Co kolem nas dnes roste a dříve rostlo

zoone · Post by **zoone** » Tue 30. Aug, 2005 21:06

Už jsem tady několikrát narazil na zmínky o původnosti, či nepůvodnosti toho, či onoho druhu... Pořád tu s tím někdo operuje a protože je to tak trochu moje parketa, rozhodl jsem se o tom také rozpoutat debatu.
Myslím, že je to hodně zásadní, obzvlášť, pokud tvrdíte že se jedná o LH použití dané rostliny.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_inv ... ch_rostlin

Neberte to jako útok, ale nějak to tu rozjet musím

Post by **melkel** » Tue 30. Aug, 2005 21:30

Nevěřte všemu co ve Wikipedii píší .-) Nejstarší textilie na našem území (respektive její otisk na hlíně) je právě z kopřivových vláken. Kopřiva dvojdomá je sice ivazní rostlina, ale V Jižní Americe. Což píší ve Wikipedii o kus dále.
Určitě je to ale zajímavé téma.

zoone · Post by **zoone** » Tue 30. Aug, 2005 21:53

Omluva za vlastní blbost... Nějak mi přes prázdniny změkl mozek

a to to mám jít za pár dnů studovat....

Nechtěl jsem to házet rovnou, ale spíš jsem se chtěl bavit třeba o stavebním dřevě... Zajímal by mě názor ostatních na stavění z této doby dnes, při použití smrkového dřeva... On tu sice smrk byl, ale v podstatně menším množství a pouze ve vyšších polohách.

Post by **Rab** » Wed 31. Aug, 2005 8:10

Já v tomhle tématu problém nevidím, smrku bylo sice mnohem méně než dnes a mnohem méně než listnáčů, ale vyskytoval se i v sídelních polohách a ke stavbám se také v omezené míře využíval. Určitě byl vyhledáván pro rovnost dříví - naši předkové taky byli líní

Osobně si myslím, že argument pro dávání přednosti tvrdému dříví kvůli jeho trvanlivosti není na místě, protože tenkrát se tak neuvažovalo - rozhled do budoucna byl značně omezený. Prostě používali všechno, co bylo zrovna nejblíž po ruce.
No a dneska je víc používán jednoduše proto, že je levnější a dostupnější - ne každý má při stavbě archeoparku k dispozici větší sumy peněz, že?

Mně osobně to nevadí, pokud jsou konstrukce provedeny po technologické stránce tak jak mají být - typický příklad je vznikající replika hradiště u Chotěbuzi, kde je zatím všechno z "měkýho", ale protože to dělají pečlivě a poctivě, jsem spokojen.

Post by **Wothan** » Wed 31. Aug, 2005 8:28

Vidím to velmi podobně i když myslím, že stran odolnosti některých konstrukcí museli i naši předkové nutně dospět k tomu, že na něco je prostě dub potřeba - kupříkladu pilíře mostů a mol. Tam by asi jiný materiál volili jen pokud by buď nebyl po ruce dub či jiný vhodný listnáč nebo pokud by ta práce velmi spěchala, byla jen skutečně krátkodobého a provizorního charakteru. Kupříkladu u palisád jsme zjistili že i při opalování smrk i borovice hnijí velmi rychle - životnost je maximálně 4-5 let. Jistě že to mohli naši předkové průběžně obměňovat, nepochybuji o tom že to dělali, ale já mluvím o životnosti jako takové - po 5-ti letech to defakto skoro upadne samo. Má-li se od toho chtít nějaká pevnost jakou vyžaduje hradba (a nemají-li to být kravsky silné kmeny) bylo by třeba to asi preventivně měnit rychleji a častěji. To při větším rozsahu palisádových stěn může být problém i co do materiálu (doprava - okolí sídel se velmi rychle vykácelo).

Naproti tomu u staveb tento problém nevidím tak markantní - u srubů téměř vůbec, u konstrukcí se vsazenými kůly do země o něco více, ale počítám že to naše předky trápilo mnohem méně než nás při našem notorickém nedostatku materiálu, peněz, času a lidí a snaze minimalizovat provozní náklady spojené s údržbou a opravou.

Post by **Wothan** » Wed 31. Aug, 2005 8:34

Ještě podotýkám že nejvíc trpí kůly zasazené do země na přechodu mezi zemí a vzduchem kde se střídá vlhkost a sucho. Kůl z palisády lehce odpadne a při vykopávání toho spáleného co je v zemi najdeme ještě poměrně pevný kus dřeva. Dá se to vylepšit tím že spálíte kmeny o něco výše nad zem, ale u smrku/borovice je to vždy jen otázka času. Jinak i dub, pokud nebude po celou dobu pod vodou je dobré opálit.

JARWIKS · Post by **JARWIKS** » Wed 31. Aug, 2005 16:58

Já teda rozhodně souhlasím z Wothanem, že na pevnostní stavby, a to hlavně na opevnění, musely použít tvrdé dobré dřevo. Přeci jen když se tady tyto sídlištní hradiště stavěli, tak určitě nepočítali že budou po 4 letech dělat generálku

.
Jinak asi vážně vzali co bylo nejblíž po ruce, ovšem pokud se nepletu tak duby a buky nakonec pro svoji rozšířenost byly přece jen nejpoužívanější ne? Ale ať rozhodnou nálezy....

Post by **abaddon** » Wed 31. Aug, 2005 19:16

ja myslim (samozrejme je to jen muj nazor nicim nepodlozeny) ze pokud na neco prijdeme my experimentem oni na to prisli taky... tenkrat se ze dreva delalo daleko vic veci - bylo ho dost, o plastech si jeste nekolik hodne staleti mohli nechat zdat a zelezo bylo ukrutne drahy

a jestli s tim hodne delali, vedeli velmi dobre na co se ktery druhy hodi, jako ze z lipovyho se dobre vyrezava, dub hodne vydrzi atd...

a tak kdyz my tady po 4-5 letech zjistujeme, ze nam uhnivaji kuly v palisade, protoze i kdyz je opalime to drevo to proste nevydrzi, je dost pravdepodobny ze to stejne tak museli resit i oni a jak tu byla zminovana ta pohodlnost tak si myslim ze u hradiste je lepsi (pohodlnejsi) vymenit kuly jednou za 20 let nez 4 -5x za tu samou dobu...

Post by **abaddon** » Wed 31. Aug, 2005 19:17

musim rict, ze mi nekdy to nase "objevovani" neceho uz davno objevenyho a casto znovu zapomenutyho navozuje lehky usmev na tvari... nasi predkove nebyli zadni looseri

Post by **Rab** » Thu 01. Sep, 2005 7:35

Tak například na Levém Hradci byla konstrukce hradby dubová, s malým podílem, cituji „blíže neurčených jehličnanů“. V zástavbě areálu se vyskytovaly objekty z dubu, ale také z borovice a jedle (sruby a kůlové stavby).
Jiný příklad - Stará Boleslav, ležící v typické sídelní oblasti, ve středním Polabí, měla zástavbu ze zcela převažující borovice, pak z dubu a jedle (ovšem hradbu zděnou z kamene na maltu). Z dalších dřevin se v areálu hradiště vyskytovaly javor, habr, buk, smrk, jasan, lípa, olše, bříza, bez, vrba, topol. V okolní krajině Polabí byl zjištěn, cituji „významný podíl smrku“, který provázel borové a jedlové doubravy a dubohabrové háje. Vyskytovaly se tu též jilmové doubravy a dubolipové háje.
Jak již bylo jinde zmíněno, Mikulčice, podobně jako ostatní nížinná hradiště podél řeky Moravy, byly postaveny převážně z dubu.
Jak bylo zjištěno na mnoha hradištích, opevnění bývala několikrát opravována i v poměrně krátkých časových úsecích, třeba 5 krát v průběhu cca 50 let.
Jinak doplňuji pro Zooneho, že o městech v pravém slova smyslu, i přes snahy některých badatelů, ještě pořád ani v případě velkomoravských center nelze hovořit. A co se týká podoby obytných objektů, výraznější rozdíly mezi zástavbou na hradištích a v jejich podhradí nebyly, samozřejmě kromě několika málo objektů obývaných nejvyšší vládnoucí vrstvou.