A co se to svědomí kouknout z pohledu etologů-sociobiologů a matematiků? Lidské chování (i zvířecí) jde krásně modelovat (známé teorie her, vězňovo dilema apod.) a ty modely vychází velmi pěkně a přesvědčivě pro lidi i zvířata. Existuje několik základních stategií chování (no vlastně jen 2 základní:-) -holubice a jestřáb). A všechno je to založené na recipročním (a v menší míře příbuzenském) altruismu. Pokud se člověk (i zvíře) nebude chovat altruisticky (bude zastávat strategii "jestřáb"), tak ho společnost dříve či později zničí, protože takový jedinec je nebezpečný a společnosti škodí. Takže svědomí by se dalo brát, jako povědomí o tom, jak se ve společnosti chovat a podléhá evoluci (přirozenému výběru) stejně jako třeba fyzické vlastnosti a tudíž povědomí o altruistickém chování je u lidí (i zvířat) hluboce zakořeněné, jelikož ho nutně potřebují k přežití. Mohlo by být do určité míry i dědičné pomocí genů, nejem naučené nebo přenosné jako memy... ale to už je spekulace jak prase
Je o tom zajímavá a čtivá kniha s názvem Původ cnosti, kde je mimochodem i křesťanství vysvětleno pomocí recipročního altruismu
Jestli to tu někdo zmínil přede mnou, tak se omlouvám, že to opakuju, většinu této debaty jsem nečetla

Jo a netvrdím nic o tom , do jaké míry, s touto hypotézou souhlasím, tak mě neberte jako jejího skálopevného zastánce:)