Galský způsob boje

[Rab]

Jsou to různé vývojové fáze opevnění. Ta jednoduchá palisáda s příkopem mohla být také užita na nejméně ohrožených místech.

[Müscha]

Často bývá použita na vnější linii fortifikace.

[Ritsi]

Že vám naruším diskuzi o opevněních... rád bych se optal na něco ohledně lukostřelby.

Na kolik vlastně užívali lukostřelbu? Slyšel jsem dva, dosti protichůdné, názory - jeden tvrdil, že stříleli hodně a v boji dokonce prý i ženy, druhý zase naopak tvrdil, že luk se používal převážně lovu... ?

Netušíte někdo jaký typ luku užívali? A obdobná otázka i na šípy... sehnal jsme pouze pár dost neurčitých obrázků z Ospreye.

Resp jsou nějaké nálezy, zmínky v literatuře... nejlépe rozměry, průřezy, materiál
...tak dobře, tak alespoň odkaz někam odkus bych si to již mohl vyčíst sám

Hledal jsem, kde to šlo, ale nenašel jsem nic určitějšího

Díky moc

[Vladan]

Zdravím.
Mám zato, že keltové v bitvách nějak masivně lukostřelce nenasazovali. Asi se bitvy nějací lučišníci zůčestnili, ale moc jich podle mě nebylo.

Luk se spíš používal k lovu a ke druhu by ti určitě řekl víc hawkwind, ale bude to obyčejný dřevěný luk vyřezaný z větve či slabšího kmínku.

[Müscha]

Zkus se podívat do nějaké publikace o keltících která není jen populární, třeba od J. Waldhausera Jak se kopou keltské hroby. Pokud si dobře vzpomínám, tak tam nějaké šipky publikované jsou. Jinak je tam soupis "keltských" lokalit, tak si podle toho můžeš dohledat další věci.

[Pavel]

[quote="Müscha"]Zkus se podívat do nějaké publikace o keltících která není jen populární, třeba od J. Waldhausera Jak se kopou keltské hroby.

Na str. 156 ve zmiňovaný publikaci je nákres s komentářem.Píše se tam mj. že v Čechách šipky výzbroj Keltů netvořili.A co já vím, tak na našem území se zatím nic podobného nenašlo.

Něco k ukládání šípů do hrobů píše J. Filip: Keltská civilizace a její dědictví, ale tam se to týká doby halštatské.

[Müscha]

Občas se laténské šipky najdou, zkusím to pohledat.

[Pavel]

To Müscha
To bych byl moc vděčný, já zatím nikde na nic podobnýho nenarazil

[Müscha]

Do týdne to bude.

[Alexandr]

Zdravím,
1) a 3) Máš naprostou pravdu, že náš pohled na celou věc je značně zkreslený tím, že se nám dochovaly zprávy pouze od římských a řeckých autorů. S tím však bohužel nic nenaděláme. Co se Caesarových galských válek týče, je jasné, že Caesar si je do jisté míry přikrášloval. Badatelé se již dlouho více méně shodují na tom, že početní rozdíly v různých bitvách byly podstatně menší, než jaké nám udává Caesar. I přesto je však celkem zřejmé, že Galové často měli převahu. Samozřejmě by se dalo diskutovat nad jednotlivými případy. Je třeba si uvědomit, že Caesar po většinu doby neměl v Galii více než 8 legií (i když doplňovaných spřátelenými galskými kmeny), které navíc nebyly koncentrovány na jednom místě, ale operovaly v různě velkých svazech na různých místech Galie. Roku 52 př. n. l. vypuklo velké Vercingetorigovo povstání, kdy se proti Caesarovi vzbouřila v podstatě celá Galie. V té době měl Caesar k dispozici 12 legií, což při přibližném počtu 5 500 mužů na legii dělá maximální sílu 66 000 mužů (k tomu nějaké nijak extrémně početné posily od Germánů a snad i Baleárců a Kréťanů). Tady je ovšem třeba také započíst, že žádná z jeho legií nebyla v plném početním stavu. Jeho síla tedy byla ještě podstatně menší. Bylo by značně podivné, kdyby v podstatě celá Galie nebyla schopna dát dohromady více než nějakých maximálně 60 000 bojovníků.
Zkrátka, přesila Galů sice s největší pravděpodobností nebyla tak výrazná, jak nám udává Caesar, ovšem podle mě rozhodně silnější byli.

2) Na to jsem odpověděl už dříve a ostatně i v tomto příspěvku.

S pozdravem
Saša