Zbroje,prošívanice,atd.
Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 183
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1243
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1243
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 5440
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 202
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Taky jsem se tuhle v jedne chytre knizce docetla, ze se da na modro barvit borytem barvirskym (momentalne hledam, kde pobliz by mohl rust). Je na nem sympaticke, ze se vyuziva cela nat.
Dovolim si jednu citaci z netu:
"Výtaľek z borytu byl oblíben jako barvivo jiľ u Keltů a Germánů, kteří ho pouľívali při náboľenských obřadech. Zejména v teplejąích oblastech ve stepních společenstvech nalezla tato rostlina optimální podmínky a roste zde i dnes zplaněle jako zbytek původní kultury. V naąich zemích se jeho pěstování udrľelo do poloviny 19. století, kdy jej postupně vytlačilo indigo. K barvení na modro se pouľívají listy, které se vaří ve vodě."
Ovsem s tim ziskanim kvalitni barvici lazne to vypada na dobrou alchymii - do pokusu s moci se mi asi moc nechce, jinak se da pouzivat thiosiran nebo redukcni metoda, ve ktere se pouziva trocha cukru a otrub. Ona ta mrcha totiz nesmi pri vareni oxidovat a barva v hrnci by mela byt svetle zelena, modra barva vznika az pri vytazeni ven...
Jinak knizku jsem ted nekde zalozila, az ji najdu, trochu to doplnim.
Dovolim si jednu citaci z netu:
"Výtaľek z borytu byl oblíben jako barvivo jiľ u Keltů a Germánů, kteří ho pouľívali při náboľenských obřadech. Zejména v teplejąích oblastech ve stepních společenstvech nalezla tato rostlina optimální podmínky a roste zde i dnes zplaněle jako zbytek původní kultury. V naąich zemích se jeho pěstování udrľelo do poloviny 19. století, kdy jej postupně vytlačilo indigo. K barvení na modro se pouľívají listy, které se vaří ve vodě."
Ovsem s tim ziskanim kvalitni barvici lazne to vypada na dobrou alchymii - do pokusu s moci se mi asi moc nechce, jinak se da pouzivat thiosiran nebo redukcni metoda, ve ktere se pouziva trocha cukru a otrub. Ona ta mrcha totiz nesmi pri vareni oxidovat a barva v hrnci by mela byt svetle zelena, modra barva vznika az pri vytazeni ven...
Jinak knizku jsem ted nekde zalozila, az ji najdu, trochu to doplnim.
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 5440
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1814
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Ano, s boritem je opravdu hodně práce.
Jo a barvil jsem tou jasanovou kůrou a ani skalice tomu nijak zvlášť nepomohla... Sice jsem získal modrý nádech břečky, ale výsledný efekt (na vlně!) nebyl nic moc, jestli to najdu (někde jsem to hodil) tak sem vrznu foto.
Boryt by měli mít na Villa Nově a slíbili mi ho tam - bohužel špatné označení políček mi zabránilo si jej odvézt :c(
Ovšem boryt u nás roste jen vzácně, na jihu v teplých oblastech - sám jsem to řešil/hledal poměrně dlouho, ale ani kámoši botanici mi nepomohli.V Evropě bylo indigo známé už v mladší době kamenné, první písemnou zmínku nacházíme v Caesarových Zápiscích o válce galské. Barvivo se ale získávalo z jiné rostliny, ze žlutě kvetoucího borytu barvířského (Isatis tinctoria). Postup získávání barviva z listů borytu byl podobný jako v Indii, avšak poněkud zdlouhavější. Řemeslníci nechávali zakoupené slisované koule listů borytu dva roky kvasit, přičemž je skrápěli močí a roztokem potaše. Barvíři poté zkvašený boryt zahřívali po tři dny s močí a potaší a do této lázně namáčeli barvené látky. A byli na tom stejně jako barvíři z Indie - usidlovaní za město, neb kádě s barvicí lázní, jakož i ruce barvířů páchly zahnívající močí. V Praze jim byl určen od středu města vzdálený Barvířský - dnešní Slovanský – ostrov.
Hedvábná stezka sloužila i k dovozu indického indiga do Evropy. Za nejlepší bylo považováno indigo z východní Indie, západoindické indigo bylo méně jemné a na evropských trzích byla pečlivě ověřována jeho pravost a čistota. Muselo být původně slisováno, muselo se snadno vznítit a plavat na vodě, jeho lom musel být lesklý.
Jo a barvil jsem tou jasanovou kůrou a ani skalice tomu nijak zvlášť nepomohla... Sice jsem získal modrý nádech břečky, ale výsledný efekt (na vlně!) nebyl nic moc, jestli to najdu (někde jsem to hodil) tak sem vrznu foto.
Boryt by měli mít na Villa Nově a slíbili mi ho tam - bohužel špatné označení políček mi zabránilo si jej odvézt :c(
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 5440
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Předpokládá se že ano, protože i vlněná houně, kabát nebo silná plsť může alespoň zmírnit údery dopadajících zbraní nebo zastavit odražené a sražené čepele. Také může mírnit údery dopadajícího kamení a za určitých okolností může zřejmě mírnit i účinky lukostřelby i když asi ne příliš valně. Zároveň je to věc dostupná i chudším bojovníkům (koneckonců potřebovali to na zimu i když válka nebyla). Nicméně je to samozřejmě pouze předpoklad, protože písemné prameny alespoň od nás se k odění lehkooděnců prakticky vůbec nevyjadřují a v ikonografii pro to oporu nemáme taky.
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 5440
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Střih jakékoli "lehké zbroje" zákonitě musel vycházet z nějaké oděvní tradice - čili tehdy známých a dostupných střihů - tedy buď tuniky nebo kabátu. Vrstvené a prošívané "zbroje" máme doloženy už z hlubokého starověku (např. zbroje řeckých hoplítů) a stejně tak je máme doloženy ze středověku vrcholného. Dá se tedy předpokládat, že se něco podobného používalo i v raném středověku i když důkazy nám dosud chybí.
Obecně se dá taková zbroj vyrobit buď jako prošívanice - vrstvením plátna, sukna nebo plsti a jejich následným prošitím (případně ještě prosmolením) nebo jako vycpávanice - ze dvou či více vrstvev, mezi které je nacpaný další tehdy běžně dostupný materiál jako koudel, surová vlna, seno, cupanina z hadrů apod. Nic z toho nemáme pro období VM doloženo, čili nelze tvrdit že "tak to bylo" ale vždy je nutné to vydávat za spekulaci. Podle mého soukromého názoru ovšem poměrně dost pravděpodobnou.
Obecně se dá taková zbroj vyrobit buď jako prošívanice - vrstvením plátna, sukna nebo plsti a jejich následným prošitím (případně ještě prosmolením) nebo jako vycpávanice - ze dvou či více vrstvev, mezi které je nacpaný další tehdy běžně dostupný materiál jako koudel, surová vlna, seno, cupanina z hadrů apod. Nic z toho nemáme pro období VM doloženo, čili nelze tvrdit že "tak to bylo" ale vždy je nutné to vydávat za spekulaci. Podle mého soukromého názoru ovšem poměrně dost pravděpodobnou.
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 2125
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00