Stavební postupy a materiály

[Ronšperk]

"Některé hrady měly nehořlavou střešní krytinu z břidlice, prejzů, nebo tašek. Ale setkáváme se s ní spíše u malých hradů, protože na pokrytí velkých ploch byla tato krytina příliš drahá. Šindele nebo došky, nejvíce užívanou krytinu, bylo třeba chránit většinou navlhčenými kůžemi."

Já tedy aniž bych chtěl napadat nějak Tomáše Durdíka spíše tak uvažuji. Zajímalo by mě jak má tohle podložené. Respektive to že větší hrad měl krytinu kvůli ceně levnější. Z hlediska logického, pokud někdo měl na to postavit hrad o velikosti města položku jako střešní krytinu v celé stavbě asi neřešil, zatím co zeman při stavbě tvrze 6x6m asi ještě ano. Navíc takhle v jedné větě to zní, jako by veliké hrady musely být v případě obležení chráněny mokrými kůžemi. Jen tak pro představu hovězina to jsou tak 3m čtvereční a plocha střechy rodinného domku je cca 200m čtverečních, to je stádo šedesáti krav!. A plocha střechy paláce dejme tomu na Landštejně mohla být hrubým odhadem tak 1200m čtverečních, to je 400 krav. Myslím, že takové zásoby skotu pro případ obléhání neměl žádný fortifikační objekt

[Müscha]

Není nic snazšího než se Durdíka zeptat, v Plzni bývá každý druhý pátek

[kascha]

takováhle úvaha... prejzy a tašky se na hradech nalézají - někdy více někdy méně a s datací doby kdy byly na dyném místě použity to taky nemusí být vždycky jednoduché....z hlediska pevnostního stavitelství ale slouží hrad občas (některé taky nikdy) jako pevnost....u těch se vždy počítá že v případě útoku budou odstraněny konstrukce a stavby překážející obraně (armování pevnosti), případně rychle zaflikovány a dostavěny palisády ze dřeva které v jejím okolí vyrostlo, když se majitelé ničeho nebáli a bylo tak nějak dost času.....

Střecha slouží nejenom k ochraně lidí a úrody před počasím, ale hlavně stavby samotné - hlavně v zimě (po zimě by se koruny zdí rozpadly). To je důvod proč si myslím že kvalitní střechy nesly jen nejdůležitější budovy (palác, věž, ..) a zbytek jako kůlny, sklady a zdi nesly krytinu jako třeba šindele, které se v případě ohrožení strhly (to známe ze zpráv hlv. v pozdějších obdobích) no a po případném odražení obléhatelů se všechny tyhle škody dávaly do rychtiku....
ps: myslím to obecně! vyjímky potvrzují pravidlo

[Rab]

Ono šlo taky o váhu střešní krytiny - například na královském hradu Točníku tzv. velký či purkrabský palác (zhruba 40 x 13 m) měl za Václava IV. krov, který by těžší krytinu patrně neunesl, nehledě na místní povětrnostní podmínky (prudké západní větry), které by tašky či prejzy, i podmaltované, rychle zlikvidovaly...
Současný krov na paláci je věrnou replikou podle dochovaných otisků původního krovu ve zdivu a je kryt šindelem:

[Ronšperk]

No to mi přijde jako daleko logičtější vysvětlení, než že na to Václav neměl . A pokrývat to kůžema při útoku?

[Rüttenstein]

Užití vlhčených kůží, třeba i jako ochrana některých částí palisád nebo střech je věc sice známá, ale Ronšperkův logický propočet nákladnosti takového opatření v Durdíkově nešťastné formulaci mě rozesmál. Je vidět že nad předloženými tvrzeními uvažuje! =D>
Ale pokud by měl Míša možnost zeptat se Durdíka na ty střechy, tak by to bylo skvělý!

Není nic snazšího než se Durdíka zeptat, v Plzni bývá každý druhý pátek

se vždy počítá že v případě útoku budou odstraněny konstrukce a stavby překážející obraně...
krytinu jako třeba šindele, které se v případě ohrožení strhly

Ano, dřevěné konstrukce se obyčejně v případě ohrožení strhávaly. Ale jednalo se o různé můstky, schody a podobné věci, aby se zamezilo přístupu na místo "posledního útočistě." Zpravidla bergfritu nebo izolovaného paláce.
Ale neslyšel jsem, že by se strhávaly šindelové střechy (navíc s životností několika desítek let) nebo že by některé dřevěné stavby na hradě překážely v obraně... u každého hradu se kladl důraz především na obranyschopnost a proto pochybuji, že by pak něco mohlo v případě ohrožení překážet.
Pokud se strhnula střecha nějakého objektu, pak to mohlo být jen z důvodu, zamezení rozšíření ohně ze zasažené střechy. Ale jakmile objekt nějakou dobu stál beze střech, tak se velice brzy stával jeho stav tristním (to ostatně i dnes, ne jen ve středověku).
To, že se objekty zbavovaly střech, bylo v případě dobytí hradu a to právě z důvodu rychlejší následné destrukce. A proto nechápu, že by obránci svým obléhatelům takto ulehčovali?

[Opat]

Trošku odbočka: v Levných knihách v Olomouci jsem zahlédl ve frcu za bakšiš jakousi ilustrovanou encyklopedii o stavebnictví z nakladatelství Libri, bohužel mě to ale zas tak neinteresovalo, tak jsem zapomněl přesnej název a na webu to nemůžu najít. V případě zájmu zkuste www.libri.cz, snad budete úspěšnější

[Wothan]

Rüttenstein: jen doplním že šindele často kryly i střechy z hradeb vysunutých podsebití - tedy pasivních obranných prvků. Váha takové konstrukce byla rovněž limitována, stejně jako cena, tudíž to asi byly častěji šindele než břidlice nebo prejzy co kryly podobné obranné prvky.

Zkosené střechy tu nekryly obránce jen před deštěm ale i před střelami obléhatelů. Je tedy nepravděpodobné aby je někdo dobrovolně strhával ještě dřív než se je někomu podařilo zapálit.

Myslím, že se střechy (pokud to bylo možné) v první řadě polévaly preventivně vodou (a někdy i medovinou! ale to je spíš RS zajímavost), aby se požáru předešlo, případně se nejexponovanější místa pokrývala podobně jako u obléhacích konstrukcí mokrými kůžemi. Pokud se nějaké střechy uvnitř hradu či města dobrovolně preventivně strhávaly tak asi spíše slaměné či rákosové - doškové střechy lehkých hospodářských přístřešků, které se zapalují přece jen snáze než dřevěný šindel.

Ale ze staveb, které se v případě ohrožení strhávaly i celé jsou to ještě různé stavby a přístřešky, které byly občas postaveny v časech míru před hradbami hradů či měst nebo v jejich těsném sousedství a které by mohly posloužit obléhatelům jako úkryt a znesnadňovat obráncům střelbu apod.

[Spernak]

1. Jaká se používala malta a jak byla vytvářena? (našel jsem informace o použití vápené malty s pískem a malty jaksi vypalované zpětně na vápenec, čemuž jsem tedy neporozumněl)

K té vápené maltě - je to sice antika ale Vitruvius ve svém díle určitě uvádí návod výroby a použití. Myslím si že zrovna tyto postupy se niják razantně neměnily. Bohužel už to nedohledám protože jsem to měl pujčený z VUT FAST knihovny do níž už se nedostanu a netuším kde jinde by tomohlo bejt.

[kascha]

Jo myslel sem to tak jak píše wothan.

A že byly hrady atp. stavby hlavně obranné...ano jistě..primárně..ale uvědomíme - li si, že k jejich dobývání (krom bouřlivých období) nedocházelo zas tak často (a u některých nikdy za jejich života), je přirozené že se jejich prostor zaplňoval různými hospodářskými stavbymi, přístřešky atd. (u měst to bylo snad už z tradice...). A o politování hodném stavebně technickém stavu mnohých fortifikací sou zmínky v dobových pramenech