Odívání

[Vladan]

je to poměrně běžný střih pláště, viz. Móda v době vlády Elišky Rejčky a Jana Lucemburského, str. 141, Obrazová tabule I., Část 16., obrázek E

E – Půlkruhový plášť s trojúhelníkovými klíny podle sochy Regelindy z chóru Naumburského dómu, 2. pol. 13. st. Protože samotný půlkruhový plášť pokrývá jen záda, ramena a ruce, zůstává hruď odhalená. To řeší klíny, rozšiřující se od krku k hrudi a dosahující po prsa. Obvykle je podšitý celý plášť , na vyobrazení je to pak patrné právě těmi převrácenými klíny Bývají takhle nauby nezřídka módně foxované stužkou pláště, aby bylo vidět jejich kontrastní podšití.
Ten klín je velmi dobře vidět např. na soše Uty, která si jím částečně zakrývá tvář, chór Naumburského dómu, 2. pol. 13. st.

Tady to pan Maršálek uvádí.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tady to pan Maršálek uvádí.

No, to asi ne, to je jen JEHO interpretace zpracování některých plášťů z poloviny 13. století (naumburské sochy totiž nemají s dobou Elišky Rejčky absolutně vůbec nic společného, protože pocházejí z 50. let 13. století, tedy z doby, kdy ještě ani nebyla na světě)...

[Posadowski]

No, to asi ne, to je jen JEHO interpretace

Samozřejmě. A cos čekala? Každá práce o odívání je JEN INTERPRETACE.
Dokonce i velká většina zpracování nálezů dochovaných oděvů jsou JEN interpretace, protože se dochovaly ve fragmentárním a poškozeném stavu. ( a mnohdy úplně blbé interpretace, viz Rudolf I. ale to tu nechci rozmazávat)
Můžeme diskutovat o tom, jestli je to JEN JEHO interpretace a nebo jestli se shoduje s řadou dalších autorů ("renomovaných") Vezmi Norrise, Houstonovou... ...shoduje. Samozřejmě. Jen v interpretaci.
A že se jedná o půlku 13? Samozřejmě. A co to más společného s Rejčkou? No jednoznačně to, že tyto pláště se beze změny nosí ještě v půli 14. Respektive nosí, bývají zobrazovány zvláště na madonách, světicích...
Na těch Naumburských sochách je to čistě náhodou precizně zobrazeno a jsou v životní velikosti, tak se uvádějí jako typický případ. Klečící Rejčka v jejím rukopise má na sobě totéž (zelený plášť se zlatými ozdobami). Má ale 1,5cm, což oproti dvoumetrovým sochám v Naumburku přece jen není zrovna podrobné zobrazení...

[Ronšperk]

Kateřina: A ty chceš prokazatelně dobový nález střihu na takový plášť, že.

Naše staré brokátové pláště byli takto šity. V podstatě se jednalo o půlkruhový plášť jehož horní část od krku po hrudník byla v podstatě třičtvrtěkruhová. Nic složitého. Vznikly tak tyto "cípy".

[Maršálek]

opravil jsem po sobě ty děsivé překlepy v textu

jinak jak píše Ronšperk není důvod se domnívat, že by to bylo jinak, když je to patrné kontrastní látkou rubu pláště. ty cípy jsou obvykle v délce od krku po pás (v tomto směru se rozšiřují), takže pokud se parádnicky neobrátí naruby a nefixují se tak napnutou stužkou u krku, zavřou tělo od krku po pás - stále se bavíme o půlkruhovém plášti. tato má interpretace je v praxi vyzkoušená a funguje. rozhodně se nejedná o límec - tady často mate socha Uty, která má plášť na své pravé straně přizdvihnutý (viz. celá socha, v detailu je to patrné i umístěním plášťové spony a stužky).

[Zuza]

Ty "cípy" jsou docela pozoruhodné, priznavam se, ze je vidim poprve (nemyslete si, ze smyslem meho zivota je rejpat se v sochach z 13.st.). Co se terminologie tyce, tak dnes by se necemu podobnemu reklo "fazóna". Nebo taky klopa. Jak tady vetsina uvadi, strih na takovy plast by byl pulkruh (bez prurezu na krk), na jehoz rovnych stranach by asi v oblasti krk-hrud-pas byl vycnelek - jako kdybyste tam prisili trojuhelnik, coz tak asi tenkrat taky bylo (pojem klin ale neni spravny). Na co se takova ozdubka pouzivala??

[Posadowski]

...na jehoz rovnych stranach by asi v oblasti ...

To je krásně vysvětleno, že to z toho popisu chápu i já...
A k čemu to je? No jednak to částečně odstraňuje hlavní nevýhodu půlkruhového pláště - on se totiž při nošení rozevírá, což je nepraktické- no a za druhé je to samozřejmě - jsa ohrnuté a podšité kožešinou či konstrastní látkou - hezké...

[Lenka]

Kateřina správně uvažuje o střihu. Ten plášť tady nemá vykrojený průkrčník a ten v Maršálkově knížce má. A to je dost velký rozdíl. Pokud je průkrčník vykrojený, začínají klíny od přední části průkrčníku a dolů se rozšiřují. Průkrčník by se pak měl olemovat kožešinou vytvarovanou přesně do tvaru průkrčíku vlasem od sebe, ta pak bude pozvolna přecházet do klínů. Tady ale průkrčník vykrojený není, takže za krkem bude rovný pruh kožešiny (asi 40 až 50cm) vlasem od sebe a pak teprve našity klíny. Je třeba dávat pozor na přechod mezi lemováním průkrčníku a klínem. To lemování se musí protáhnout kousek dál přes klín, aby tam nevznikl vykousnutý zub.

[Ronšperk]

Já myslím, že to příliš typologizujete. Vykrojení průkrčníku ano, či ne snad v té době záleželo na konkrétním krejčím a přání zákazníka. Neexistovala konfekce. Oba případy jsou dle mého správně.

[Lenka]

Já neříkám, že nejsou správně, jen píšu jak to řešit s rovným a jak s kulatým průkrčníkem. V žádném případě nejde o fazonku ani klopy, jsou to dva trojúhelníky, našité opačně než klopy, které po přeložení k sobě vytvoří jakousi náprsenku. Takže tak jak píše Maršálek - plášť s trojúhelníkovými klíny - krejčovská terminologie pro to výraz nemá.