Keltský štít
Štít byl velmi důležitou součástí obrany keltského bojovníka, jelikož jen velice málo si mohlo dovolit další část obranného vybavení (zbroje, helmy).
Štíty se zhotovovali z desek, ale častější byli užívány štípené prkna. Na vnější straně chránila ruku puklice (umbo). Uprostřed, nebo blíže k tělu bylo držadlo (dřevěné, kožené, lýkové velice málo železné). Okraje po celém obvodu nebo jen vrchní část, mohl být okován plechem, vnější strana mohla být zdobena.
Okraje štítu byly po celém obvodu nebo jenom nahoře okovány rourkovitým plechem. Vnější stranu mohly zdobit ozdobné růžice z bronzového plechu.
Podle zpráv Diodóra Sicilského (v díle Bibliothéké) dosahovaly některé štíty až výšky člověka. Podle jiných pramenů existovaly i malé štíty. Z hrobů keltských válečníků známe štíty, které měly v průměru pouhých 45 cm (Nový Bydžov), v Letkách se našel štít 124 cm velký. Štít ze slovenské Veľké Maně dosahoval úctyhodných 170 cm. Jeho tloušťka kolísala. Ve středu byla mocnost největší (1,1 cm) a směrem k okrajům se zužovala (0,3 cm) (in Wakdhauser et al., 1999).
Různé tvary štítů:
Tvary keltských štítů byly dosti variabilní: oválné, kruhové, pásové nebo hexagonální. Samtoný materiál k výrobě štítu poskytovaly duby, dále pak břízy, olše nebo javor.
Štíty s kovovými součástmi se do hrobů ukládaly již od počátku 4. století př. n. l (Tuchomyšl). Archeologové určují stáří štítů zhruba s přesností 50-ti let, a to podle tvaru štítové puklice (in Wakdhauser et al., 1999):
a) dřevěná bez umba (400 – 325 př.n.l.)
b) kovaná ze 2 loďkovitých částí (325 – 300 př.n.l.)
c) železná jednodílná pásová se zahrocenými připevňovacími destičkami (kolem roku 300 a i později)
d) kované pásové s obdélníkovými ploškami k upevnění (275 – 225 př.n.l)
Způsob uložení štítu do hrobu nebožtíka byl různý. Štít mohl krýt nohy, hlavu nebo trup. Pokud však byla hrobová jáma menší než štít, byl štít buď zlomen nebo se opřel o stěnu.
Pomalování štítu se zatím moderní archeologií potvrdit nedá, existují však o něm zmínky v pracích Tita Livia a Diodóra Sicilského.
Nálezy štítů v Anglii
vlevo: štít z lokality BATTERSEA (350 - 50 let př. n. l.), byl nalezen v Temži u mostu Battersea v Londýně.
uprostřed: tzv. WITHAMSKÝ ŠTÍT (400 - 300 let. př.n.l.). Byl objeven roku 1826 v řece Witham nedaleko obce Washingborough (poblíž města Lincoln). Dekorativní přední bronzová část byla v laténu připevněna na dřevěnou desku. Štít byl rovněž ozdoben korálem ze středomořských oblastí. Délka činí 109 cm.
vpravo: štít z lokality CHAERTSEY (400 - 200 let. př.n.l.)
Barevnost štítů
Na internetu se mi povedlo najít různé barevnosti štítů, i když myslím že některé budou mít velmi blízko k divoké fantasii, ale třeba se pletu.
Nu to je všecko, snad jen odkazy kde se dá načerpat víc informací
http://www.redrampant.com/roma/celtshields.html rozdělení štítů v Aj
http://pohanstvi.net/inde.php?menu=kovarnastity výzbroj a výstroj keltů
http://www.aandaminiatures.co.uk/catalogue.asp?range=10 obrazce nejen na kelské štíty (Řím, Kartágo, atd)
Pokud budete mít další informace, tak klidně přidejte, přeci jen informací není nikdy dost.
..
