Šití, tkaní, vyšívání, textilní materiály etc.

[Kain]

Ale proč barvit vlnu na černo, když už obarvená a stálá roste na ovci?
Historicky staré je třeba plemeno ovce Qessantské, která je černá (tmavě hnědá varianta existovala, prý nebyla žádaná).
Našel jsem jeden z těch článku, kde se také mj. popisuje původní barva plemene jako černá:
http://www.sheep-isle.dk/Ottar%20Endres ... netics.htm

[Lenka]

Ale proč barvit vlnu na černo, když už obarvená a stálá roste na ovci?

Třeba proto, aby se dosáhlo sytější barvy. Černá přírodní a černá barvená ovce je rozdíl. Ona se třeba rodí u některých plemen jehňata úplně černá, ale ovce se stříhají tuším nejdřív po sedmém měsíci a to už je ta vlna našedlá nebo nahnědlá.
A druhá věc je kvalita vlny. Řekla bych, že ty typická vlnařská plemena jemnovlných ovcí jsou spíš světlá, ale v RS to třeba mohlo být jinak.

[Pampalíny]

Jemnost je jeden z důvodů proč barvit vlnu na černo. Kromě nejmladších tmavých ovcí vždy platilo, že černá vlna se hůře zpracovává, plstí a je podstatně hrumší.

[Knecht]

Je fakt že ta moje černá suknice co tkala Naďa je taky z přirozeně černých ovcí a při bližším pohledu úplně dokonale černá není, prosvítá tak trošku do hněda. Ne že by mi to vadilo, aspoň když se zpotím nemám nabarvenou i košili pod tím
Neposoudím jak je to z pohledu kvality a obtížnosti zpracování, ale myslím, že pro obyčejného člověka nebyl nahnědlý odstín v černé takový problém, aby kvůli tomu blbnul s barvením. Jiná mohla být situace u nějakého fajnovějšího majitele, ale ten by třeba dal přednost náročnější barvě, aby bylo vidět že na to má?

[Kain]

Což nemění nic na tom, že v RS byla černá vlna klidně dostupná pro široké vstvy. A třeba ta knechtova tunika vypadá docela dost černě...

[Knecht]

Takhle zdálky je černá dost, zblízka je ten hnědý tón víc patrný.

[Yff]

Povedla se mi taková věc. Udělala jsem si kratší šaty. Buď se mi srazil len, nebo jsem vyrostla.
Je to jen o pár cm, ale je to vidět. Napadly mne tři způsoby řešení, buďto to prodloužit o nějaký spodní lem, nebo to přestřihnout někde v pase a dát tam vsadku, a nebo udělat ramení šev a do něj dát pár cm dlouhý obdélník, který to taky prodlouží.
Variantu dvě jsem zavrhla už od začátku, vypadalo by to divně, hlavně už jsem měla sešité postraní rozšiřující klíny, na variantu jedna už nezbýval matroš, takže jsem udělala variantu tři. Z historického hlediska, je to opravdu tak mimo, nebo se to dá zkousnout? Nevypadá to zdaleka zle, a logicky vzato, i naši předkové dejme tomu někdy řešili jistě otázku, co s šaty, které jim byly z nějakého důvodu krátké. Tohle řešení je určitě nejlepší z hlediska úspory materiálu, to ostatní je s otazníkem, ještě jsem to neměla hotové, takže pro mě byla lepší tahle cesta, v případě hotových šatů by to ale asi pořešili raději tím lemem co.

[Knecht]

Taky bych spíš předpokládal ten lem dole, snad s výjimkou případu, kdy by na něm už byla nějaká ozdoba (tj. ne špatně ušité nové šaty, ale třeba staré ale pěkně ozdobené, které bylo potřeba přizpůsobit novému majiteli). V takovém případě by to prodloužení v ramenou bylo asi nejlepší - přestřižení v pase zbytečně zprasí velký kus látky, který se dá použít i po obnošení šatů na další účely. Nevím na jaké období to má být a tedy jestli známe dobový střih, ale třeba u ukrajinských lidových oděvů jsem byl překvapený některými konstrukcemi (přeložený pruh látky tvoří ramena a rukávy, druhý pruh přeložený na jednom boku tvoří tělo apod) takže možné je v zásadě leccos. Jediné co bych vyloučil, ačkoli zas ne bezezbytku, by bylo nošení takto upravených šatů nějakou vysoce postavenou osobou.

[Boza]

Záleží na tom období a účelu, jak zmínil Knecht, obecně to nastavení lemem (z jiné látky nebo jiné barvy) mi přijde nejčistší.

Výrazně (evidentně několik cm) lemované oděvy jsou mi známy z karolinských iluminací a z dalmatiky Jindřicha II, uchované v Bamberku. To je samozřejmě církevní oděv, ale na druhou stranu jsou na ní ty lemy bohatě vyšívané, takže bych si tipnul že taková byla móda. Lemy jsou zmiňované i v aktuálním článku na titulní (Nález ženského oděvu vikingské doby ze Pskova)

[Yff]

Jo jo, ten článek o nálezu vikingského oděvu jsem čtla. Akorát tam ta kreslená rekonstrukce bohatě řasené svrchního oděvu vypadá opravdu nezvykle, respektive je to jiné než nosí většina lidí, co tu dělá vikingy, nebo jsem to aspoň nikde takto prezentované neviděla. Nicméně už jsem našla i článek, kde se tvrdí, že ty vikingské spony se nosily původně níže, až pod prsy, a svrchní oděv tudíž vypadal jako hodně nepovedená sukně. Oproti tomu tohle vypadá ještě docela hezky.
Nechci nic honosného. Nejsem teď aktuálně členem žádné historické skupiny, takže jsem si vybírala vyloženě to co se mi líbilo, a přišlo mi praktické, takže dejme tomu, že by to měly být právě vikingské šaty s tou svrchní "zástěrkou", cca právě to desáté století. A to s tou délkou se mi stalo u těch spodních. Střih jsem dělala hodně jednoduchý, vycházejíc z páně Vaverkovy příručky, z nákresů Curie, Slovanů a několika dalších webů.
Ale přivádí mě to k další otázce. Co spodní okraj. Stříhala jsem to po útku, nikoli po osnově, právě proto, že se mi líbilo to střapaté zakončení látky, které není třeba upravovat. To je ale úplná blbost co? Nebo ne? Zase pokud tehdejší stavy měly šířku pro látky 70 - 80cm /to je tedy údaj pro pozdější období/, technicky by to nebyl problém leda na nějakou kratší košili, ale možná esteticky by jim to stejně nepřišlo ani pěkný..no jo, jenže to domyslím vždycky až potom..v nejhorším to skončí nějakým tím lemem i dole..

[Sidney]

Záleží na tom období a účelu, jak zmínil Knecht, obecně to nastavení lemem (z jiné látky nebo jiné barvy) mi přijde nejčistší.

Výrazně (evidentně několik cm) lemované oděvy jsou mi známy z karolinských iluminací a z dalmatiky Jindřicha II, uchované v Bamberku. To je samozřejmě církevní oděv, ale na druhou stranu jsou na ní ty lemy bohatě vyšívané, takže bych si tipnul že taková byla móda. Lemy jsou zmiňované i v aktuálním článku na titulní (Nález ženského oděvu vikingské doby ze Pskova)

V životopisu karla velikého se přímo zmiňuje jako jeho oděv /minmo jiné/ kabátec lemovaný hedvábnými lemy, teď jsem to zahlíd v Klučinovi

[Begbie]

Yff: mrkni se na tohle http://histvarld.historiska.se/histvarl ... index.html

[Sidney]

Yff: mrkni se na tohle http://histvarld.historiska.se/histvarl ... index.html

A co tam mám vidět?

[Begbie]

Sidny, ty ale nejsi Yff, jsou tam nějaký střih na ženský vikingský oděv.

[Yff]

Begbie: júú, děkuji za rozšíření obzorů. Akorát škoda, že mi jde přeložit jen ta první stránka.
"Viking žena Jedná se o rekonstrukci typ šatů mnoho postavených žen, Birka je vyšší-byli pohřbeni v 900s. Je důležité si uvědomit, stejně jako pro Mužský kroj, aby zařízení vyplývá mrtvolu v hrobě nejsou nutně stejné objekty jsou používány, nebo stejný oděv, který nosil, když byl v životě. Existuje mnoho indikací, aby naopak ve skutečnosti, například, že rynkveckade její posun nosí spodní nemůžete umýt se bez jemné vrásky jsou mimo."
Musela jsem to hodit do překladače, ve švédštině teda nejsem kovaná, i tak je mi to docela jasné, až na tu poslední větu, dá se to pochopit tak, že ten spodní mačkaný oděv nebyl zcela běžný, vztahuje se to ke zpracování, údržbě, nebo to má úplně jiný význam?
Tam jsem teda mimo taky..