Galský způsob boje

[Alexandr]

Zdravím,

Keltové prostě neuměli bojovat proti organizovanému nepříteli, který umí bojovat v sevřené formaci.

To je trochu nešťastné vyjádření. Každopádně Keltové několikrát dali na frak jak Římanům tak Řekům, kteréžto národy rozhodně bojovaly v organizované, sevřené formaci.

Mam zato, ale nejsem si ti úplně jistej, že centurioni byli první bojující důstojníci v historii a to má na vedení vojska taky velkej vliv.

Ne, nebyli. Minimálně řečtí důstojníci rozhodně bojovali v předních bitevních liniích. A klidně bych si tipl, že třeba Assyřané a další také měli některé své důstojníky přímo účastnící se boje.

Keltská opida byla opevněna kolovou palisádou na nasypaném valu s příkopem a to je konstrukce proti které se dá bojovat různými spůsoby.

Keltské pevnostní systémy byly trochu sofistikovanější (aneb Asterix nepatří k nejspolehlivějším historickým pramenům ). Tzv. murus gallicus jak ho popisuje (tuším) Caesar byl tvořen dřevěným roštem, uvnitř kterého byla nasypána hlína, drobné kameny, drť atd. a tento základ byl zvenku obložen většími kameny.

S pozdravem
Saša

[Vladan]

Je jasný, že keltové taky vyhrávali (Ty bitvy s Řekama, třeba vyplenění Delfské věštírny, jsou, ale docela jiná doba, než Caesarovo tažení.) Jen sem chtě zdůraznit, že keltové prostě v dlouhodobé konfrontaci s římskými legiemi neuspěli, přestože skoušeli všechno možný)

Řekové měli důstojníky s podobnou funkcí jako centurioni? Já měl zato, že bojovali všichni ve falanze (či více falangách), kterou sice vedl vojevůdce, ale že falanga dál nebyla dělena na menší oddíli se svým velitelem.

Asyřané měli zajisté propracovaný systém velení. Právě jim je opřisuzováno zavedení subordinace ve vojsku, ale nevím zda jejich pojetí důstojníků bylo stejné jako u Římanů.

Byla ta konstrukce hradeb běžná? Jak to bylo třeba na Závisti? V okolí Strakonic je docela dost památek po keltském osídlení a v rekonstrukci blízkého Opida Knížecí hora sem viděl právě ty valy a palisády. Myslím, že masivní hradby, jaké popisuješ, byli jen u opravdu významných opid, kde hrozilo velké nebezpečí obléhání, ale je to jen má doměnka.

[Alexandr]

Zdravím,
řecké falangy byly dále děleny a jednotlivé části měly své důstojníky, kteří se účastnili boje v první linii. Podobnou funkci jako centurioni s největší pravděpodobností neměli, ale to by bylo trochu složitější vysvětlování.
Další informace jsou zde

Keltové samozřejmě používali různá opevnění. Většina větších oppid však byla v západní Evropě opevněna právě Caesarem popisovanou hradbou (murus gallicus). Směrem na východ se více prosazoval jiný typ hradeb, tzv. kelheimský typ - pokud si dobře vzpomínám, tak na vnější straně byly v určité vzdálenosti od sebe do země vertikálně zapuštěny dřevěné kůly, a prostor mezi nimi byl vyplněn kameny. Tato konstrukce pak byla spojena s k hradbě přilehajícím vnitřním náspem ze zeminy a suti.

S pozdravem
Saša

[Raiden]

Keltské pevnostní systémy byly trochu sofistikovanější (aneb Asterix nepatří k nejspolehlivějším historickým pramenům ).

to je sice do jistý míry pravda, nicméně Asterixe není třeba zavrhovat , doporučovalť ho (pro přehled) i sám doc. Charvát na Dějinách pravěku, se slovy "jednak je to sranda, proč si to nepřiznat, a jednak si jeho autoři důkladně prostudovali zprávy římských autorů" Alespoň co se týče "ketské záliby v pestrém až řvavém oděvu a jejich pověstné nejednotnosti"

Nehledě na to, že když budu chtít přivést potomka k zájmu o historii, nebudu mu předčítat Caesara, ale dám u do ruky Astérixe. třeba si za nějakej čas toho Caesara přečte sám...

[Vladan]

Asterix je fakt dobrej .

[Vladan]

Alexandr: Pročítám ty stránky o organizaci řeckého vojska azjišťuju, že v tom mam kapku mezery . No nic, zase budu o něco vzdělanější

[Rab]

Byla ta konstrukce hradeb běžná? Jak to bylo třeba na Závisti? V okolí Strakonic je docela dost památek po keltském osídlení a v rekonstrukci blízkého Opida Knížecí hora sem viděl právě ty valy a palisády. Myslím, že masivní hradby, jaké popisuješ, byli jen u opravdu významných opid, kde hrozilo velké nebezpečí obléhání, ale je to jen má doměnka.

Skutečných keltských oppid u nás mnoho není - Závist, Stradonice, Hrazany, Třísov, Nevězice, České Lhotice, Staré Hradisko, možná i Vladař a Hostýn... Např. slovanských hradišť známe přes 300... Především slovanské je také mohutné hradiště na Kněží hoře u Katovic (či chceš-li Strakonic), mocenské centrum středního Pootaví v raném středověku, Keltové byli jen jedněmi z mnoha osídlenců tohoto místa v průběhu pravěku...

Hradby českých oppid (Závist, Stradonice)

[Wothan]

Alexandr mně předešel, chtěl jsme sem dát odkaz na tu řeckou armádu na Antice - doporučuji si to projít a pak můžeme debatovat dál.

[Vladan]

Rab: No v pravěku... Ja myslím, že v téhle debatě se bavíme o starověku. Vzhledem k tomu, že u Modlešovic (2 km od Strakonic po směru Otavy) keltové těžili zlato, nemyslím, že by tahle oblast byla pro kelty bezvýznamná. Ona celá Otava je tak nějak zlatonosná (nebo aspoň byla ). Obyvatelé zdejších končin si podle mého vybírali Kněží horu kvůli bezpečí na vysokém kopci (na území Strakonic byly hlavně mokřady, ale i tady bylo pár osad).

Slované měli na Kněží hoře velké hradiště. To je pravda, ale slované i germáni si často stavěli svá centra na původních keltských, už kvůli tomu, že to byla místa staletími osídlení prověřená.

Chtěl bych ještě poukázat na nové archeologické výzkumy, které proběhly v souvislosti s rekonstrukcí Strakonického hradu. Při odkrytí 2. nádvoří byly nalezeny kamené základy budovy datované přibližně do 9. až 10. století a cca 80 hrobů podél kostela sv. Prokopa (v jednom z nich byly nalezeny záušnice). To mění dřívější domněnku, že v této době tu bylo jen pár srubů. Pravděpodobně se jednalo o významnější sídlo, než se doposud předpokládalo. Ale to sem jen tak trochu odbočil...

Jinak díky za ty schémata opevnění. Podobný sem už vyděl, ale nemam je doma ani v práci.

[Vladan]

Vzhledem k vývoji témat v této diskusi bych navrhoval, aby byla přejmenována z "Galského způsobu boje" na něco jako "Keltové a jejich nepřátelé - boj, opevnění a sídliště"