Zbraně palné

[Timofejič]

něco málo od poláků:

http://www.czernichowski.fora.pl/orygin ... m,130.html

http://www.czernichowski.fora.pl/orygin ... m,131.html

http://www.czernichowski.fora.pl/bron,5 ... na,12.html

[Knecht]

Tož to je můj kvér. Ještě chci na sezonu definitivně vyladit zámek, ale už teď se výrazně zlepšil. Dostal jsem radu, že rýdobře křeše jaspis, tak to budu muset zkusit. Teď mám pyrit, je výrazně lepší než pazourek ale pořád se mi zdá ta jiskra slabá. Co si tak koupit pár kamínků do zapalovače a slepit dohromady
http://knecht.rajce.idnes.cz/kver/

[Knecht]

Hele, našel jsem na polském fóru futrál na pušku. Ten by se mi hodil. Teď jen najít šikovnou kůži.
http://www.czernichowski.fora.pl/dodatk ... na,94.html

Dál je tam odkaz na album kde jsou detailní fotky.

[MarcusIV]

Hele, našel jsem na polském fŕu futrál na pušku. Ten by se mi hodil. Teď jen najít šikovnou kůži.
Dál je tam odkaz na album kde jsou detailní fotky.

Tady je plánek na ten futrál, budu si ho také dělat

czohol_1.jpg

[Brant]

Tohle je taky pěknej macek.

kanón.jpg

[El Cid]

Ozajstné hovedo.....) Nechtěl bych se s tím tahat.

[LiborZ]

Není to spíš nějaká vikinská erotická pomůcka?

[Brant]

Není to spíš nějaká vikinská erotická pomůcka?

To bude vono - jarlova milostnice. Akorát to nějaký pako podstrčilo do ukrajinskýho muzea

[Knecht]

Třeba to byla součást putovního bordelu. Chtěli vyhovět všem....

[Brant]

Kožená děla – pravda nebo fikce?
V mnoha příbězích o kozácké slávě se schopnosti, udatnost a síla kozáků značně zveličuje. Mimo jiné jsou hrdinové schopní se vyhýbat kulkám nebo přeplavat řeku na hlavni děla. Ač se to nezdá, ne všechny podobné příběhy musí být nutně smyšlené. Podívejme se blíž právě na ta děla.
Švédský král Gustav Adolf II. na návrh plukovníka Melchiora von Vurmbrandta a barona Roberta Scotta zavedl v roce 1626 čtyřliberní (84 mm) kožená děla. Tato děla samozřejmě nebyla jen z kůže. Základ tvořila hlaveň z tenkého měděného či bronzového plechu dosahujícího tloušťky odpovídající čtvrtině kalibru děla. U konce komory byla tato hlaveň zesílená. Ústí hlavně svírala železná obruč a další obruče byly po celé délce hlavně. Vzdálenost mezi obručemi byla rovna kalibru zbraně. Další vrstvu tvořila prosmolená látka nebo provazy a koňské žíně. Celé to pak bylo obalené kůží namočenou v dehtu a sevřené ještě dvěma železnými obručemi s oky pro snazší přenášení. Dělo vážilo přibližně 48 kg a na lafetě ho snadno přemístil jeden kůň nebo dva lidé. Do koženého děla se nabíjely pouze olověné nebo kamenné projektily.
V letech 1626 – 1630 se kožená děla zúčastnila několika bitev. Byla lehká a snadno se s nimi manipulovalo, ale měla několik zásadních nedostatků:
1. Kvůli nízké tepelné vodivosti kůže se dělo zahřálo sice až po osmi až deseti výstřelech, ale bronzový nebo měděný vnitřek hlavně shořel. V kůži se pak tvořily otvory, které měly za následek velké množství nehod.
2. Tato děla měla nedostatečnou mechanickou pevnost, což zásadně snižovalo jejich využití v boji.
Proto již v roce 1631 byla kožená děla ze švédské armády vyřazená. Některé z těchto zbraní se ale v různých podobách vyskytovaly i v polské armádě, a pak i u kozáků. Kozáci si zakládali na vysoké mobilitě své armády. Vzhledem k nízké hmotnosti byla proto kožená děla zřejmě oblíbenější, než by se na první pohled zdálo. O tom, že se na Ukrajině skutečně nějakou dobu používala, svědčí i zmínky o „Шкіряні козацькі гармати“ v historických dokumentech.

Zdroj: Володимир Перчук (2009) http://strbratstvo.ucoz.ru/publ/istoric ... i/9-1-0-36

(Za nepřesnosti dané mým neumětelským překladem se omlouvám, zásadních chyb jsem se ale snad nedopustil. Vnáší to trochu světla do té scény s koženým kanónem z filmu 1612, které jsme se tak smáli...)