Děla a dělostřelci

Moderátoři: Knecht, Raiden

Uživatelský avatar
alistaire
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 409
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: okolí Brna
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od alistaire » úte 15. dub, 2008 20:48

jenže zrovna třeba to "valdštejnský" dělo má tu trubku o stěně tak 5 až 8mm ... a obecně bych to odhadoval zrovna tak... Ty děla prý byly extrémně lehký, a ne moc bezpečný pro majitele :roll:
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války
Obrázek
http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku

Uživatelský avatar
alistaire
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 409
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: okolí Brna
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od alistaire » úte 15. dub, 2008 23:24

no... mohlo by to jít... Konec konců bych to moh ve volné chvíli spočítat... že...
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války
Obrázek
http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » stř 16. dub, 2008 5:40

Pevnost zajiťovalo omotání provazy ne? to by pak mohlo fungovat líp?

Ali: jen to spočítej....o kožených se toho dost nakecalo , ale jaká byla skutečnost..
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Doktor

Příspěvek od Doktor » ned 20. dub, 2008 22:39

Nooóóó, já teda nevím, ale pokud popisujete trubky stejně jako za mejch mladejch let (první číslo JS, druhé síla stěny), tak mi díra 125mm vychází jako sakra poctivá šestnáctiliberka. Fakt jsem netušil, že kožená děla se dělala tak veliká. Tohle už by se pomalu dalo řadit k obléhacímu dělostřelectvu a počítat v kartounech, ne ? Myslel jsem, že kožená děla byla v polním dělostřelectvu a tím tak do ráže 6-ti, 8-mi liber.
Omotávka provazem neměla z pevnostního hlediska větší význam. Kdyby konopné lano dokázali přichytit nějak na hlaveň a pak pomocí vrátku, kladkostroje a závaží napnout a namotávat, stěží by asi běžně dokázali vyvinout větší napětí než 10tun a to je z hlediska pevnosti kovů nepodstatné.
Další věc je ta kůže - tvrdíte, že to byla surovka. (v běžných pramenech se píše jen o kůži) Každý rudokožec vám potvtrdí, že kolikrát surovku namočíte tolikrát změkne na bláto. Museli by ji po vyschnutí něčím impregnovat, aby to fungovalo. (šelakem?-znali ho?)
Největší pevnostní význam by měla ta žebra co tam maluje Wagner. (provaz možná figuroval jen jako výplň, aby se nedeformovala) Ideální by bylo kdyby byla usazována s předpětím a v nepravidelných rozestupech (aby zrušila rezonanční vlnu- ale pochybuji, že věděli co je rezonance)
A havárie ? Já bych to neviděl tak černě. Kdyby mezi kanonýrama byly větší ztráty než mezi např sapérama, nebo těma frajírkama co nosili tu dlouhou kudlu bez pochvy přes rameno a brali dvojitej plat, tak by se to jednak nelíbilo majiteli pluku, protože výcvik kanonýra je drahej, druhak samotnejm kanonýrům a naházeli by svůj materiál z mostu do řeky. Navíc se mi podle rytin zdá že se posádka (kromě ohněstrůjce), při výstřelu vzdalovala od kusu a tím byla částečně mimo ohrožení. Navíc předovka je předovka-jakou silou de kule dovnitř, takou de i ven. Pokud neudělali tu fatální chybu, že před kuli dali ještě např broky a tím došlo k zaklínování, tak dělo určitě vevybouchlo. (projektyly do děl výbušné nebyly a tak ani odsud nebezpečí nehrozilo) Pravděpodobně došlo k tomu, že dělo puklo-nic příjemného, ale část pochytaly ty provazy a kůže. Ne, že by bylo příjemné dostat kusem provazu po čuni, ale lepší než kusem železa. Plamen někam vyfoukl, okolostojící si foukli do gatí a po převlečení se šli vožrat. (taková legrace to asi nebyla, ale žeby to skončilo masakrem celé posádky to asi fakt ne). Tenkostěná trubka má totiž spíše tendenci prasknout než se roztrhat na kusy. Nejtragičtěji to dopadlo, když dělo naprasklo a dělostřelec si toho nevšiml a znova nabili - pak při výstřelu skutečně mohlo dojít k fatální destrukci hlavně a zabití minimálně ohněstrůjce.
Jeden z možných důvodů proč ty hlavně praskaly je výše zmíněná pomalost střelby. Mohlo docházet k vyžíhání hlaně a tudíž k jejímu zkřehnutí (ale tuhle metalurgickou opačnost mědi mohli znát).

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » pon 21. dub, 2008 6:09

Může sem někdo dát foto koženky co byla na valdštejnnovi? Pls.
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Uživatelský avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 254
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Ústí nad Labem
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Mokohtavenotaxe » pon 21. dub, 2008 7:35

Doktor píše: Další věc je ta kůže - tvrdíte, že to byla surovka. (v běžných pramenech se píše jen o kůži) Každý rudokožec vám potvtrdí, že kolikrát surovku namočíte tolikrát změkne na bláto. Museli by ji po vyschnutí něčím impregnovat, aby to fungovalo. (šelakem?-znali ho?)
Jojo to je pravda, pokud tu surovku namočíš na 4-5 dnů pod vodu (ne na déšť), tak opravdu změkne na hadr.
Ale nevím proč by ti dělostřelci zahazovali na pár dnů své kanóny do potoka? :-k 8-[

Jinak indoši surovku používali právě na ty věci které měli za úkol ochraňovat před vlhkem!

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » úte 22. dub, 2008 13:28

tak obrázek odněkud z netu. dole že....


Obrázek
By kascha at 2008-04-22
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Uživatelský avatar
alistaire
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 409
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: okolí Brna
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od alistaire » úte 22. dub, 2008 20:30

nevim, je na tom prd vidět... Ono to taky může být jádro do formy na odlévání hlavní... to bych tak viděl spíš...
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války
Obrázek
http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » stř 23. dub, 2008 6:39

fakt nevím...
obrázek se jmeuje schwedische artilerie. Připadlo mi zajímavý uchycení toho čepu - objímka s něčím co vypadá jako nýty nebo šrouby (?). Větší to bohužel nemám - stejně nevím odkud to je a kdo to dělal....
Wir wollen in Beifall untergehen ..

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » čtv 24. dub, 2008 12:57

Z druhé strany: historie rakouského dělostřelectva od Skalky (v němčině), ale tabulku snad přečtete :lol:

http://kuk-wehrmacht.de/regiment/artill ... gesch.html
Wir wollen in Beifall untergehen ..

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » čtv 24. dub, 2008 13:01

jeho součástí je i tenhle odstavec o koženkách....

In der Literatur werden oft die ledernen Regimentsgeschütze, die unter Gustav Adolf in der schwedischen Armee verwendet wurden, erwähnt. Selten wird erklärt, um was es sich dabei handelte. Hier deshalb eine kurze Erklärung.
Als "Erfinder" dieser Kanonen wird der schwedische General Wurmbrand (gebürtiger Österreicher) erwähnt. Wendelin Boeheim gibt den engl. Baronet Robert Scot, der in schwedischen Diensten war, an.
Das Rohr bestand aus einer 15 Kaliber langen kupfernen Futterröhre, an der Mündung 1/8 Kaliber stark, am Boden 1/4 Kaliber, welche statt des Zündloches eine eingesetzte eiserne Röhre besaß. Am Bodenstück war mit 6 Schrauben ein bronzener Stoßboden befestigt. Dieses Gerippe wurde mehrmals mit Firniss und Mastixlack gestrichen, mit Stricken, deren Zwischenräume mit Gips ausgegossen wurden umwunden und danach mit aufgezogenen Eisenringen verstärkt und mit starkem Sohlenleder übernäht.
Diese Geschütze waren leicht und billig herzustellen aber hielten nicht lange, da sie durch das eigene Feuer sehr litten. Sie erhitzten sich so sehr, dass nach 3 aufeinanderfolgenden Schüssen ein erneutes Laden wegen der Gefahr der Selbstentzündung des Pulver gefährlich wurde. Meistens hielten sie nur 10 -15 Schüsse aus; danach war das Strickwerk verglimmt und der Gips gelockert.
(Bemerkung: im HGM Wien und im Münchner Museum werden noch solche Exemplare aufbewahrt )
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Uživatelský avatar
alistaire
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 409
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: okolí Brna
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od alistaire » čtv 24. dub, 2008 16:57

v němčině jsem začátečník, a věty, které znám (zweimal grosse bier, a hande hoch) tento odstavec neobsahuje, tudíž nevím o čem to je ... :)
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války
Obrázek
http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » pát 25. dub, 2008 12:29

no já taky, ale pokusil sem se ...zcela volně, že....
je to myslím hodně zajímavé. Připomínám že autor textu Harald Skala pracuje ve vídeňském muzeu.

...V literatuře se často objevuje kožené plukovní dělo, které bylo za Gustava Adolfa zavedeno do švédské armády...protože není vždy jasné o co šlo následuje krátké vysvětlení...
Jako vynálezce se uvádí švédský generál Wurmbrandt (rozený Rakušan). Wendelin Boeheim uvádí Angličana ve švédských službách Roberta Scota.
Hlaveň byla 15 kalibrů dlouhá měděná trubka. U ústí silná 1/8 kalibru a na komoře ¼ kalibru, která měla na zátravce připojenu železnou objímku. Na dně byl šesti šrouby připojen bronzový „závěr“(nemůžu najít slovo pro ten hajzlík co čouhá vzadu z hlavně). Tato kostra byla často natřena fermeží nebo mastixem, s opletem jehož meziprostory se zalily sádrou a pak byla zesílena natáhnutými železnými prstenci a silnými kusy kůže (sohlenleder – kůže na podrážky).
Takové dělo bylo lehké a levné, ale dlouho nevydrželo. Střelbou se tak rozehřívalo, že po třech následujících ranách hrozilo vznícení prachu při ládování. Nejčastěji vydrželo dělo jen asi 10-15 ran. Pak už byl oplet ohořelý a sádra uvolněná.

poznámka: ve vojenském muzeu ve vídni a v mnichovském muzeu jsou ještě tyto děla uloženy.
Wir wollen in Beifall untergehen ..

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » pát 25. dub, 2008 12:33

myslím tede že ten obrázek výše skutečně ukazuje kožený kanón. Ta hlavice je vysvětlená a čepy by byly na stejném principu jako hlavice...

takže na repliku by to chtělo skutečnou hlaveň a nakašírovat aby to vypadalo jako.... jinak by z toho střílel asi jenom optimista :mrgreen:
Wir wollen in Beifall untergehen ..

cossack
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 665
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Pozořice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od cossack » pát 25. dub, 2008 12:53

Já už jsem se tady v tom ztratil, ale jestli vám pořád jde o vizáž toho koženýho děla, jedno je v tomhle Ospreji
http://www.ospreypublishing.com/title_d ... itle=P3508
Mám pocit, že je to celkem slušná fotka.

Odpovědět