Co kolem nas dnes roste a dříve rostlo
Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
Bonemina
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 324
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Pampalíny
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1814
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Já vím akorát, že pěstování řepy cukrovky na cukr zavedl až Napoleon v důsledku námořního embarga.
Pak jsem jako zajímavost našel:
Hláskoslovný a tvaroslovný vývoj: A) vývoj souhlásek 13.stol
ŕ -> ř (ŕepa - řepa)
a
Řepa
velmi staré slovo snad ještě předindoevropského původu. Vyskytuje se nejen ve slovanských jazycích (repa, rzepa, répa), ale i v baltských jazycích (rópe), němčině (rouba --> Rübe) , latině (rapum, rapa), řečtině (rhápys, rháfys).
Ovšem pokud si pamatuji, v historických pramenech jsem ji nezaznamenal.
Takže bych sice uvozoval na to, že řepa by mohla být známa, ale záleží v jakých kultivarech. Takže jsme vlastně zase na začátku :c(
Pak jsem jako zajímavost našel:
Hláskoslovný a tvaroslovný vývoj: A) vývoj souhlásek 13.stol
ŕ -> ř (ŕepa - řepa)
a
Řepa
velmi staré slovo snad ještě předindoevropského původu. Vyskytuje se nejen ve slovanských jazycích (repa, rzepa, répa), ale i v baltských jazycích (rópe), němčině (rouba --> Rübe) , latině (rapum, rapa), řečtině (rhápys, rháfys).
Ovšem pokud si pamatuji, v historických pramenech jsem ji nezaznamenal.
Takže bych sice uvozoval na to, že řepa by mohla být známa, ale záleží v jakých kultivarech. Takže jsme vlastně zase na začátku :c(
-
Pampalíny
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1814
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Tady to si dovolím překopírovat. Najde se tam několik zajímavostí...
Kořeny a kořenová zelenina
Vydáno dne 26. 01. 2005 (202 přečtení)
Poprvé uveřejneno 19.1.2005 na nyx.cz v klubu "Kulinářská etymologie"
Kořen
má kořen v indoevropském kořenu "ker-" s významem "ohýbat (se), kroutit (se), větvit (se), výhonek". Slovo je přítomné ve všech slovanských jazycích jako koren, koreň apod.
Příbuzná slova: kořenný, kořenový, kořenatý, kořenáč, kořenář(ka), koření, (za-, vy-)kořenit, vzdálenéjšími příbuznými jsou i slova keř, křoví, zákeřný.
Koření
původně se tak říkalo sušeným mletým kořenům
Příbuzná slova:
okořenit
Oddenek
něco "od dna", přitom "dno" mělo původní význam "to, co je na zemi, základ, základna".
Bulva
do češtiny převzal J. Jungmann z polského "bulwa", do polštiny se slovo dostalo patrně z latiny (bulvus = cibule, hlíza) nebo ze staroslovanského slova "buľavý" s významem tlustý, nafouklý, vypouklý, vydutý.
Hlíza
ve slovanských jazycích známa jako hľuza, gliza, glíza, glíža, gljúza, hláza, vždy ve významu nádor, struma, hrudka, vřed, něco, co se nadouvá. Příbuzné je řecké slovo ganglíon (= vřed, nádor), z toho lat. "ganglium". Vše pochází z indoevropského kořene "gel-", které označovalo chumel, kouli apod.
Mrkev
z indoevropského kořene "mrk-/brk-" s významem "kořen", ve slovanských jazycích jako morkóv, marchew, mŕkva, v germánských jazycích se projevuje jako kmen "mor-" (např. něm. Möhre).
Příbuzná slova: mrkvový, mrkvovitý, mrkváče, brukev
Celer
z řeckého sélinon (= celer) --> lat. selinon, silium --> italsky selano --> severoitalsky selleri --> něm. Sellerie (čti zelerí), Zeller (čti celer) --> celer
Petržel
z řeckého petrosélinon (pétros = kámen, skála a sélion = celer, tedy skalní celer) --> lat. petrosilium --> staroněm. petersil --> petržel
Pastiňák
z lat. "pastinare" (= kopat, rýt) --> pastinum (= rycí vidle se dvěma hroty) --> pastinaca (= rozdvojený kořen podobný rycím vidlím)
Tuřín
Vdycky jsem si myslel, že má název podle toho, že se jako méně kvalitní řepa dává ke skrmení kravám (turům), ale slovníky uvádějí původ z něm. Dorsche nebo Torsche (Dorsch = treska, tor = branka, vrata nebo také blázen), tak nevím.
Mandragora
(snad) persky merdum gijá (člověk-rostlina) --> řecké madragorás --> lat. madragoras. podobný význam má prý i čínské slovo "žeň-šen".
Řepa
velmi staré slovo snad ještě předindoevropského původu. Vyskytuje se nejen ve slovanských jazycích (repa, rzepa, répa), ale i v baltských jazycích (rópe), němčině (rouba --> Rübe) , latině (rapum, rapa), řečtině (rhápys, rháfys).
Příbuzná slova: řepařský, řepný, řepka. Naproti tomu není příbuznost s "řepíkem".
Ředkev
z lat. "radix" (= kořen) --> stará něm. "retih" a sasština "redik" --> ředkev
Příbuzná slova: ředkvička, radikální
Brambor
brambory k nám přišly za třicetileté války z Branibor (Brandenburg) a původně se jim také říkalo "branibory nebo brantbory". To se dodnes udrželo např. v rumunštině (brandraburca). Erteple (Erdapfel - zemní jablko, což je překlad franc. "pomme de terre"), krumple (Grundbirne - zemní hrušky), zemáky (zemní plody).
Anglické "potato" je převzato z "batátů", tedy původního amerického domorodého názvu. Také v angličtině mají brambory řadu vedlejších názvů (bastard, virginia, tater, murphy, eatrh-apple, yam).
Příbuzná slova: brambůrky, bramborák, bramboračka, brambořiště, bramborář, brambořík.
Reveň / Rebarbora
sice není kořenová zelenina, ale protože nevím, kam s ní, tak jí přidám sem.
Z perštiny (rawend) --> do turečtiny (rävänd) --> do ruštiny (revén), odkud ji do češtiny převzal tvůrce českého doborného názvosloví Presl.
Druhý název, rebarbora, pochází z latiny (rhabarbarum) a řečtiny (rha bárbaron), kde to znamenalo něco jako (od Volhy ze země barbarů - Rha byl tehdejší název řeky Volhy, ale mohlo také jít o již výše uvedené řecké slovo "rawend").
Kořeny a kořenová zelenina
Vydáno dne 26. 01. 2005 (202 přečtení)
Poprvé uveřejneno 19.1.2005 na nyx.cz v klubu "Kulinářská etymologie"
Kořen
má kořen v indoevropském kořenu "ker-" s významem "ohýbat (se), kroutit (se), větvit (se), výhonek". Slovo je přítomné ve všech slovanských jazycích jako koren, koreň apod.
Příbuzná slova: kořenný, kořenový, kořenatý, kořenáč, kořenář(ka), koření, (za-, vy-)kořenit, vzdálenéjšími příbuznými jsou i slova keř, křoví, zákeřný.
Koření
původně se tak říkalo sušeným mletým kořenům
Příbuzná slova:
okořenit
Oddenek
něco "od dna", přitom "dno" mělo původní význam "to, co je na zemi, základ, základna".
Bulva
do češtiny převzal J. Jungmann z polského "bulwa", do polštiny se slovo dostalo patrně z latiny (bulvus = cibule, hlíza) nebo ze staroslovanského slova "buľavý" s významem tlustý, nafouklý, vypouklý, vydutý.
Hlíza
ve slovanských jazycích známa jako hľuza, gliza, glíza, glíža, gljúza, hláza, vždy ve významu nádor, struma, hrudka, vřed, něco, co se nadouvá. Příbuzné je řecké slovo ganglíon (= vřed, nádor), z toho lat. "ganglium". Vše pochází z indoevropského kořene "gel-", které označovalo chumel, kouli apod.
Mrkev
z indoevropského kořene "mrk-/brk-" s významem "kořen", ve slovanských jazycích jako morkóv, marchew, mŕkva, v germánských jazycích se projevuje jako kmen "mor-" (např. něm. Möhre).
Příbuzná slova: mrkvový, mrkvovitý, mrkváče, brukev
Celer
z řeckého sélinon (= celer) --> lat. selinon, silium --> italsky selano --> severoitalsky selleri --> něm. Sellerie (čti zelerí), Zeller (čti celer) --> celer
Petržel
z řeckého petrosélinon (pétros = kámen, skála a sélion = celer, tedy skalní celer) --> lat. petrosilium --> staroněm. petersil --> petržel
Pastiňák
z lat. "pastinare" (= kopat, rýt) --> pastinum (= rycí vidle se dvěma hroty) --> pastinaca (= rozdvojený kořen podobný rycím vidlím)
Tuřín
Vdycky jsem si myslel, že má název podle toho, že se jako méně kvalitní řepa dává ke skrmení kravám (turům), ale slovníky uvádějí původ z něm. Dorsche nebo Torsche (Dorsch = treska, tor = branka, vrata nebo také blázen), tak nevím.
Mandragora
(snad) persky merdum gijá (člověk-rostlina) --> řecké madragorás --> lat. madragoras. podobný význam má prý i čínské slovo "žeň-šen".
Řepa
velmi staré slovo snad ještě předindoevropského původu. Vyskytuje se nejen ve slovanských jazycích (repa, rzepa, répa), ale i v baltských jazycích (rópe), němčině (rouba --> Rübe) , latině (rapum, rapa), řečtině (rhápys, rháfys).
Příbuzná slova: řepařský, řepný, řepka. Naproti tomu není příbuznost s "řepíkem".
Ředkev
z lat. "radix" (= kořen) --> stará něm. "retih" a sasština "redik" --> ředkev
Příbuzná slova: ředkvička, radikální
Brambor
brambory k nám přišly za třicetileté války z Branibor (Brandenburg) a původně se jim také říkalo "branibory nebo brantbory". To se dodnes udrželo např. v rumunštině (brandraburca). Erteple (Erdapfel - zemní jablko, což je překlad franc. "pomme de terre"), krumple (Grundbirne - zemní hrušky), zemáky (zemní plody).
Anglické "potato" je převzato z "batátů", tedy původního amerického domorodého názvu. Také v angličtině mají brambory řadu vedlejších názvů (bastard, virginia, tater, murphy, eatrh-apple, yam).
Příbuzná slova: brambůrky, bramborák, bramboračka, brambořiště, bramborář, brambořík.
Reveň / Rebarbora
sice není kořenová zelenina, ale protože nevím, kam s ní, tak jí přidám sem.
Z perštiny (rawend) --> do turečtiny (rävänd) --> do ruštiny (revén), odkud ji do češtiny převzal tvůrce českého doborného názvosloví Presl.
Druhý název, rebarbora, pochází z latiny (rhabarbarum) a řečtiny (rha bárbaron), kde to znamenalo něco jako (od Volhy ze země barbarů - Rha byl tehdejší název řeky Volhy, ale mohlo také jít o již výše uvedené řecké slovo "rawend").
-
Bonemina
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 324
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Pampalíny
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1814
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Ratatosk
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 171
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Palinologie není až tak moc datovací metoda, i když k hrubému odhadu stáří se to používá. Datovací metoda související s rostlinami je spíš dendrochronologie (určování stáří nálezů podle letokruhů stromů), je daleko přesnější, i když u nás je její použití dost omezené. Palinologie spíš slouží k určení, co v té době rostlo za rostliny( právě podle pylu). Ale obávám se, že té řepy určitě tak moc nepěstovali, aby se dal její pyl prokázat. Jedině by to byly lány řepy. Nebo se přímo po pylu řepy zatím žádný vědec nepídil. 
-
Bonemina
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 324
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Ratatosk
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 171
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Ještě upřesnění-ten pyl řepy by se dal prokázat. Ale palinologické studie se většinou zabývají procentuálním zastoupením druhů rostlin - základním složením vegetace (jak vypadaly lesy, co rostlo na loukách). Množství pylu řepy proti nějakému běžnému stromu by asi bylo opravdu nepatrné. Jedině, že by existovala nějaká fakt podrobná studie rozboru pylu z nějakého hrobu. Třeba nějakému chudákovi zemřelému dali do hrobu kytici květů řepy....
Ještě se zeptám geobotaniků, jestli o té řepě něco nevědí.
Ještě se zeptám geobotaniků, jestli o té řepě něco nevědí.
-
Viktorie
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 107
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bonemina: koukla jsem se ti do svých zápisků po té červené řepě:
v Německu pěstována od 14. století, ve Francii pěstována převážně ve šlechtických zahradách. Mathiolli zmiňuje pouze řepu bílou a černou.
Müscha: snažím se o takový malý "výcuc" z různých knih o použití rostlin ve střední Evrope ve středověku, zatím je to ve stavu mnou použitelných zápisků. Do budoucna to plánuju hodit na web.
v Německu pěstována od 14. století, ve Francii pěstována převážně ve šlechtických zahradách. Mathiolli zmiňuje pouze řepu bílou a černou.
Müscha: snažím se o takový malý "výcuc" z různých knih o použití rostlin ve střední Evrope ve středověku, zatím je to ve stavu mnou použitelných zápisků. Do budoucna to plánuju hodit na web.
Viktorie
-
Ratatosk
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 171
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Ahoj Bone, já se na tu řepu ptala pár geobotaniků, ale z hlavy mi nebyli nic schopni říct. Přitom kdo by to měl vědět líp než oni, kór když se specializují na tu palinologii....? Ale tady jsou samí chytří lidi, co už ti poradili. Ještě se pokusím zjistit, jestli o té řepě nejsou nějaké důkazy z ještě dřívější doby.
Ještě se pokusím zjistit, jestli o té řepě nejsou nějaké důkazy z ještě dřívější doby.