Palné zbraně

[Martin]

V poslední době se často setkávám s lidmi, kteří požadují informace o palných zbraních z konce 15. a počátku 16. století. Spousta z nich hledá podklady výhradně na internetu a zapomíná, že existují muzea, knihy, odborné časopisy.
Rád bych zde tedy upozornil na unikátní kolekci pozdně gotických hradebních pušek, která se (mimo jiné zbraně) dochovala v plzeňské městské zbrojnici:
http://www.virtualtravel.cz/zapadoceske ... ice-i.html
http://www.virtualtravel.cz/zapadoceske ... ce-ii.html

Vývoj palných zbraní během II. pol. 15. stol. byl a stále je, vojenskými historiky opomíjen. Proto si spousta lidí myslí, že od primitivních zbraní "husitského typu" se rovnou přešlo ke klasickým luntovým zámkům. Faktem je, že vedle ručnic bez zámkového mechanismu se během II. pol. 15. století rozšiřují zbraně s jednoduchým držákem luntu (serpent), s dělenou pákovou spouští a s tlačítkovým zámkem.
Právě tlačítkovým zámkem jsou vybaveny hradebnice v Plzni, datované do konce 15. století. Jelikož se liší svojí mohutností a přítomností či nepřítomností háku, nabízí se možné rozlišení podle množství ládovaného prachu na tuplháky (4 loty), hákovnice (2 loty), půlhákovnice (1 lot) a lehčí hradebnice.
Pro podobné zbraně se nachází střílny v mnoha pozdně gotických opevněních. I ty fortifikace, které bývají označovány jako "dělostřelecké", jsou vesměs vybaveny střílnami pro hradební pušky, nikoliv pro děla. Typickým představitelem je předsunutá "dělostřelecká" bašta hradu Český Šternberk, jejíž střílny (vyskytují se zde i "kalhotové" střílny) umožňují osazení těžkých hákovnic, ale ne děl. Podobně je to i s baštami u nás v Českém Brodě a mnoha dalších městech.

[Wothan]

To je pěkná prezentace, jak je to asi udělaný?

[Martin]

To nevím, ale oceňuju alespoň takovýto zběžný náhled, protože donedávna nebyla tahle zbrojnice prakticky vůbec prezentována (katalog není, nesmí se fotit).

No pár fotek se přeci jen zdařilo.
Tady je hradební puška, která nemá hák a rozměrově zhruba odpovídá pozdějším mušketám, je ale o něco delší. Kohout má dvě pružné čelisti, do kterých se nasadí lunt nebo hubka a pak se stáhnou posuvnou objímkou:


Tahle zbraň má hák a podle rozměrů je to buď půlhákovnice či hákovnice. Kohout má na konci trubičku, která se objevuje u terčovnic s hubkovým zámkem ještě v 17. století. Hubka se musela před každým výstřelem zapálit, což na hradbách (či na střelnici) nehrálo zas takovou roli.


Tyhle zbraně mají mušku i hledí a střelba z nich mohla být docela přesná. Na dobu pořízení byly velmi moderní a zastaralé nebyly ještě při obléhání města A. Mansfeldem za stavovského povstání r. 1618 (na rozdíl od fortifikací, že?). Možná, že jejich nákup souvisí s freudschaftem mezi Plzní a Norimberkem.
Kdyby měl někdo přístup k oněm účtům, byl by to přínos pro poznání dobového vojenství (původ, rok pořízení, ceny zbraní). Ovšem datace plzeňských hákovnic do konce 15. století je uváděna i v jiné literatuře, např. Alte Handfeuerwaffen.
Tlačítkový zámek funguje dokonale, jak jsem se již mnohokrát přesvědčil při střelbě ze své arkebuzy. Proč byl později vytlačen klasickým luntovým si dokážu vysvětlit pouze jeho o něco větší komplikovaností, protože má dvě pružiny a zvláště tu kohoutovou je třeba vyladit, aby nebyla příliš silná.

[alistaire]

Tlačítkový zámek funguje dokonale, jak jsem se již mnohokrát přesvědčil při střelbě ze své arkebuzy. Proč byl později vytlačen klasickým luntovým si dokážu vysvětlit pouze jeho o něco větší komplikovaností, protože má dvě pružiny a zvláště tu kohoutovou je třeba vyladit, aby nebyla příliš silná.

na to Ti z praxe dokážu odpovědět poměrně přesně

jednak byl knoflíkový (či tlačítkový, ale to je záležitost pouze překladu) celkem lokální záležitostí pár míst , kdežto klasický doutnákový zámek je rozeset po celé evropě rovnoměrně.
Druhak platí ta o něco větší komplikovanost, ALE HLAVNĚ problematičnost druhé šance, tedy problému selhání výstřelu "utopením" luntu v pánvičce.
Střelec s normálním doutnákovým zámkem má reálnou šanci výstřel zdublovat "doubleclickem", nebo dalšími technikami, aniž by si zásadně rozhodil zaměření zbraně, a aniž by musel polevit v jejím úchopu.
Střelec s knoflíkovým zámkem musí natáhnout, zavřít pánvičku, rozfoukat doutnák, odklopit pánvičku, a pokusit se znovu vystřelit. V průběhu celé atrakce hrozí nechtěný výstřel, a to bez založení zbraně (hrozí reálná možnost zranění), a pochopitelně bez zaměření zbraně.
Natahování zámku rukou na zalícené zbrani možné je, ale s "ostrým" nabitím je docela hazard.
Tož asi tak...


(PS: mám zbraně s oběma zámky )

[abaddon]

To je pěkná prezentace, jak je to asi udělaný?

vetsinou se to dela tak ze se panoramaticky nasnimkuje prostor, poskladas to v nejakym softu do celku a pak z toho udelas prezentaci kde se muzes hejbat... vsimni si ze po nazvetsovani do urcity velikosti uz to zacina byt zvetsovany bez prokreslovani detailu

ale jinak slusny...

[Martin]

... jednak byl knoflíkový (či tlačítkový, ale to je záležitost pouze překladu) celkem lokální záležitostí pár míst , kdežto klasický doutnákový zámek je rozeset po celé evropě rovnoměrně.
Druhak platí ta o něco větší komplikovanost, ALE HLAVNĚ problematičnost druhé šance, tedy problému selhání výstřelu "utopením" luntu v pánvičce.

No, znám zbraně s tlačítkovým zámkem ze Švýcarska, Německa, Ruska, od nás (s vnitřní či vnější pružinou) z Japonska (se spirálovou pružinou) a nepřijde mi to tedy jako záležitost pár míst. Ale v Evropě plošného rozšíření nedosáhl, to je fakt. Byl záležitostí několika málo desetiletí a při masové výrobě mušket se neuplatnil.

Důvodem "utopení" luntu v pánvičce si vůbec nejsem jistý. To se stává u dnešního grafitovaného Vesuvitu, pokud se nenadrtí. U drceného se mi nikdy nestalo, že by nedošlo k zapálení prachu na pánvičce.
Jelikož se hubkové zámky objevují i u luxusních zbraní (terčovnic) dokonce v 17. století, tedy vedle obvyklých kolečkových zámků, přijde mi důvod "utopení" luntu jako nedostatečný.
Na hradě Bítově je zdobená terčovnice (intarz. rohovinou, kostí, perletí, rytá hlaveň) datovaná vyrytým letopočtem do r. 1614. Kohout s trubicovým držákem pro hubku se sklápí zepředu. Zbraň má spoušť s napínáčkem. Pokud by byl tento zámek nespolehlivý, výrobce by zcela jistě použil kolečkový nebo klasický luntový, protože tady se nejednalo o nákladnost provedení.

[Martin]

na to Ti z praxe dokážu odpovědět poměrně přesně

Ještě bych dodal, že střelba z novodobých replik, novodobým prachem může přinést pouze poznatky z novodobé praxe.
O účinnosti středověkého prachu můžeme pouze přibližně spekulovat. O bezpečnostních podmínkách na bojišti též. O spolehlivosti zbraní se lze něco dočíst až z doby poměrně nedávné.

[Martin]

Plzeňské hradebnice mají vnější kohoutovou pružinu. Další exempláře s vnějším pérem, s výjimkou jedné turecké tlačítkové muškety ze 16. století, vlastně neznám. Západoevropské zbraně mívají vnitřní pružinu, která je stlačována vačkou na kohoutu. Tady je jeden švýcarský tuplhák s vyjmutým zámkem:
http://www.feuerwaffen.ch/doppelhaken.htm

K termínu tlačítkový, konflíkový či hubkový zámek bych uvedl, že Němci používají termín Schwammschloss, tedy "hubkový zámek", navzdory tomu, že se v něm dala používat jak zápalná hubka, tak lunt. Zakončení některých kohoutů je ale zřejmě určenou pouze pro tu hubku (jak vypadala nevím), je to jakýsi kornoutek, do kterého by se lunt dával špatně.

[KŘIŽÁK]

Zdravím všechny střelce.možná teď nenapíšu nic objevného,ale narazil jsem na práci R.Nekudy o výzkumu Mstěnické tvrze.Mj.bronzové hákovnice roztržené při střelbě,a dvoudílná bronzová forma na odlití dvou kulí..též zdobená šipka do kuše.článek je v nově vyšlé Živé archeologii..jo,a když už jsem tady-pěknou hradebnici mají na hradě Loket,v rytířském sále.Taky by mě zajímala datace Plzeňských zbraní-jestli byly později upravované..dost jsem koukal na ta přesá miřidla(dioptry?)dokonce jedno stavitelné hledí..

[Indy]

Mám dotaz. Narazil jsem na tuhle fotku. Ví někdo o důvodu natírání hlavní a z čeho vycházeli?? Teda pokud jim na to nespadl kýbl primalexu.

http://www.miedreich.com/coburg05/cobur ... ild42.html