Barvení

[Begbie]

Včera jsme vyvářeli březovou kůru, v našem velkym kotli, naplnili jsme ho do půlky vodou, do vody ponořili kůru . Kůry bylo tak ze tří igelitek, odvar přefiltrovali přes plátno, barva je taková okrovohnědá, dneska budem zkoušet obarvit vlnu.
V pondělí sem hodim obrázky, jestli se nám to povede.

[Mokohtavenotaxe]

Nejprve musím říci, že mně překvapilo, že využíváte i naše (indošské) servery.
Mezi indiány je rozšířeno několik publikací, či textíků o barvení. A není mimo mísu říci, že mezi námi máme i několik restaurátorů, což je asi nejlepší zdroj. Mým prvním textíkem bylo Barvení rostlinými barvivy od Heleny Červinkové (strojopis - 3 str.) z roku 1991.

Z posledního mohu jmenovat Tséhónéo?o - příruční šajenský herbář pro mírně pokročilé od manželů Tadičových.
Vyjmenovává zde:
Evernia vulpina - Větvičník vlčí - vyskytuje se i u nás - vařením ve vodě sytě žlutá barva, barvení v vychladlém roztoku, nejméně 1 den (šajeni barvili urzoní ostny)
Equisetum arvense - Přeslička rolní - vyskytuje se i u nás - barva ani způsob neupřesněny.
Pinus ponderosa - borovice těžká - výskyt u nás neznámý - z kořenů se získávala modrá barva - více neupřesněno.
Elymus cinereus - Pýrovník popelavý - výskyt S.A. - pro získání černého barviva se svázala tato tráva do otýpek a spálila. Popel se smíchal s krví, dokud nezčernana.
Berberis repens - Dřišťál plazivý - výskyt S.A. - kořen a hlavní kmínek se vaří a žlutý odvar slouží k barvení (zdobící materiály, ostny, ptačí brka, kuk. šustí apod.)
Arctium Lappa - lopuch větší - výskyt i u nás - vařením se získalo žluté barvivo.
Rumex crispus - Štovík kadeřavý - původní i u nás - Pro získání jasně žluté se vařily listy a stonky, výluh obarvovaných věcí 12 - 24 hodin.
Rumex venosus - Šťovík žilkovaný - původní S.A. - Tento druh poskytoval žlutou, červenou a černopu barvu. Kořeny se rozřezaly na kousíčky a vařily. Do tekutiny se pak vkládaly věci na obarvení, které se máčením obarvily na žluto. K dosažení tmavšího odstínu se věci ponechali v nálevu v uzavřené nádobě přes noc. Pro získání červené se do žluté lázně nasypal popel a nechal se stát opět přes noc. Černá se získala tak, že se do červené, nebo žluté lázně přidala upražená a dobře podrcená kůra z letorostů svídy výběžkaté (Cornus stolonifera) a vše se povařilo.
Populus deltouides - Topol deltovitý - V ČR v parcích a ojediněle zplaňuje - z hnědých, gumovitých pupenů se získávalo červené, zelená, purpurové a bílé barvivo. Pupeny se odřely piskovcem a dále upravovaly (blíže nespecifikováno) Jarní pupena se smíchávaly s krví pro vznik černého velmi trvanlivého barviva.

[Begbie]

Tak jsme dostali z březové kůry tmavě hnědou barvu na vlnu, omylem jsme na ustálení použili hypermangan. Se skalicí to neudělalo nic, taktéž se solí

[Ronšperk]

A neobarvilo se to spíš díky tomu hypermanganu?

[Begbie]

Je to možný, když jsme to míchali bílou plastovou lžičkou (od inženýrů z NDR:) tak na ní zůstal rozpuštěnej hypermangan - stačilo ho opláchnout vodou, na lžičce zůstal hnědej nádech.

[Ronšperk]

No právě. Já s ním barvím kůži na hnědo a vím že chytá, jak blázen

[Begbie]

Jako že to barví jen ten hypermangan ?

[Ronšperk]

No právě. Stačí dostatečnou koncentraci a studenou vodu (na tu kůži) a máš to hnědý jak ......to no.

[Begbie]

Přesně tak hnědý to je. Takže březovou kůrou nebarvit ? Nebo snad březová kůra nebarví

[Ronšperk]

To nevím. Tu jsem nezkoušel, ale jsem si skoro jistý, že tu hnědou máš po hypermanganu alespoň z 90% Otázka je zda vůbec hypermangan byl znám už v raném středověku.