Johanite 1275-1340

[Ronšperk]

Já vám děsně fandím. Ne že bych si ke své roli v první polovině 14. stol dokázal ještě představit jeden vojenský řád, ale už z důvodu že se pokoušíme zrekonstruovat posádku templářské komendy z roku 1180, máte mé sympatie. Doufám že Vás brzo uvidím v akci.

[Maršálek]

Celkove se nas zatim seslo sest. Ctyri rytiri a dva servante.

Radar jako rytir
jeho kamaradka jako servant
Melandr jako servant
Marsalek jako rytir
Vseznalek (muj kamarad ze skupiny) jako rytir
Ja jako rytiru vsech rytiru nejrytirovatejsi.

No jen drobná oprava, já jsem se ve své vrozené skromnosti (která je u mě ostatně všeobecně známa a jsem za ni - skromně samozřejmě - davy obdivován) rozhodl, že se pro tentokrát vzdám svého privilegovaného postavení aristokreténa, vyjmu si z úst stříbrnou lžičku, svléknu purpurové punčochy a jenžto bych musel jako rytíř všechen svůj majetek upsat řádu (sem se na to ptal svých Judrů a následně i medikuse, neb se o mě pokoušel šlak), budu věrně sloužiti co prostý servante. Budu spoléhati na dobrodiní svého milostivého pána Kunáška, radostně ho provázeti na jeho cestách a sem tam se od něho nechám dloubnout klackem do zad, budu-li se mu zdát ve své lenosti pomalý
Myslím že bude vhodnější začínat naši družinu po třech rytířích a třech servantech, i tak to bude družina vskutku skromná.

[Wothan]

Ronsperk: zkus kontaktovat ty Liberečáky, třeba vás na to bude víc

[Heinrich von Rheinhausen]

Jen drobnost stran toho stribra a Johanitu. Ve spitalech se pry pouzivalo hlavne stribro a to z hygienickych a desifekcnich ucelu.

[Maršálek]

teď pár praktických dotazů k Johanitům:
Ad 1) Jaké bylo postavení servantů v Řádu?
Ad 2) Podléhali servanti prakticky soudní pravomoci svých rytířů (myšleno konkrétně těch, pod kterými sloužili)? Tedy máme to nějak kodifikováno?
Ad 3) Jakým způsobem vstupovali servanti do služby v Řádu? Předpokládám, že mohli být "verbováni" jako jednotlivci, stejně tak i jako družiníci rytíře, který se rozhodl do Řádu vstoupit.
Ad 4) Mohli se de juro servanti za konkrétních příležitostí vyvázat z řádové služby? Máme to doložené nějakým precedensem?
Ad 5) a z jiného soudku:-), jak je to u řádových rytířů s rytířskými odznaky, tedy s ostruhami a pásem? Nepochybuji, že ostruhy jsou zlaté, nebo pozacené, ale je nějak omezena zdobnost, resp. zdobné zpracování rytířského pásu? Pokud to není upraveno v regulích, myslím konkrétně a jednoznačně, pak se řídili tradicí, tedy pro rytíře stříbrný, nebo zlatý pás.

[Ronšperk]

Já tě asi zklamu, ale všechny rytířské řády se řídily přísnými regulemi co do zdobnosti prakticky až do 15. století. Na počátku 14. věku stále platilo pravidlo, že jediný kov, kterým se smí zdobit je železo a jediný oděv je řádový. Stále to byli mniši se svým slibem Ora et Labora. Na parádu by ani neměli čas. Prostá kůže a železo. To je řádový rytíř. Vyjma velmistrů maršálů a senešalů, tam předpokládám i to zlato v omezené míře. V řádu bude tvá hamižnost trpět

[Ronšperk]

Jinak SERVANTI=služebníci. Služebníci, ale nikoli rytířů, ale řádu. Nikdo neměl majetek, tedy ani osobního sluhu, ale rytířům byli samozřejmě k dispozici, šlo spíše o princip chápání. Další zajímavostí je že na jednoho rytíře připadalo 10-50 servantů u Templářského řádu, předpokládám že u Johanitů to bylo podobné.
Neskládali sliby věčné a tedy mohli sloužit i jen omezenou dobu.
Podléhali řádu a svým nadřízeným. Pokud jeho nadřízeným byl rytíř pak jemu. Ale měli i své kapitány z řad servientů=servantů.
V tom třetím bodě je to různé. Vycházím hlavně z Templu, ale tyto dva řády jsou co do organizace slibů a určení totožné.

[Heinrich von Rheinhausen]

Je fakt co rika Ronsperk. Ja kuprikladu ted nevim, co budu delat s tema dvema varkoci, ktere jsem si nechal usit ze sametu. Ted jsem se docetl, ze samet byl prisne zakazan.

[Heinrich von Rheinhausen]

Jinak SERVANTI=služebníci. Služebníci, ale nikoli rytířů, ale řádu. Nikdo neměl majetek, tedy ani osobního sluhu, ale rytířům byli samozřejmě k dispozici, šlo spíše o princip chápání. Další zajímavostí je že na jednoho rytíře připadalo 10-50 servantů u Templářského řádu, předpokládám že u Johanitů to bylo podobné.
Neskládali sliby věčné a tedy mohli sloužit i jen omezenou dobu.
Podléhali řádu a svým nadřízeným. Pokud jeho nadřízeným byl rytíř pak jemu. Ale měli i své kapitány z řad servientů=servantů.
V tom třetím bodě je to různé. Vycházím hlavně z Templu, ale tyto dva řády jsou co do organizace slibů a určení totožné.

Jeste by se sluselo dodat, ze slouzit v radu jako servant, jinak receno laicky bratr, byla moznost, jak se dostat do radu i bez urozeneho puvodu. A jak spravne podotyka Ronsperk jednalo se o sluzbu radu, nikoli jednotlivym rytirum.

[Maršálek]

Já tě asi zklamu, ale všechny rytířské řády se řídily přísnými regulemi co do zdobnosti prakticky až do 15. století. Na počátku 14. věku stále platilo pravidlo, že jediný kov, kterým se smí zdobit je železo a jediný oděv je řádový. Stále to byli mniši se svým slibem Ora et Labora. Na parádu by ani neměli čas. Prostá kůže a železo. To je řádový rytíř. Vyjma velmistrů maršálů a senešalů, tam předpokládám i to zlato v omezené míře. V řádu bude tvá hamižnost trpět

ave, mon ami, já se hrnu do služeb, co skromný servante ale neodolal jsem, abych se nezeptal na ony rytířské odznaky. Kodifikovaná skromnost a prostota oděvu a vzhledu je známá a logická, nicméně má otázka zní: je kodifikovaná úprava rytířských odznaků, jako odznaků jejich postavení? Protože pokud ji řádové regule přímo nepostihují konkrtétním řešením, pak se domnívám, že platila tradice, která byla v dané době prakticky zákonem. Mimochodem, viděl jsem v Bordeaoux náhrobky 3, nebo 4 templářských rytířů (už je to nějakých 12 let) a vybavuji si, že nesly zbytky polichromie a prokazatelně měly zbytky zlacení na ostruhách a pásech - jednalo se dle zbrojí cca pokročilé 12.-13.st. (to si pamatuju, protože jsem na ně koukal jako sochař )