Doutnáková mušketa

[Královák]

Vyráběly se doutnákovky také s drážkovanými hlavněmi? Nemyslím vojenské, ale jestli se vyskytly i nějaké civilní s drážkovaným vývrtem.

[Mokohtavenotaxe]

Len, slunečnice?

Slunečnice tou dobou asi ještě nebyla v Evropě moc rozšířenou rostlinou....
Plně bych důvěřoval cossackovi, ale ani ten len by nemusel být od věci.

[Savlis]

Nemá lňený olej tendence schnout a vytvrzovat se? Nevím co je navíc ve fermeži ale ta na vzduchy dělá tvrdou krustu...

[Mokohtavenotaxe]

Hm, to máš vlastně pravdu.
Takže opravdu ta oliva.
Ještě mne napadlo co nějaký živočišný tuk?

[Savlis]

Přesně tak, s klidem bych to viděl na sádlo nebo nějako rybinu... Kvér pak sice smrdí jak dikobrazí klec ale co tehdy vonělo, že?

[Královák]

Mazací vlastnosti výše popsané tuky určitě mají, ale co mne zaráží je věc, jestli tyto mazadla s obsahem vody neměli i také korozivní účinky? Po pravdě, nenapadá mi jiné LH mazadlo organického původu z té doby, které by nebylo s obsahem vody.

[Královák]

Zkušenější poraďte, jaká byla povrchová úprava pažby u běžných vojenských mušket - u většiny dochovaných originálů jsem v popiscích objevil pouze naolejování, ale u spousty bylo zmíněno ještě moření pažby a nevím co by používali dříve jako mořidlo a zda bych dnes mohl použít klasické lihové mořidlo - jestli by to bylo košer.

[Savlis]

použij vodní mořidlo, neprobarvuje tak sytě tvrdé části dřeva (léta), celkově má hezčí povrch a v zásadě by historicky nemuselo být úplně tak daleko. Já dělám pažby vodním mořidlem, jemný smirk po letech, znovu mořidlo, ještě za vlhka přeleštím tvrdší hadrou, případně opakuju moření tak dlouho, až dosáhnu požadované sytosti. Leštěním hadrou za vlhka či ještě za mokra se dá dosáhnou velmi vysokého lesku, musí se přitlačit. Potom aplikuju lněnou fermež, naněkolikrát, mezitím opět leštění hadrou. Používám riflovinu, je optimální a starých riflí mám hromadu.

Leštění je makačka, ale výsledek stojí zato, dá se dosáhnout prakticky zrcadlového lesku jako u laků či šelaků, pakliže je dřevo dobře obroušené... Výhodou je, že se dá pažba piglovat prakticky pořád, čímž se dolešťuje. KdYkoli nebudeš mít v táboře co dělat, můžeš piglovat flintu, vypadá to dobově a prospívá jí to.

[Knecht]

Můj učitel řezbařiny mi popisoval starou podomáckou výrobu lihového mořidla v podstatě jako vývar z ořechových slupek a listů (nebo jiného barviva) smíchaný s lihem. Zkoušel jsem to kdysi s nevalnými výsledky, ale je možné že jsem měl odvar moc slabý.
Jinak když jsem barvil svou pušku, Skrbek mi radil fermež nejdřív dávat ředěnou a až nakonec neředěnou a nenatírat s ní nabiják (ten prý voskem)

[Savlis]

Johann Jacobi Wallhaussen - Kriegkunst zu Fuss z r. 1615 mimo jiné píše:

Také má mít na bandalíru cínovou lahvičku s olivovým olejem, aby jím udržoval svou mušketu.

A píše prakticky úplně všechno, co jsme kdy potřebovali vědět.... pracujeme na tom, resp. Bombón překládá a já kafrám...

[Královák]

Paráda, až to budete mít hotové, bylo by možné za úplatek nahlédnout. Takhle koukám, že bych našel spoustu odpovědí, anichž bych obtěžoval svými dotazy na fóru.

[Savlis]

Na úplatky nehrajem, až to bude, půjde to normálně ven, ať se s tím každej popere, jak umí

[Královák]

Chci se zeptat, zda se vyskytovaly během třicetileté války muškety také s hlavní po celé délce s kruhovým průřezem a v jaké míře, zatím jsem objevil pouze dva exempláře dochovaných originálů?

[Savlis]

Hlaveň oválná v komorové části je dosti vzácná, co se desítek originálů (které mám ve své dokumentaci) týče, má ji jen hradebnice s hubkovým tlačítkovým zámkem z Plzně, navíc tato bude starší, potom teoreticky jedna mušketa z roku 1600 z jižní evropy (foto je nejasné ale vypadá to tak). Jinak prd. čili bych se tomu vyhnul. Osmihran v kuželu je sázka na jistotu.

[Královák]

No myslel jsem si to, ale nemohu přesvědčit svého kolegu jinak výborného puškaře, aby mne udělal osmihran ( je to zbytečně složitý a pracnější atd. tvrdí). Já jsem našel na netu pouze jednu kolečkovku, jezdeckou arkebuzu, také z Itálie a potom u Hermannů jednu mušketu Suhl 1630, ale datace se mne nezdá, protože už má pozdější tvar pažby, kterou jsem viděl vždy datovanou 1645 - 1650. No až bude čas tak vyrazím zase do Plzně.