé - neudělal z toho někdo čtivý výtah?
) Bidlovou jsem doplnila knihovnu a Pittnerovou zrovna dočítám - nemáte ještě něco podobně zajímavého? 

Pustila jsem se konečně do barvení a pro začátek s tím nejjednodušším a momentálně nejdostupnějším - kurkumou bez mořidel (bohužel to není dost RS, ale snad s tím máte zkušenosti, jste pořád širokodaleko nejlepší diskuze o přírodním barvení

Povařila jsem kurkumu ve vodě, nechala odstát, přecedila, vymačkala a šoupla do toho vzorky - nechala jsem je hodinu jenom tak v tom vlažném nálevu, protože jsem v tom měla i hedvábí, tak jsem to nechtěla hned vařit - vypadalo to prostě nádherně! Krásná žlutooranžová teplá barva! Vytáhla jsem hedvábí - zůstalo sytě žluté, spíš studenější odstín, ale velmi sytý. Pak jsem to velice pomalu přivedla skoro k varu (byla tam i vlna) a ono to ztratilo tu sytou barvu!


Mám to nevařit, jenom máčet ve vlažném?
Mám přidat víc kurkumy?
Mám to necedit?
Mohl to jeden z těch materiálů řekněme nahamounit pro sebe?
Že by ocet?
Dala bych i fotky, ale momentálně to nejde, nemám je jak přetáhnout do PC

Ostoje jsem již zdolala (ten začátek byl opravdu rozvláčný a zvyknout si na ten archaický jazyk mi dalo taky práci



Přátelská náštěva z Nošenídětí.cz ;o)
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 948
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Rab píše:Omlouvám se za poznámku mimo téma, ale neznám čtivěji napsanou literaturu typu Ostoje, to se mě docela dotklo ač samozřejmě nejsem autorem... Tahle kniha patří k tomu nejlepšímu, není-li vůbec nejlepší... Co by jsi chtěla - komiks?



Téma je ovšem kurkuma

Přátelská náštěva z Nošenídětí.cz ;o)