Bestian píše:
Tomu moc dobře nerozumím s tim tvarováním.
Vyznívá to jako: Mam ušité určité šaty na jistou osobu přímo na míru, tedy si je osoba obleče a zapínáním ho uzavře(jinak by se do toho osoba nenasoukala).To by jinak stačily jedny šaty, které by se šněrováním utáhly na požadovanou postavu
Korzet je také šitý na míru a utahováním se tvaruje tělo ne samotný korzet. Šaty se zadním šněrování zase jen utáhnou oděv padnoucího střihu těsně k tělo....
Ale rozumíš, pane Bastaine Wernéři Danieli a jánevímcoještě, velmi dobře tomu rozumíš
Přesně jak to popisuješ, se ve středověku šilo - na míru. Konfekce se šilo minimum a dokonce bývala její výroba lokálně regulována; dost přísně. Jak ševci, tak krejčí buď vůbec nesměli šít na sklad, nebo byli limitováni jedtnotkami kusů.
Takže oděv je stále složitěji střižen, čímž se dosahuje zajímavějšího tvarování a pokud móda velí, tak i větší či menší upnutosti. A tento střihem přesně na určitou postavu vytvarovaný oděv se uzavírá knoflíčky. Ano, pochopils to správně.
Šaty, které se šněrováním a pásáním dotvarovávaly na postavu, se nosily o 200 let dříve - viz. výše
Ale ne
Zadní šněrování na šatech opět jen uzavírá oděv na již vytvarovaném těle - tělo je vytvarováno spodním korzetem. Nebo se jedná o svrchní korzet či korzetový živůtek - tedy korzet ze stejné tkaniny, jako jsou šaty, oblékaný přes ně a tvarující postavu dodatečně. Šaty pod ním jsou ovšem pochopitelně tvarované střihem a ušité přesně na míru. Ale to se už bavíme o módě konce 15. a mladších staletí.
Pro 2. polovinu 13., celé 14. a první třetinu 15. století šněrování oděvů nemáme
zatím doloženo prakticky žádné (prakticky znamená, že mohly existovat a existovaly sporadické lokální speciality).
