ad KOŽENÉ DĚLO: Wagner se domnívá, že se jedná a trubku zpevněnou prstenci,omotanou provazy a kožený je pouze obal. Kupodivu se nijak nezniňuje o čemkoiv jako čepy. (pro mě je Wagner překonaná záležitost, ale např husiti se dál ani nedostali). Za mých mladých let zkušebna trvala na tom, že hlaveň musí být samonosná. A podle dávno zrušených norem pro výpočet takovýhle hraček se jako výpočtová hodnota uvažuje 700mpa.(toho předovka nikdy nemůže dosáhnout-reálně naměřené hodnoty jsou cca třetinové) To kvalitní materiál vydrží na směšně malých tloušťkách stěny. Pro ráži 20mm je to s velkou rezervou 3,5mm v komoře a 1,5mm na ústí. A s velikostí ráže to nijak extrémně nestoupá. Odhad, ale jen odhad je pro nějakou 4 až 6-ti liberku kolem 15mm.
to se ani Wagner nemusí domnívat "Kožená" děla jsou k vidění ve švédsku, teď naposled bylo jedno na valdštejnské výstavě.
V novější literatuře se píše přesně jak řikáš. Dělo je tenkostěná trubka /zpravidla měděná!/ zpevněná omotáním provazy a pevným obšitím kůží /za mokra/.
Problém, proč si myslím že by to neprošlo zkušebnou je právě v těch čepech, a hlavně ve vyřešení dnového šroubu...
Jinak je pravda, že ty expanzní síly pro předovky jsou z hlediska moderních materiálů legrační. Problém by mohl být /a to významný/, kdyby někdo dal místo Vesuvitu třeba Vectan.... Ale to je stejný s puškou jako s dělem...
Dnový šroub lze v tomtopřípadě elegantně vyřešit tím, že by se závit neřezal zevnitř, ale ZVENČÍ. Nevím jak jsou řešeny čepy na originále, anebo jestli to není náhodou uloženo v kolébce jako nejstarší bombardy. Každopádně čepy by šly řešit na principu svěrného spojení - variant je víc - technologie dává mnoho možností.
na tom kusu na valdštejnské výstavě byly tuším čepy... Samozřejmě lože jako u gotických tarasnic nebo bobbard je taky alternativa.
Já už jsem nad tím přemýšlel před časem, ale ono to fakt není pro dnešní dobu nic moc replikovatelného (a použitelného na bitvy)
pokud budem chtít použít měděnou trubku jako oni, tak bych se bál tlaků a deformací toho svěrného spoje. A toho dnového škoubu rovněž tak...
prostě tenkostěné trubce /a to je defakto každá odpovídající tloušťk stěny/ nevěřím...
jenže zrovna třeba to "valdštejnský" dělo má tu trubku o stěně tak 5 až 8mm ... a obecně bych to odhadoval zrovna tak... Ty děla prý byly extrémně lehký, a ne moc bezpečný pro majitele
Nooóóó, já teda nevím, ale pokud popisujete trubky stejně jako za mejch mladejch let (první číslo JS, druhé síla stěny), tak mi díra 125mm vychází jako sakra poctivá šestnáctiliberka. Fakt jsem netušil, že kožená děla se dělala tak veliká. Tohle už by se pomalu dalo řadit k obléhacímu dělostřelectvu a počítat v kartounech, ne ? Myslel jsem, že kožená děla byla v polním dělostřelectvu a tím tak do ráže 6-ti, 8-mi liber.
Omotávka provazem neměla z pevnostního hlediska větší význam. Kdyby konopné lano dokázali přichytit nějak na hlaveň a pak pomocí vrátku, kladkostroje a závaží napnout a namotávat, stěží by asi běžně dokázali vyvinout větší napětí než 10tun a to je z hlediska pevnosti kovů nepodstatné.
Další věc je ta kůže - tvrdíte, že to byla surovka. (v běžných pramenech se píše jen o kůži) Každý rudokožec vám potvtrdí, že kolikrát surovku namočíte tolikrát změkne na bláto. Museli by ji po vyschnutí něčím impregnovat, aby to fungovalo. (šelakem?-znali ho?)
Největší pevnostní význam by měla ta žebra co tam maluje Wagner. (provaz možná figuroval jen jako výplň, aby se nedeformovala) Ideální by bylo kdyby byla usazována s předpětím a v nepravidelných rozestupech (aby zrušila rezonanční vlnu- ale pochybuji, že věděli co je rezonance)
A havárie ? Já bych to neviděl tak černě. Kdyby mezi kanonýrama byly větší ztráty než mezi např sapérama, nebo těma frajírkama co nosili tu dlouhou kudlu bez pochvy přes rameno a brali dvojitej plat, tak by se to jednak nelíbilo majiteli pluku, protože výcvik kanonýra je drahej, druhak samotnejm kanonýrům a naházeli by svůj materiál z mostu do řeky. Navíc se mi podle rytin zdá že se posádka (kromě ohněstrůjce), při výstřelu vzdalovala od kusu a tím byla částečně mimo ohrožení. Navíc předovka je předovka-jakou silou de kule dovnitř, takou de i ven. Pokud neudělali tu fatální chybu, že před kuli dali ještě např broky a tím došlo k zaklínování, tak dělo určitě vevybouchlo. (projektyly do děl výbušné nebyly a tak ani odsud nebezpečí nehrozilo) Pravděpodobně došlo k tomu, že dělo puklo-nic příjemného, ale část pochytaly ty provazy a kůže. Ne, že by bylo příjemné dostat kusem provazu po čuni, ale lepší než kusem železa. Plamen někam vyfoukl, okolostojící si foukli do gatí a po převlečení se šli vožrat. (taková legrace to asi nebyla, ale žeby to skončilo masakrem celé posádky to asi fakt ne). Tenkostěná trubka má totiž spíše tendenci prasknout než se roztrhat na kusy. Nejtragičtěji to dopadlo, když dělo naprasklo a dělostřelec si toho nevšiml a znova nabili - pak při výstřelu skutečně mohlo dojít k fatální destrukci hlavně a zabití minimálně ohněstrůjce.
Jeden z možných důvodů proč ty hlavně praskaly je výše zmíněná pomalost střelby. Mohlo docházet k vyžíhání hlaně a tudíž k jejímu zkřehnutí (ale tuhle metalurgickou opačnost mědi mohli znát).
