Odívání

[richardrg]

A z Ruska je to doloženo ještě před 100 lety. Osobně bych dítě předal kojné aby ho za mnou nosila v náručí, a pokud by jsem se chtěl pochlubit, tak by jsem si dítě na chvíli půjčil-
Jinak jako oblečení by měla stačit jednoduchá košilka a zamotat do plachetky.

[Kateřina_z_Landštejna]

No, to dost záleží na tom, jak moc vážně bereš LH. Protože s malinkými dětmi se ve středověku, podle dostupných oramenů, zacházelo dost drsně - prostě se předpokládalo, že mohou kdykoli zemřít a tak se jim věnovala pozornost hlavně po materiální stránce. Výchova dětí vlastně začínala až někde kolem 6. roku života. Pokud se jej dítě dožilo, byl značný předpoklad, že i dospěje a výchova nebyla marnou investicí investicí.
Takže ne, že by rodiče své děti neměli rádi, ale přistupovali k nim asi dost věcně.

Pro přenášení se užívala loktuše, různé plátěné závěsy, popruhy, případně košatinky (lecky bývaly opatřeny i obloukovými čely a bylo možno s nimi houpat). Ta košatinka s houpadlem má tu výhodu, že je lehoučká, docela skladná a snadno se přenáší, dá se položit na zem i zavěsit na provazy nebo řetězy. Pomocí pár klacíků (tří rovných nebo dvou ohnutých) se na ni dají udělat i "nebesa".
Jak už řekl Richard, závěsy ta košatinky se na venkově běžně užívaly až do konce první poloviny 20. století, takže víme, že se za 600 let vůbec nezměnily.

Mezistupněm mezi košatinkou a kolébkou či postýlkou je takové houpací korýtko - někdy se mu říká "plaváček". Jsou to vlastně dvě čela, někdy skoro kulatá, spojená prkénkem (dno) a několika tyčkami (postranice). I to je velmi šokovný kus nábytku, protože se vlastně jedná o skládací kolébku.

Jinak se v zámožnějších domácnostech běžně používaly kolébky i děstské postýlky, dost podobné těm dnešním. Jen neměly špruclíky a tak vysoké nohy

Ale ke kolébkám tu někde je už samostatné téma...

Co se oblečení týče - malinké děti byly zabalené od hlavy k patě v pleně a pevně omotané povijanem. Vypadaly jako mravenčí kukla. Co měly pod tím, to nevíme - mohly být nahaté a mohly dostávat košilku.
Batolata běhala nahatá nebo v košilce, alespoň podle iluminací. Starší batolata, která už se více dostala mezi dospělé, chodila oblečena ve zjednodušeném dospěláckém oděvu. Malé děti nosily kratší sukně a suknice, ale jinak se jejich oděv od oděvu dospělých nelišil.
Dětské botičky jsem zatím nezaznamenala, ale to neznamená, že neexistovaly. Myslím, že jednoduché kožené šněrovací botičky s nepříliš výraznou podrážkou nikoho nepohorší...

[Maršálek]

na nošení v náručí je praktická zavinovačka jinak dle počasí a teploty - tady má dcerka lehkou batistovou košilku, měla k ní i jedoduché cotte a surcotte jako další teplé vrstvy + jednoduchý coif

inspirací může být i vyobrazení Von Wissenlo z Codexu Manesse, Heidelberg, cca 1300-1340 (tohle konkrétní vyobrazení by mělo být datované 1300-1315) http://www.tempora-nostra.de/Manesse.php?id=203&tfl=98
In. http://www.tempora-nostra.de

ke kolébkám je tu opravdu samostatné téma a jsou tam jak odkazy, tak i popsaná vyobrazení

[narvek]

Dost od věci, ale zajímavé: V muzeu Wiliama Shakespeara, ve Stratfordu nad Avonou, které je umístěno v domě, kde žil a vyrůstal, je postel, která má takvou vyšupovací plochu právě pro mladší děti. Děti, které nebyly dost staré na to, aby udrželi svíčku (rozuměj svíčku ve svíčkovátku? -vypadalo mi slovo:) ) tak spali v jedné posteli s rodiči. Až když byly dost staré aby tou svíčkou nezapálily barák, začínaly spát v jiném pokoji. V jedné posteli se všemi svými sourozenci:)

[Kateřina_z_Landštejna]

Několik iluminací, obsahujících malé děti:

http://www.lib.cam.ac.uk/cgi-bin/Ee.3.59/browse?2 (Útěk královny Emmy s dětmi - z rukopisu "Život Edwarda Vyznavače" - poslední třetina 13. století)
http://www.imagesonline.bl.uk/results.asp?image=073331 (Chlapeček odevzdávaný klášteru - začátek 14. století)
http://www.imagesonline.bl.uk/results.asp?image=072630 (Žalm 52, Luttrellův žaltář - cca 1. třetina 14. století)
http://www.imagesonline.bl.uk/results.asp?image=072430 (tamtéž, žalm 104)
http://www.imagesonline.bl.uk/results.asp?image=024804 (CHlapec trestaný učitelem - "Omne Bonum", cca 1360 - 1380)
http://www.bildindex.de/bilder/koeln_ar04016b.jpg (Triptych se Svatou rodinou a a Trojicí a s rodinou Merod-Petershem - cca 1510) - jedná se sice o výrazně mladší obrízek, ale i zde je pěkně vidět, jak bylo dětské oblečení podobné oděvu dospělých a přitom bylo velmi prosté. Na obrzu je také pěkně vidět pevné zavinutí miminka (podobně se zavinovali kojenci ještě koncem 19. století)

Zajímavě detailní a realistické jsou třeba obrazy narození Krista od Giotta di Bondone z počátku 14. století (http://www.wga.hu/index1.html), na kterých můžeme opět vidět všelijaké zavití miminka i různé šatečky či košilky. Opět je však oděv velmi prostý, obvykle bez ozdob

Docela informativní je také iluminace z "L'Histoire de Saint Graal", cca. 1316, uloženo v British Library, London - je na ní věž se zazděným malých chlapečkem, oblečeným v krátké suknici či kabátci s kápí; a na nohou má zavazovací botičky.

A pochopitelně mnoho a mnoho dalších

[Lenka]

Z. Winter někde popisuje jak šatili nemluvně v 16. století. Je to ze zápisu od soudu. Žena tam uvádí, že dítě oblékala takto: 2 košilky - jednu zlou (nejspíš má na myli vlněnou) a jednu dobrou, čepičku, ovázala je plenou a že nemělo kožíšku, obalila ho do tří poduštiček a nějakých poslámků, což nevím co je. Ty košilky byly nejspíš dlouhé, takže zakrývaly i nožičky.
Ještě na počátku 20. století nosily malé děti (i chlapci) jen dlouhé košilky, žádné kalhotky, nohavičky, ani nic podobného. Mám takovou fotku svého dědečka, když mu byly 2 roky.
Aby maminky tak nebolely ruce, mívaly mimino zavinuté tak, jak má na obrázku Maršálek a podložené pruhem látky, uvázaným kolem krku. Co si pamatuju od babičky, tak přivazování na prkýnko bylo oblíbené taky proto, že se věřilo, že dítě nedostane křivici. Proto se i nožky svazovaly tak, aby byly rovně a dítě jimi nemohlo hýbat.
Větší děti se nosily na zádech v loktuši, jak už psala Kateřina. Loktuše je uváděna jako součást výbavy měšťanek už v 16. století, etnologové ji ale považují za mnohem starší.
Co se týká dudlíku, zavazoval se do plátýnka kousek chleba, to prý děti s oblibou žužlaly.

[Bestian]

Co se týká dudlíku, zavazoval se do plátýnka kousek chleba, to prý děti s oblibou žužlaly.

Nebo také teoreticky mladý mák, děti pak byly klidné

Otec se narodil v roce 1945 na jižní moravě a dostával ho, byla to prý běžná praktika...

[narvek]

Otec se narodil v roce 1945 na jižní moravě a dostával ho, byla to prý běžná praktika...

Praktikováno u nás na vesnici až do 60. let:)
Případně odvar z makovic na dobré spaní:)

[Kateřina_z_Landštejna]

Taktak, i třezalka se podávala

Poslámek či poslamky - prostěradlo, resp. podložka pod prostěradlo. Nebylo to totiž to jemné měkké prostěradlo, které známe dnes; bylo to pevné, poměrně silné plátno, které se prostíralo na holou slámu či seno, případně na slamník. Asi bývalo i barevně pruhované (vzorované ložní prádlo bylo ve středověku zcela běžné).
Na chalupě jsme jich měli několik, babička to dávala přes matrace a slamníky a na to teprve prostěradla.

Takže to dítě máma nejspíš zabalila do všeho, co jí přišlo pod ruku, aby mu nebyla zima. Zřejmě je podložila polštáři a pak pevně zamotala do těch prostěradel.

[richardrg]

Ad Lenka,
domnívám se že zlá košilka byla spíše špatná ve smyslu děravá, a proto byla patrně překrytá dobrou.