Prijatie kresťanstva vo Veľkej Morave

[Rab]

Byla to mocenská záležitost -asi jako když by ses chtěl udržet u koryta za komunistů, musel by ses k nim dát

[Scar]

Prevratné zistenia o našej národnej histórii prináša poklad z čias Nitrianskeho kniežatstva, ktorý predstaví verejnosti Archeologický ústav (AÚ) SAV v Nitre 4. júla pri príležitosti Pribinových slávností. Poklad pochádza z lokality Bojná v okrese Topoľčany. Ako povedal pre agentúru SITA vedúci výskumu v Bojnej Karol Pieta z AÚ SAV, „nálezy významne dopĺňajú niektoré kapitoly našich národných dejín, pretože dokladajú christianizáciu a písmo na tomto území už pred príchodom vierozvestcov svätého Cyrila a Metoda.“
Na výstave v Ponitrianskom múzeu budú archeológovia verejnosti prezentovať šesť pozlátených plakiet zo začiatku 9. storočia, teda ešte spred Veľkomoravských čias. Plakety boli zrejme pripevnené na skrinke s bohoslužobnými predmetmi alebo na prenosnom oltári. Štyri z nich sú kruhového tvaru, dve majú podobu dvojramenného kríža. Sú na nich znázornené okrídlené postavy a nápisy v latinke. Nález predstavuje najstarší dôkaz šírenia kresťanstva v rámci národných dejín a prvú stopu súdobého písomného prejavu na našom území. Plakety reštaurovali a analyzovali odborníci v špeciálnych laboratóriách vo Viedni. Ich účtovná hodnota je dva milióny korún, historická hodnota je však nevyčísliteľná.
Ďalším významným nálezom z Bojnej je odlievaný zvon z rovnakého obdobia, ktorý sa zachoval celý a dodnes zvoní. Archeológovia jeho zvuk nahrali v divadelnom štúdiu a návštevníci výstavy si budú môcť vypočuť rovnaké zvonenie, aké znelo v časoch kniežaťa Pribinu. Okrem 21,5 centimetra vysokého zachovaného zvona sa našli aj fragmenty dvoch ďalších zvonov. „Nálezy z Bojnej sú unikátmi aj širokom európskom priestore, podobné zvony sa našli v Európe len štyri,“ povedal Pieta. Poklad z Bojnej dotvárajú stovky železných hrivien – čiže slovanských predmincových platidiel. Našli sa aj kopie, šípy, ostrohy a poľnohospodárske nástroje.

Zdroj:
http://www.nitraonline.sk/index.php?genPage=05&id=1809

[Kain]

Co je na tom převratného? O tom se píše zcela běžně, že křesťanství zde bylo už před příchodem C+M. Vždyť proč je přece pozval? Protože se na území VM šířilo křesťansví se silným franckým vlivem! A nebyl to nějaký pokus, ale už relativně etablovaná a tedy společensky významná instituce. A potvrzují to i nálezy kostelů atd., písemné prameny...

[Scar]

Ono to tam tak ani nieje. Ale bavili sme sa tu že byzantská misia plnila účel politický - zníženie franského vplyvu a nobilita začala prijímať sviatosť krstu. Ak ho začali prijímať až po príchode C+M, tak koho potom christianizovali Frankovia?

[Kain]

Ty zase spekuluješ až běda bez znalosti pramenů. Jednak u nás christianizace neproběhla ani náhodou zespoda. Písemné prameny zminují právě vysoce postavené, anžto se jedou nechat pokřtít. Navíc je doložena existence sakrálních objektů. Kdo je postavil? Ano, dělníci...na popud někoho mocného.

A právě naopak, teprve díky kázáním ve staroslověnštině a vůbec vzestupem církevní kultury za doby C+M se křesťanství šíří mezi prosté lidi rychleji, než předtím.

Přečti si aspoň něco populárního, doporučuju knížku "Svatí kacíři", moc dobré...

[Scar]

Pár prameňov som už prečítal, no vždy sa zaoberali christianizáciou až po príchode CaM, akoby pred tým k žiadnej nedochádzalo. Dozvedám sa, že prvý kostol na Slovensku bol postavený ešte predtým, ako bol sám Pribina pokrstený. A tak usudzujem, že k tá christianizácia nebola tak úplne zhora a ani úplne zospodu pyramídy.

[Kain]

Nebo zkus od Poulíka a Chropovského, jmenuje se to tuším Velká Morava...

[Wothan]

Mám tu Vladimír Vavřík: Církevní misie v dějinách Velké Moravy. Je to dost staré - vydáno 1963, ale poměrně dost obsáhlé a věnuje se to i té fázi křesťanských misií před příchodem byzantských věrozvěstů, jejich organizaci apod.

[Scar]

A právě naopak, teprve díky kázáním ve staroslověnštině a vůbec vzestupem církevní kultury za doby C+M se křesťanství šíří mezi prosté lidi rychleji, než předtím.

Tak som rád že si napísal toto tvrdenie. Staré Ponitrianske povesti vravia, že na Metodovom pohrebe boli stovky ľudí, aj z radov prostého ľudu. No stovky ich boli aj vítať, keď prišli do Nitravy. A o tom sa myslím zmieňujú nejaké kroniky.

[Kain]

Oni se v té době scházeli lidi prakticky k čemukoliv:)

[Rab]

Pověst je pověst, nikoliv historický fakt... Opravdu - zkus nejdřív načerpat informace i z jiných zdrojů, které ti tu jsou doporučovány, např. od Třeštíka. Zjistíš mimo jiné, proč byl kostel v Nitře postaven dříve (snad) než byl Pribina pokřtěn - uvádí se, že jej nechal postavit pro svou křesťanskou manželku (na jméno si teď nevzpomenu), takže žádný tlak zdola, od těch tvých neustále vnucovaných "prostých ľudí"...

[Scar]

Jeho manželka sa volala Adelaide. Ona ten kostol nechala postaviť nie pre seba, ale pre pútnikov ktorí Nitravou prechádzali, misionárov a novokresťanov. Čítal som knihu Slované (ale nepamätám si autora), kde bola jedna obsiahla kapitola venovaná Byzantskej misii.

[Rab]

Jeho manželka sa volala Adelaide. Ona ten kostol nechala postaviť nie pre seba, ale pre pútnikov ktorí Nitravou prechádzali, misionárov a novokresťanov.

K tomu neexistují žádná historická fakta - patrně cituješ opět nějaké legendy... Důvody vzniku kostela jsou mnohem prozaičtější, související s politickou mocí, žádné romantizující představy o putujících křesťanech... Veškeré dostupné informace o Pribinovi, Nitře atd. s moderním historickovědním výkladem jsou u Dušana Třeštíka - Vznik Velké Moravy, zhruba od strany 107 do 135. Nechce se mi z toho něco přepisovat, bylo by skutečně nejlepší si to přečíst...

[Scar]

Rab: Nevieš či tie kríže nájdené v Mikulčiciach patrili nobilite alebo nie? Už som sa to tu niekde pýtal, no nedostal som odpoveď.

[Rab]

Asi mi to předtím uniklo, ale které kříže máš na mysli?