To Wothan: to svařované kopí jsem původně myslel spíše jako nouzovku než člověk našetří nebo sežene kupříkladu ten nový meč, ale kdyby vypadalo dobře, tak bych se tomu nebránil.Těch hrotů se našlo hodně, různých tvarů i délky - (od okolo 15 do 65 cm u nás), úzké, široké i vlnité.Stačí se jen podívat třeba do Encyklopedie Keltů od Waldhausera nebo Čižmářové a vybrat si.A pak už jen mít šikovnýho známýho, který za to nechce horentní sumu.
Ty kopí byly vykovávané do ostra, většinou tenký list, takže v bitvě by možná moc dlouho nevydrželo - a já to zkoušet nebudu.Můžu si nechat udělat (vykovat) masivnější, ale v tom případě je to taky něco jiného než originál.
______________________________________________
Jinak další alternativou místo meče je sekáč.To je taky možná cesta, než si člověk pořídí nový meč.Jeho výroba není složitá a tudíž není ani drahá, navíc je možné pak nosit jak sekáč, tak meč společně.Některé nalezené exempláře byly zdobené, což by mohlo znamenat, že to nebyl jen obyčejný nástroj.
______________________________________________
Téma kyje - Když už bych se měl rozhodnout mezi kyjem a sekerou, volím sekeru.Už jen proto, že když by došlo na klacky (kyje) muselo by jít o člověka neozbrojeného a nepřipraveného na bitvu.Při válečném tažení s sebou táhnout klacek (pokud není okovaný nebo k němu majitel nemá zvláštní vztah
)- nevím, nevím.Sekery byly jako pracovní nástroj v každém táboře, takže pokud by někdo přišel o zbraň a neměl kde vzít jinou, tak sekera byla asi nejvhodnější - připadá mi to lepší než vyrazit na nepřítele s nožem v ruce.Při obraně vesnice nebo sídla mi to přijde taky logické - kdo neměl možnost vlastnit nějakou bojovnickou zbraň, mohl sáhnout po sekeře, možná nějakých vidlích apod.
Až "seženu" v práci dost bronzu nebo aspoň mosazi, udělám si kování podle nálezu z Dobřichova a pochlubim se výsledkem.
