Galský způsob boje

[abaddon]

vzhledem k tvym ambicim, jsi moderator...prejmenuj si to dle libosti...

[Vladan]

Jak je možný, že sem moderátor? Kdyť já se sotva registroval a napsal jen pár poznámek?

[Rab]

Vladan: Prosím tě, pouč mě, co je to starověk a co pravěk...
Jinak jsem nic neříkal o tom, že by Pootaví bylo pro Kelty bezvýznamné, ale bavili jsme se o keltských oppidech, mezi něž jsi zařadil Kněží horu, která zcela jistě oppidem nebyla. Z nálezů na ní je samozřejmě doložena přítomnost Keltů, nicméně opevnění pochází ze starší doby a pak bylo významně přestavěno a doplněno v době hradištní.
A nemáš tak zcela pravdu, že Slované a Germáni stavěli svá centra na původních keltských - žádné z oppid u nás Slované ani Germáni jako opevněné centrum nevyužili - pro Slovany to byly patrně příliš velké plochy a Germáni u nás opevněná hradiště vůbec neměli.

[Vladan]

Neber to prosím tě ve zlim. Rozhodně tě nechci poučovat. Kněží horu sem zařadil mezi opida, protože, je tak tady v okolí (i muzeum) podávána.

Promiň jestli sem tě urazil, rozhodně to nebyl záměr.

[Rab]

V pohodě, já to ve zlém vůbec neberu, jen se snažím publikovat doložená fakta, aby nedocházelo k omylům

[Wothan]

Oni starověcí Germáni vůbec nějak moc netíhli k fortifikacím i když bychom nějaká opevněná sídla našli třeba v západní Evropě - Erdenburg u Kolína n. Rýnem nebo Zeijen v Holandsku apod. ale většina populace zřejmě žila ještě v době římské v neopevněných osadách. Je jak říká Rab až s podivem že prakticky nikde (přinejmenším u nás) nenajdeme druhotné využití opuštěných keltských oppid. Našel jsem třeba ve Schlettem úvahy o tom zda nemohla být Závist Marobudovým sídlem, ale je to samozřejmě nepodložené.

[Vladan]

Rab: Ještě bych se chtěl vrátit k té Kněží hoře. Keltové tam dřív opravdu měli své sídliště. Vým, že to nepopíráš, ale v týdnu si udělam čas a zajdu do muzea. Skusim vyfotit tu rekonstrukci a pak uvidíme.

Tou poznámkou, že si slovani a germáni stavěli svá sídliště na původních keltských sem neměl na mysli přímo opida (no možná trochu jo ), ale spíš to, že i jiná keltská sídliště (ač ne třeba opida) byla stavěna s nějakým typem fortifikací (třeba prostě jen pro vymezení osady) na výhodných místech (kopec u vody - Kněží hora - vým, že je blbý jí furt zmiňovat). Nevím jak germáni (o těch sem v téhle souvislosti neslyšel), ale slované se tam pak zabydleli taky. No a taky měli proč. Zlato se třpití vždycky a přitahuje každého.

Slovanské hradiště na Kněží hoře je taky docela rozsáhlé, sice se rozlohou nevyrovná "megaopidům" jako je Závist, ale zas tak malé taky nebylo.

[Rab]

Tohle je ten model Kněží hory, který ovšem zobrazuje raně středověkou podobu hradiště:

[frenk]

oppida mají jisté charakteristické vlastnosti, nemůžem každé opevněné keltské sídliště u nás považovat za oppidum. Mezi základní kritéria patří např. rozloha, doklad obchodu, řemesel ale taky např.ražba mincí atd.
Co se týká Hostýnu, zde bylo nejvýraznější osídlení zachyceno v období KLLP, v laténském období něco málo půchovské k. a slovani ho potom využívali snad jako obětiště, alespoň výsledky posledního z. arch.výzkumu tomu nasvědčují - bohaté železné depoty, ikdyž výkladů bude asi více. Takže žádné oppidum.
Co se týká využívání starších sídel, to je zapeklitá otázka na kterou není jednoznačná odpověď. Jako příklad může posloužit např. budování nových hradisek za Břetislava? na Moravě, resp. jejich důsledná (až na Olomouc)translace do blízkosti zaniklých center VM.

[Vladan]

Rab: Hmmm to je ono. Zatím sem měl moc práce, takže sem v muzeu nebyl, ale máš pravdu. Prostě sem asi žil v omylu . No aspoň už jsem blíž poznání, jak to s opidama je, a že musí splňovat nějaké podmínky.

Ve tvém starším přízpěvku je schéma opevnění českých opid a v prvním bodě je jen jednoduchá palisáda. Jak to tam bylo použité? Bylo to jen nějaké doplňující opevnění, nebo základ, na kterém se dále stavělo při budování opevnění?