Galský způsob boje

[Vladan]

Alexandr: Díky za ty součtzy z Galského tažení. Je jasné, že byli nadsazeny a tudíš děkuji i za tu úpravu, ale já měl na mysli spíš nějakou práci, která by vycházela z odhadu počtu obyvatel Galie. Potom bychom se nemuseli spoléhat jen na nadsazené počty od Caesara.

Bohužel se asi na nic jiného spolehnout nemůžeme, a tak bych nechal počty vojáků na obou stranách pouze v říši odhadů.

Majklides: K těm prvním 2-3 řadám, asi ani v minulém století nebyl nikdo extra nadšenej, že je v první řadě. Naproti tomu, když do válečnictví započítáš jakýsi "kult cti" a touhu se "vytáhnout" na společenském žebříčku, můžeš se dostat k jisté radosti z toho, že budeš ve střetu první a prokážeš tak svoji statečnost (těžká jízda ve středovku je myslím zářným příkladem).

[Alexandr]

Zdravím,

Počkej, kdesi jsem četl, že Vercingetorigova armáda byla jízdní (uplatňovala rychlé přesuny, taktika udeř+uteč, taktika "spálené země")... a ty tu uvádíš převahu pěších... Tudíž jsem se mýlil?

Vercingetorix skutečně uplatňoval taktiku spálené země, vyhýbání se větším přímým střetům, blokování zásobovacích cest atd. Ovšem jeho vojsko se neskládalo převážně z kavalerie. Caesar mimo jiné píše, že Vercingetorix shromáždil od spřátelených kmenů veškerou jízdu - celkem 15 000 jezdců. S počtem svých pěšáků (80 000) byl spokojen a netrval na dalších posilách (Caes. B.G. VII.64). Jízdu v podstatě tvořila především skupina majetných šlechticů a jejich družin. Obyčejný Gal si asi nemohl jen tak dovolit vydržovat koně pro válčení.

ale já měl na mysli spíš nějakou práci, která by vycházela z odhadu počtu obyvatel Galie.

Bohužel nevím o nějakých demografických studiích Galie této doby, takže v tomto směru nemohu poradit.

Protoze kdyz si vezmeme zakladni modul stretu 2 vojsk, jak je to podavano, tak by prvnich 2-3 rady nemeli ani minimalni sanci na preziti a nejsem si jisty, ze by byl velky zajem u vojaku se do nich zaradit.

Ono to zase tak strašné zřejmě nebylo. Různí autoři spočítali, že vítěz bitvy ve starověku mohl na své straně očekávat ztráty přibližně kolem 5 % z celkového počtu svých vojáků. Ostatně i druhá strana až do doby, než se zhroutila a dala na útěk na tom byla podobně. Ztráty začaly prudce narůstat právě v důsledku útěku a v podstatě jednostranného a pro vítěze málo nebezpečného zabíjení prchajících. Takže to nebyl zase takový masakr, jak by se mohlo zdát. Hollywoodské filmy jsou v tomto ohledu dost mimo... Ale jinak je jasné, že do prvních řad byli stavěni ti bojovnější, agresivnější a odvážnější jedinci. Řečtí vojenští teoretikové radili stavět nejlepší (= nejstatečnější, nejagresivnější) muže do předních a do zadních řad. Ti vpředu bojovali a udržovali falangu v postupu, ti vzadu bránili méně statečným v útěku. Římané to dělali podobně.

S pozdravem
Saša

[Vladan]

To máš somozřejmě pravdu. Ztráty nejsou nějak extra obrovské, jestliže se nepřítel nerozhodne pronásledovat prchající a důsledně je zabíjet. Mám zato, že tuto úlohu měli v řecku harcovnící a jízada, tedy alespoň zezačátku, ale ty to zrovna důsledně napraktikovali (nevím, jestli si to pamatuju přesně, ale Sokrates upozorňoval na to, že když se utíkající hoplité drží při sobě a nepanikaří, dokáží se probojovat do bezpečí, protože na ně slabě vyzbrojení harcovníci nemají).

U řeků to nebude asi tak drsný taky kvůli tomu, že srážka falangy nejspíš neprobíhala ve formě "tlačenice". Teda aspoň podle mě pro tento typ srážky neměli hopliti vhodnou výstroj (třeba meč jen jako poboční a kopím se na blízko bojuje těžko ). Ale to sem jen tak odbočil, v případě srážek keltů a římanů to bude asi o něco víc tělo na tělo, ale ty následky přímo z boje taky nebudou nijak katastrofální. Spíš došlo hlavně k rozprášení nepřítele a pak to pronásledování.

[Vladan]

U římanů musíš počítat s tím, že nebojovali jako řekové nebo keltové. Před srážkou vyházeli do prvních řad nepřítele svoje pila a potom už nebyl zase takovej problém mezerami v řadě (pokud bylo házení úspěšné) podniknout průlomy. Touhle taktikou porazili i do té doby neporaženou makedonskou falangu. Musíš si taky uvědomit, že římští legionáři měli výbavu konstruovanou pro boj v těsných formacích (velké štíty vhodné pro krytí podstatné části těla, no a gladius je díky svojí malé délce také vhodný pro boj v omezeném prostoru. Dlouhým mečem se prostě v malém prostoru nerozmáchneš tak, jak bys potřeboval), což keltové teda moc neměli.

[Vladan]

Falanga samozřejmě neměla takové manévrovací schopnosti jako legie operující v jednotlivých manipulech, ale pro falangu byla zničující právě ta nepoužitelnost sarisi na krátkou vzdálenost (legionáři házením pilumů rozbili celistvou řadu a pak se díky mezerám dostali na kontaktní vzdálenost kde falangista neměl šanci, i když v téhle bitvě je mám zato napadli i zezadu... ).

O tom sekání a bodání a úspornosti. Legionáři se postupně střídali a unavení si šli odpočinout do zadních řad, a tak se do střetové zóny dostávali stále jakž taž čerství legionáři.

Jinak o průlomech a jejich neúčinosti proti jinému houfu. Jestliže řada není pevná a povede se utvořit průlomy, může se díky soustředění sil do několika takových průlomů stát, že se povede nepřítele obklíčit či alespoň rozdělit na několik částí. Jestliže k tomuto aktu připočítáš ještě vhodné nasazení záloh, posil či jízdy, může být efekt velmi zdrcující.

[Müscha]

Tak k těm nálezům hrotů šípů:

z doby laténské z ČR jsou, ze staršího (braubašského) horizontu jsou nálezy bronzových litých šipek, jedna je třeba z Modré


z oppidálního období jsou potom hroty střel železné, soubor železných střel je např. z oppida Staré Hradisko (bublikoval mj. Waldhauser)

[Pavel]

Zdravím,
ještě k těm formacím - co jsem četl tak Keltové ze začátku bojovali neorganizovaně, každý kmen pod velením svého velitele, takže se asi nedá mluvit o nějaké formaci.Nějakou společnou taktiku (řady apod.) prý používali až v pozdějších dobách.

A k uvedeným číslům - to zní jako sebevražda, vytáhnout do cizí země jen se zlomkem počtu mužů než kolik se jich může postavit proti.To měl Caesar buď moc dobré a nebo téměř žádné informace o tom, co ho tam může potkat.

[Wothan]

C.I.C. nebyl blázen, aby táhl kamkoli vysloveně naslepo s nulovými informacemi i když mnohdy opravdu riskoval. O tom jaké měl informace a na základě čeho se rozhodoval...je asi dobré si přečíst přímo jeho vlastní práci.

[Müscha]

Eeh, ty šipky braubašského horizontu jsou lité z bronzu - jen pro přesnost.

[Vladan]

Majklides: Je opravdu zajímavé, že si v několika případech vítězící strana neuvědomila blízkost vítězství a pod tlakem nepřítele utekla z bojiště (Jó, když se nemůžeš spojit s velitelstvím a pozorovateli, není situace asi moc přehledná. Ale to už patří k době straší než minulé století ). Dějiny by mohly být úplně jiné, kdyby někdo vydržel déle nebo neutekl, ale dějiny neznají žádné kdyby...