Život prostých lidí, práce, duchovno, povinnosti

[narvek]

Děkuji za výtku, jdu shánět v papírové podobě.

[Boza]

Taky jsem ji v papirove podobe chtel. Po tom, co jsem si psal s nekolika eshopama, ji asi osm z nich stahlo z nabidky, kde ji do ty doby meli s poznamkou, ze dodavaji do tri dnu.

Urcite jsem ji nekde v Praze videl, kdyz ji nekde zachytim poslu ti SMS To ze na eshopech neni je pravda, resp. Kosmas ji nema a to je obvykle spolehlivy zdroj

[Ronšperk]

Teda pánové, to tedy pana Smetánku podporujete Legenda je natolik zásadní kniha, že ji mít v tištěné podobě patří takříkajíc k dobrému svědomí.

Ujišťuji tě, že jakmile ji najdu, seženu, uvidím určitě ji zakoupím a autora velice rád podpořím. Bohužel ji sháním již přes dva roky. V internetových obchodech mám zadané avízo a stále nic. Nebude to první kniha, kterou mám jak v elektronické tak v tištěné podobě. Tady myslím nejde o šetrnost, ale o nedostupnost zboží.

[Bohuslav]

Já třeba se snažím mít vše v elektronické podobě.
Knižně jsem ji měl z knihovny

[Kateřina_z_Landštejna]

Kromě výborné "Legendy o Ostojovi" ještě něco další literatury pro představu, jak vypadala a fungovala středověká vesnice:
Kolektiv: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 1, 2. Uherské Hradiště 1971.
V. Nekuda: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno 1975;
E. Černý: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historicko geografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Studie ČSAV. Praha 1979;
M. Beranová: Zemědělství starých Slovanů. Praha 1980;
J. Klápště - Z. Smetánka: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971 - 1981, Archaeologia Historica 7 (1982) 11 - 31;
V. Nekuda: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad. Archaeologia Historica 7 (1982) 33 - 66;
Z. Smetánka: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha 1988;
J. Klápště: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most 1994;
K. Nováček - P. Vařeka: Výzkum žijících vesnic středověkého původu v Čechách. Archeologie ve středních Čechách 1 (1997)
D. Šaurová: Typické domové půdorysy v zaniklé středověké vesnici Konůvky na Slavkovsku, Archeologické rozhledy 25 (1973)
V. Frolec: K interpretaci geneze trojdílného komorového domu ve světle archeologických výzkumů na jihozápadní Moravě, Archaeologia Historica 7 (1982)
L. Belcredi: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě, Archaeologia Historica 12 (1987)
B. Dostál: Stavební kultura 6. - 9. století na území ČSSR, Archaeologia Historica 12 (1987)
P. Meduna: K vnitřní struktuře raně středověkých sídlišť, Archaeologia historica 17 (1992)
Zajímavý článek o využití kamene jako stavebního materiálu ve vesnickém stavitelstí: http://www.kar.zcu.cz/texty/Vareka1998.DOC.
Smetánka Z., Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávání středověku. Praha 2003.
J. Klápště, Středověká vesnice v proměnách našeho poznávání, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 2002
Magdalena Beranová, Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně 3/1, Praha 1975.

[Bohuslav]

Ke studium by mohl taky pomoci pohled spíše na měšťanstvo a jejich zákony.
Zajímavé mi příjdou práva města Jihlavy napsaná někdy po roce 1249 - Codex iuris municipalis II Jaromír Čalakovký.
Dále třeba německé právo a to Sachsenspiegel (http://diglit.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg164) a Schwabenspiegel

Dále z pohledu přímo příběhů o obecném lidu dost přinášejí některé františkánské a dominikánské texty, zvláště o životě svatých představitelů a dalších bratří. Brati dost chodili mimo konventy ať již kázat ,tak například třeba i pro lalmužny a také dosti cestovali mezi konventy a příbězích jsou popisované situace, kdy se setkávají s běžným lidem.

Z toho doporučuji různé legendy o sv. Františku a zvláště pak ty jedny z nejpozdějších Kvítky sv. Františka z dominikánský textů je pěkné od Geralda Fracheta - Život sv.Dominika a jeho bratří.
Ve Zbraslavské kronice, jsou také samozřejmě zmínky o pracujícím lidu.

[Kateřina_z_Landštejna]

Ke studium by mohl taky pomoci pohled spíše na měšťanstvo a jejich zákony... Dále z pohledu přímo příběhů o obecném lidu dost přinášejí některé františkánské a dominikánské texty, zvláště o životě svatých představitelů a dalších bratří...

To rozhodně! Městskými tématy se hodně zabývali např. Zikmund Winter a Čeněk Zíbrt, kteří je zpracovali ze všch možných úhlů - cechy, městská práva, strukturu společnosti, zábavu, školství...:
Winter:
Kulturní obraz českých měst
Zlatá doba měst českých
Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve 14. a 15. století
V měšťanské světnici starodávné
Malé historie ze života staročeského
Kuchyně a stůl našich předků
Zíbrt:
Z dějin piva a pivovarnictví v zemích českých
Jak se kdy v Čechách tancovalo
Rychtářské právo, palice, kluka
Řády a práva starodávných pijanských cechův a družstev kratochvilných v zemích českých
A pochopitelně mnoho dalších knih a článků

Dále pak např.:
Petráň, J. 1985/1995: Dějiny hmotné kultury I, II.
Vařeka, P., 2005: Archeologie středověkého domu
Mšřínský, Z. 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslnické výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku
Petráň, J. 1983: Středověká řemesla v dějinách hmotné kultury
Tomas, J. 1983: Řemeslníci 11. – 13. století v českých zemích v písemných pramenech
Vojtíšek, V.: O českých městech.
Hoffmann, F.: České město ve středověku
Vorel, Rezidenční vrchnostenská města
Další literatury je samozřejmě obrovské množství...

[cossack]

Je to takový ten podivný sadařský nožík...
...jedn je třeba zde http://www.godecookery.com/afeast/cantcal/ccal03.html ...

Máte štěstí, že jdu kolem. To není sadřský - roubovací nůž. V Anglii se to jmenuje bill hook a používá se to i dnes. Je to takový macík zhruba do 50cm délky, seká se s tím křoví a tak podobně.V Americe tomu říkají fascine knife.
Takže ten chlápek na iluminaci spíš chystá nějaký otop, nebo prostě jen vysekává keř (v době vegetačního klidu ).
Promiňte, že jsem vám narušil nit.

[Wothan]

No u obrázku je text "pruning a tree" takže bych řekl že ho spíš prořezává. Ale jinak prakticky stejné nože (ohledně velikosti je to s ohledem na stylizaci u iluminací vždycky trochu diskutabilní) nacházíme už na výjevech z Raného středověku (např. z 9.st. a dál) v rukou vinařů. Ten tvar nože je dosti specifický včetně toho výstupku na čepeli. Tím nechci říct že tohle je vinař při práci, ale chci říct že zařazovat věci jako "typické" podle iluminací je často ošemetné.

[narvek]

A když se to nasadí na klacek tak je to tyčovka oblíbená angličany za 100leté války:)