Stavební postupy a materiály

[Kateřina_z_Landštejna]

K té vápené maltě - je to sice antika ale Vitruvius ve svém díle určitě uvádí návod výroby a použití. Myslím si že zrovna tyto postupy se niják razantně neměnily. Bohužel už to nedohledám protože jsem to měl pujčený z VUT FAST knihovny do níž už se nedostanu a netuším kde jinde by tomohlo bejt.

Ve virtuálním časopisu KEIMinfo je v č. 1/2000 článek od Doc. RNDr. Pavla Rovnaníkové, CSc. "O vápně", kde mimo jiné dotyčného stavitele zajímavě cituje.
Zaujalo mne tam i v jiných článcích rovněž, že Římané zřejmě běžně užívali beton a moc si jej pochvalovali.

V roce 932 postavil svůj hrad kníže Boleslav, a to prý "na vápno".
V roce 999 vlastnil vápenku Břevnovský klášter.

Napadá mne, jestli to výše zmíněné vypalování nemohlo mít něco společného s kaolinem, který se na území Čech nacházel a nachází. Znamenalo by to možná, že naši dávní předkové nějak přišli na to, jak vyrábět cement nebo dokonce beton.

[kascha]

Vápená malta nebyla ve středověku - ani raném nic neobvyklého a josu na ni zděné všechny památky VS. Antické prameny středověký svět používal - ale osobně jsem zatím o využívání vitruviova "betonu" slyšel až pro pozdní renesanci resp. baroku.

[Wothan]

Římané skutečně "beton" znali ale to je obecně známo. Jejich beton byl trošlu jiný než náš - používala se v něm třeba mletá pemza apod. Kromě využití na silnice se zmohli dokonce i na betonové klenby lázní (beton se použil třeba u Caracallových lázní ale i všude jinde). Jenže po pádu Říma tahle technologie upadla, takže nám zůstalo jen to vápno. Pro RS platí že se zdilo buď:

1. na sucho (kamené pleny valů apod.)
2. na jíl (často jsou na jíl zděné i základy jinak klasicky zděných budov)
3. na vápenou maltu (tehdy se říkalo třeba "na římský způsob")

Ještě v 11.st. byly ale stavby zděné "na maltu" neboli "na římský způsob" dost unikátní - o stavbě podobné zdi se zmiňuje Kosmas a připisuje ji knížeti Boleslavu. Když pomineme Velkomoravské stavby tak první naše zděné stavby u nás jsou jednak kostely (Levý Hradec, Budeč, Pražský hrad apod.) a z 11.st. máme i první světskou stavbu - hrad Přimdu (který je ovšem německý - resp. postavili jej "nějací Němci"). Pořádně se z kamene začalo stavět tak od 12.st. no a dál už to znáte - pak už se zdilo stále častěji.

[Rab]

Přimda až 1121

[Wothan]

Pravda.

[Rab]

Boháčová, I.
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku
Mediaevalia archaeologica 5. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2003 478 str.
ISBN 80-86124-43-6

Systematický záchranný výzkum této raně středověké přemyslovské centrální lokality (1988 - dosud) náleží k nejrozsáhlejším výzkumům svého druhu u nás. Kromě kvalitního souboru památek drobné hmotné kultury raného středověku přinesl překvapivé objevy týkající se vzniku a geneze lokality, zejména ale sakrální architektury i vývoje a jednotlivých prvků fortifikačního systému. Publikace přináší základní informace o charakteru a metodách výzkumu, celkový přehled jeho dosavadních výsledků a vyhodnocení nejzávažnějších nálezů, jejichž zpracování je často výsledkem interdisciplinární spolupráce. Zvláštní pozornost je věnována keramice a možnostem její výpovědi. Závěrečné kapitoly jsou věnovány souhrnu archeologických poznatků a jejich konfrontaci s dosavadními představami, vycházejícími především z interpretace písemných pramenů.
http://www.arup.cas.cz/cz/publikace/sez ... ml#rok2003

[Vladan]

Zdravím,

mám takový dotaz, který sem až tak úplně nepatří, ale nechtěl sem zakládat nové téma.

Již nějakou dobu sháním podklady pro výrobu říční loďky pro 13. až 14. století. Myslým si, že to nebude oproti RS až takový rozdíl, podle vyobrazení soudě, ale právě ta vyobrazení nejsou pro tohle vhodným podkladem. Myslím, že by loďky používané ve střední evropě už měly mít normální klinkerovou obšívku, ale co mi dělá hlavu je "přesný" tvar a rozměry. Jednalo by se asi o rybářské nebo malé přepravní plavidlo. V Čechách se asi nic nedochovalo, ale neměl by jste někdo přístup k zahraničním analogiím?

Děkuji za věcné odpovědi.

[kascha]

v polsku v ústí řek do baltu sou lodě mysim ze 14. st. publikované

[Kateřina_z_Landštejna]

Doporučuji především kontaktovat Oblastní muezum v Děčíně, kde je jednak výstava "Vývoj lodní dopravy v Čechách - http://okresni-muzeum-decin.nepropasni.cz/ a dále pak tam má být i stálá expozice.

Čluny s žebrovou konstrukcí a prkennou obšívkou asi byly známy i v Čechách, protože v kostelíku sv. Klimenta z 11. století se nachází nástěnná malba takového člunu (snad ze 12. století.

S ohledem na mělkost českých řek lze předpokládat, že dopravu po nich vykonávaly zejména vory a velmi ploché široké čluny s vysokými borty, podobné jolám. Ty bývaly často opatřeny i plachtou a ploché dno umožňovalo i snazší dopravu proti proudu (ta se zajišťovala lidskou a koňskou silou).
O několika druzích člunů se zmiňuje i "Litoměřický akt" z r. 1057 - celní sazebník pro říční dopravu.

O jejich druzích ani konstrukci se mi zatím nepodařilo nic zjistit. Snad někdo bude vědět víc a rád pomůže...

Význam voroplavby dokazuje i to, že Karel IV. nechal r. 1353 zřídit vorařský cech a nařídil provést opatření pro zlepšení splavnosti (propusti, jezy) Labe a Vltavy. Výnosy z voroplavby byly pro něj významným příjmem.

SPíše než u Baltu a na východě vůbec bych doporučovala hledat analogie na západě. Nic proti východní kultuře, ba naopak, ale takřka veškerá říční doprava směřovala od nás na západ, takže konstrukce plavidel byla ovlivněna spíše jím:
např. Rieth E., 1994, L'Epave d'Orlac (Charente-Maritime). Etude d'un nateau de navigation interieure du XIeme siecle. Approche d'un milieu de navigation fluviale et de sa batellerie. Documents d'Archeologie Francaise (Paris)
Rieth E., 1994, The Flat-Bottomed Medieval (11th cent.) Boat from Orlac, Charente (France): Regional Boat Building Tradition ? in: Westerdahl C., (Ed.) Crossroads of Ancient Shipbuilding: 121-124. (Oxford)

[kascha]

Balt není východ ale sever. Pobřeží bylo v držení německého řádu (malbork je u řeky že) a hanzovních měst. Odra jedna z velkých tepen dopravy vytéká z moravské brány do slezska a ústí v baltu........
nálezy např. bot z gdaňsku (Danzig) a elblagu (Elbing) sou myslím parádní podklady pro LH....