Kat (právo, popravy, mučení)

[Kain]

Jenže to já vím taky, ostatně debatama o tom jsme strávili dost času s Knechtem a Maršálkem, např...Ale mě zajímají podklady, ne jen teoretizování o tom, jak to asi bylo...takže snad se nikdo nebude zlobit, ale výhledově tuhle debatu opět promažu, aby tu zůstaly jen příspěvky k věci.

[Boza]

No, co se Franků týče, tak tě zklamu. Mám několik oběšenců, ale popravu žádnou. Ono to souvisí s tím že to jsou samé žaltáře a vůbec iluminace na církevní témata, takže 90% tvoří Starý a Nový zákon, a tam je vyzdvižená spíš poprava jistého J.N., provedená po římsku ukřižováním.

Můžu zkusit ještě mrknout do Řehoře z Tours, ale je to hrozná bichle s poněkud chabým rejstříkem. Jinak sám institut veřejného popravčího byl znám už v antice, slovníková definice říká:

Carnifex n. 1. (Antiq.) The public executioner at Rome, who executed persons of the lowest rank; hence, an executioner or hangman

Mimochodem slovo carnifex používá i Kosma (viz 3. kniha, kapitola XXIV), takže by se asi dala udělat i nějaká rešerše skrze různá Monumenta apod., ale to si zadej někomu z VŠ

[Boza]

A vůbec, (laická) úvaha mě vede k tomu že potřeba mít vůbec instituciálního kata vyvstala z rozvoje městských práv - dokud nad řešením dodržováním práva a řešením sporů dohlíželi hradští, resp. knížecí úředníci, stačilo pověřit někoho z vojenské družiny, která byla takříkajíc vždy po ruce.

Až s rozvojem "občanské" (rozuměj kupecké, městské, řemeslnické atd.) samosprávy a souvisejícím potlačením vojenské složky každodenního života vyvstala potřeba mít někoho po ruce, kdo se toho ujme. Řádný městský občan si přece nebude špinit ruce s nějakým lotrem.

Dalším dynamickým momentem by mohl být nárůst populace, hustoty osídlení a zánik institutu otroctví, resp. potřeba provinilce trestat na hrdle jako taková. Domnívám se že poprava (veřejná) byla stejně krajím řešením jako dnes, a že rozhodčí, resp. vesnické komunity sahaly daleko častěji k peněžní pokutě, včetně uvedení provinilce do nevolnického postavení, popř. prodeji do otroctví, v krajním případě pak k vyhnanství (jsou zmiňovány např. Uhry).

Celkově vzato, je to nosné téma na které by se dalo debatovat dlouho

[Kain]

K něčemu takovému jsme dospěli taky, to by napadlo asi každého, kdo se té době věnuje. Ale pátrám po důkazech, a tím třeba je i není ono stětí, když nechtěli stavět z kamene. Dotyčný muž byl zabit exemplárně a v podstatě z hněvu za odpor panovníkovi, nebyl odsouzen a popraven. Zajímavé je, že to panovník udělal sám (což jinak jistě nebylo obvyklé), protože tím prokázal svou autoritu a rozhodnost. Stejně se zachoval např. Saladin o pár set let později...

[Wothan]

Myslím, že když smažeš všechny dohady a teorie a necháš tu pouze fakta, zůstane tu prázdné forum - prostě nevíme, neznáme, dohadujeme se na základě různých zpráv, které jsou ovšem nekonkrétní povahy nebo nepovažují za vhodné rozebírat věc kterou podle kronikáře každý zná Já mám tuhle věc u nás rozpracovanou už dlouho - právo, justice, tresty...jenže zatímco právo se mi jeví jako stále víc a víc složitá věc (pro naše 11. až poč. 13.st.) tak ohledně třeba těch katů taky jen tápu - najdu občas nějaké zmínky o konkrétních trestech i o katech, ale nic konkrétního a všechno už tu navíc padlo. Takže tuhle sekci na Curii asi hned tak nedodělám.

Jinak ta zmínka z Kosmovy kroniky - není úplně jisté, že se to stalo ani není jisté že to skutečně vykonal Boleslav (s jeho renomé mu mohl Kosmas přišít v podstatě cokoli a bezpečně víme že vkládal různé zmínky z různých období dodatečně do úst jiným postavám apod.). Mám pocit, že sama zděná hradba z téhle doby ve Staré Boleslavi nebude úplně nesporná. Věřím tomu, že se to teoreticky stát mohlo, ale já tuhle zmínku použil (mezi jinými) u nás třeba spíš jen jako demonstraci účinosti meče nebo zmínku o hradbě "zděné na římský způsob" apod. Odvozovat z toho víc - třeba nějaké exaktní právní závěry - bych se asi bál. Kdybych to chtěl brát doslovně, asi bych si z toho ale dovodil že dotyční popudlivého panovníka prostě tak vytočili, že jim v návalu vzteku ukázal zač je toho loket - než nějaké promyšlené právní akty

Ostatně tady je ta citace, tak můžete posoudit sami:

"Tak se stalo, že si umínil (Boleslav) založit hrad po způsobu římském a ihned svolal přední muže z lidu...řka "Zde chci a káži, abyste mi po římském způsobu vystavěli hradní zeď velmi vysokou dokola" k tomu oni odpověděli "My, kteří jsme ústa lidu...ti odříkáme, protože ani neumíme, ani nechceme učinit co nařizuješ, vždyť ani naši otcové nic takového dříve nečinili. Hle stojíme před tvýma očima a raději skláníme své šíje pod tvým mečem než pod nesnesitelným jhem roboty. Učiň co chceš, neboť neposlechneme tvého rozkazu." Tu kníže vzplanul strašným hněvem a...tasiv meč zvolal "Lenochové a líných otců synové!...zkuste, zda je lehčí sklonit šíje pod mečem či pod jhem roboty."...kníže spatřiv, že jsou bledí jako stěna, chytil jednoho, který byl první mezi staršími, za kštici a ťav, jak mohl nejsilněji, usekl mu hlavu jako chabou makovici a řekl "Tak to chci, učiním tak, plať na místo rozumu vůle."...I ihned podle vůle knížete vystavěli hrad se silnou a vysokou zdí podle římského způsobu...jenž ze jména svého zakladatele se nazývá Boleslav"

[Scar]

Zákon sudnij ljudem píše:

Kto zvedie dievča zasnúbené inému, treba mu nos odrezať. No a kto má dve manželky, okrem siedmich rokov kajania sa a bičovania musí tú, čo si vzal neskôr, vyhnať, a to aj s deťmi.

Nieje to síce trest smrti, ale možno to pomôže. Okrem toho mám pocit že sa tam rozoberali aj iné tresty a aj ich výška vzhľadom na spoločenskú vrstvu. Žiaľ nemám k tomu momentálne prístup.

[Boza]

Což mi připomíná, koukal jsem do Řehoře z Tours a nenašel jsem nic přínosného kromě zmínek že ten a ten byl (soudní mocí) vydán na mučení. Pochopitelně Řehořova kronika je úplně prosáklá římskými způsoby které Frankové tehdy dosti zachovávali, takže žádné překvápko. Žádné bližší detaily jsem nenašel.