Kožešiny

[Lenka]

"Skladuju kožešiny v nevytápěném domku a na beranech se udělala vrstvička vody."
Tohle psal Jiří z Holohlav, z toho jsem měla pocit, že se mu voda vysrážela na srsti, ale možná jsem to špatně pochopila.
To že řemen navlhne od chlupu se mi zdá taky dost pravděpodobné, odpovídá tomu i to, že barvená ti nevlhne. Barvený chlup má narušenou vnitřní stavbu, takže je úplně jiný. Polské činění je jiné než naše, takže pokud máš ty staré berany činěné u nás, je to tím. Těch činění je hodně druhů, na různé kožešiny se používá různé. Co si tak ale uvědomuju, nikdy jsem neviděla, že by nějaký chovatel beraní kůže solil, vždycky měli jen sušené, netvrdím, že se to nedělá, ale asi dost vyjímečně. Takže proto jsem ohledně té soli trochu skeptická. Každopádně zkusím zjistit jaké činění se na berany používá nejčastěji. S polským činěním mám dost špatné zkušenosti hlavně u lišek a nutrií, ale taky není vždycky stejné. Chemicky činěného jelena mi dnes přivezli z činírny, takže odzkouším a dám vědět. Kůži z medvěda jsem vždycky viděla jen napůl rozpadlou, takže asi moc nevydrží, kožešnicky se nevyužívá. O sobovi se píše, že má srst křehkou a je málo trvanlivý, tedy méně než jelen. Jinak děkuju za ten výčet kožešin s popisem vlhnutí, tvoje zkušenosti jsou pro mně hodně cenné.

[Pike]

No já nevím, ale pokud na sebe něco váže vodu a zároveň ji odpuzuje, tak se mi to zdá dost divné, ale nepřu se, těmhle věcem nerozumím.

Divné to není, pokusím se vysvětlit, i když už je to trochu OT. To "váže vodu" znamená, že je schopný za použití nemalého násilí s vodou vytvořit emulzi. Aby dvě látky vytvořily emulzi, musí se trochu paradoxně vzájmeně odpuzovat. Vysvětlit proč by znamenalo zabrousit na molekulární úroveň a to by bylo ne trochu, ale hodně OT.
Tak raději příklad: majonéza. Když jen vyklopíš žloutek do oleje, nerozpustí se v něm, natož aby ho nějak aktivně přitahoval. Pokud do něj ale za stálého intenzivního míchání olej opatrně přiléváš, získáš stabilní emulzi - majonézu.

[Lenka]

Děkuju, s majonézou je to jasné.

[Lenka]

A ještě k té úvaze, že by řemen mohl navlhat od chlupu. Od chlupu to teda asi nebude, kožešina má totiž narozdíl od usně (bez chlupu) pokožku, ktrá velmi špatně propouští vodu. Když je kožešina na dešti, trvá hodně dlouho, než voda prosákne až k řemeni, takže vzdušnou vlhkost nasáknout nemůže. Musí to být od zespod.

[Lenka]

Narazila jsem na zajímavou věc. Na Slovenském venkově si ještě během dvacátého století činila většina lidí kožešiny sama. Činilo se kvašením, pomocí otrub a soli, což trvalo 10 až 16 dní. Kožešiny byly kvalitní, měkké a pružné. Během 20. století začali někteří používat při kvašení chemikálie (především kyselinu solnou a sírovou), doba činění se tím zkrátila na 2 až 9 dní. Většina kožešníků uváděla, že takto činěné kožky byly méně kvalitní. Při nesprávném dávkování se řemen začal po krátké době trhat, nebo při nepříznivém počasí vlhnout. Takže by problémy se silným navlháváním a trháním kožešin (nejen beraních), mohly být způsobené spíš špatným dávkováním kyselin, než použitím soli.

Pak bych se chtěla zeptat, jesli někdo neví, z čeho byly ušity beranice (papachy) z černých kudrnatých jehňat, podobných perzianu, nosily se třeba na Slovácku, Slovensku, Rusku, tam z nich byly šity i vysoké vojenské papachy. Předpokládám, že nešlo o perzian ani barvené jehně. Mohlo by jít snad o jehňata, zašívané po narození do plátna, ale nejsem si tím jista.

[cossack]

A proč by to nemohl být perzian nebo černá jehněčina?

[Lenka]

Pezian je podle mně příliš drahý a jeho přírodní barva není černá. Jehnětina to nějaká bude, ale není barvená, protože v té době to ještě neuměli. Závitky jsou velmi malé a černé, proto mně napadlo to zašívání do plátna, jesli někdo ví, jak taková jehnětina pak vypadala, nebo který druh ovcí se k tomu používal, nebo jestli se vybíraly vhodné jehňata a bylo jedno z jakého plemene. Té kožešině se pak říkalo astrakan. Takže jesli se ruské vojenské papachy šily z astrakanu, pak je to ono.

[cossack]

A proč ...?
A proč by nemohla být kožešina z černých jehňat
Já jsem si takovou přivezl z rumunských hor. Nevyčiněnou, takže na její přirozenou černou barvu bych vsadil boty.
Ikdyž je fakt, že je jakoby víc chlupatější. Měla malé kudrlinky, ale ty kožešinové čepice je mají takové kultivovanější, takové připláclé, pěkně úhledné. Tož to mohlo být ale nějakou pozdější úpravou.

Jinak dnešní ruské čepice mají spoustu odstínů, ale když jsem před časem sháněl materiály pro kozáky ze začátku 19.stol., jeden můj informátor tvrdil, že kolpaky (kožešinové čepice) byly z "černé jehněčí kožešiny, ale nebyl to perzián".
Já sám jsem si na její repliku uzmul kus babiččiny kožešinové vesty a ta má černé chlupy, ale řemen je jakýsi hnědý. Předpokládám, že kdyby to bylo barvené bude černý i ten řemen, alespoň z venkovní strany, ne?

[Lenka]

Pokud není řemen bílý, tak je to barvené, záleží jakou použijí barvu. U černých barvených kožešin bývá řemen černý až šedomodrý, hnědý nebo červený, když je pak ta kožešina stará, dejme tomu 30 až 40 let, začne chlup směrem od řemene blednout a měnit barvu do červena, nebo na barvu řemene.
Černé jehnětiny občas bývají, velikost a úhlednost těch kudrlinek závisí na druhu ovce a stáří jehněte. Právě perzian je má nejúhlednější, jenže ty jehňata prý nejsou dobře vybarvená, proto se barví na černo. Z toho důvodu si myslím, že je to záležitost až 20. století, nevím, že by se kožešina barvila na černo jinak než chemicky. Co se týká kudrnatosti, nejdou na jehnětinách dělat žádné další úpravy. Všechny pokusy byly vždycky neúspěšné. Takže jak jehně vyroste, takové je.
To co tvrdil tvůj informátor je přesně tak. Používaly se přírodní jehňata, perzianu dost podobná. Možná právě ten astrakan. Chov jehňat v plátěných pytlících znali hlavně v Polsku a Rusku, je dost možné, že se od něho upustilo až když se sem dostal barvený perzian.

[cossack]

Aha, takže to narozené černé jehně se živé zašilo do plátna, chvilku se nechalo povyrůst a pak se zařízlo, když mělo chlupy pěkně připláclé.
To jsou teda věci.
Jinak k tomu astrakánu - okamžitě mi to asociovalo město a oblast Astrachaň v Rusku u Kaspického moře. Prakticky celý jihovýchod Ruska byl v minulosti osídlen kozáky a pokud se mi to vybavuje správně až do revoluce nosili kožešinové čepice jen kozáci(možná až do druhé války). Takže odkud se ten název vzal je nasnadě.
V této brožuře http://www.grada.cz/katalog/seznam/kuze ... a-vyrobky/ je v kapitole o šití kožichů na Slovácku zmíněná i nějaká dílna která se tomu věnuje. Třeba by ti poradili oni jakže to s těmi čepicemi je.
Já bych třeba nevylučoval, že se k nám ten materiál dovážel. Do Čech se importovaly i hovězí hlazenice, tak proč ne i kožešiny.