Šití, tkaní, vyšívání, textilní materiály etc.

[Kain]

Jo, radeji treba jednu lnenou a pak vlnenou, nez vlnenou podsitou lnem. Snazsi udrzba (prani, opravy), prizpusobivost pocasi, moznost kombinovat podle prilezitosti...je to tak nejak usporne.

[JARWIKS]

Asi záleží na konkrétním oděvu, třeba podšití kožešinou na kabátu by podle mě bylo košer a to nejen u honosných ale i u prostých oděvů.

Jestli se nepletu tak toto snad někde uváděla čilinská uváděla u těch rekonstrukcí maďarských kaftanů. Pokud ne, tak mě opravte.

[Bohuslav]

Myslím že Kain chtěl říct že si na sebe radši vzali více vrstev oděvu než jeden podšitý.

Můžu se zeptat čemu říkáš kabát?
Souhlas s Kainem, obecně si myslím že spíše v RS vrstvilo než podšívalo.


Jinak co jsem tak zhruba koukal do materiálů na 11.- 12.století, tak je fakt, že tam to vykreslení odlišnou barvou moc nepoužívají.
Našel jsem jen podšitý nějaký plášť a a pak srvchník s 3/4 rukávem(dalmatika) pak samozřejně podšití nějakou kožešinou , to jsem ale vídal spíš u těch výše postavených.
Ještě v první třetině 13. století ta odlišná barva(podšití) není moc vidět.

[Knecht]

Kabát říkám obvykle kabátu. Prostě dlouhý oděv, vpředu obvykle rozepínací, oblékaný v chladnějším počasí...

[Lenka]

A pokud se takový kabát podšije kožešinou, je z toho kožich, ne? Aspoň já to tak chápu. Honosnější kožich je kožešina potažená látkou (nebo látka podšitá kožešinou). Kožichy prostých lidí si myslím, že byly spíš bez potahu, nahoře jen řemen kožešiny a uvnitř chlupy. Což bylo asi z jejich pohledu praktičtější, protože to, co by investovali do látky potahu, mohli nosit zvlášť, jako samostatný oděv.

[Bohuslav]

Kabát říkám obvykle kabátu. Prostě dlouhý oděv, vpředu obvykle rozepínací, oblékaný v chladnějším počasí...

Jasně to takhle taky beru z dnešního pohledu, jen se mi tyto dlouhé otevřené oděvy zatím nepodařilo najít, samozřejmě jistou analogií mohou být ty kaftany, ale ty na mě působí v našem prostředí trochu orientálně a navíc jsou spíše krátké a ještě spíš pro vyšší třídy.

Prakticky neznám nic z VS, co bych mohl nazvat tím kabátem(že by to bylo dlouhé a mělo to otevřený předek po celé délce) a nosili to jako běžný oděv i prostí lidé, proto se ptám jestli pro něj máte nějaké vzory pro RS .Článek Sidneyho jsem četl.

[Knecht]

No pro náš rs je toho do 10.století k oděvu minimum, známe materiály oděvu, známe kovové součásti i jejich polohu v hrobech, ale s poznáním celkového vzhledu a střihu je to nic, tam máme pár divných vyobrazení (od nás krom diskutabilního Sokolníka v podstatě jen mikulčická vyobrazení údajných "velmožů", ze zahraničí třeba méně známý kámen z Altenkirchen apod). Nějaké (spíš etymologické) informace k oděvům uvádí Měřínský - České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., bohužel bez literatury(ta bude v posledním díle), zrovna kabát jako název má být taky nějakého orientálního původu. Nicméně si myslím že užívání kabátu bylo dáno spíš praktickou nutností, sebelepší plášť prostě tak dobře nechrání, aby zároveň umožňoval pohyb. A pokud by to měl být orientální vliv tak se dá argumentovat tím že koneckonců orientální vlivy jsme tu taky měli a že místní slovanský kroj byl asi svéráznou směsí původního stylu a vlivů ze Západu i Východu.

[Sidney]

K etymologii slova kabát něco zde

Kabadion

Základní prací v oboru byzantských zbraní je kniha "Byzantinische Waffen" od Taxiarcha Koliase. Ačkoli je založena na souhrnném studiu byzantské literatury, její závěry jsou podkopávány nedostatkem srovnávacího materiálu a nedostatečným praktickým uchopením předmětu. Jedním z problémů je pojem kremasmata a kabadion a jejich vzájemný vztah. Jedno je jisté, kremasmata je prošívaná a vycpávaná suknice visící pod okrajem kyrysu k ochraně nohou, jak je to vidět na řadě dobových ilustrací (1). V jednom místě Kolias píše, že kremasmata a kabadion jsou jedno a totéž (2). Základem pro tento závěr je fakt, že oba jsou ze stejného materiálu. To je ovšem velmi slabý argument. Kovadlina a rybářský háček jsou obě ze železa, ale velmi málo ryb bylo uloveno kovadlinou. Později autor tvrdí, že kabadion je druh oblečení, používaného jako ochrana pro lukostřelce (3). Současný zdroj "De Cerimoniis" zmiňuje kabadion jako etnický oděv určité národnosti navštěvující Konstantinopol (4).
K nalezení významu slova kabadion, opakovaně se objevujícímu v byzantských pramenech se musíme přesunout do 14. století. V pojednání o dvorské kanceláři Pseudo-Kodina je kabadion vyhrazen jako primární oděv většiny dvořanů. Tento oděv byl v pestrých barvách, zdobený výšivkami a honosným zdobením (5). Kremasmata je naproti tomu popisována jako "hrubé hedvábí nebo bavlna, tak silné, jak jde sešít dohromady" (7) opatřené "zabai" (což je interpretováno jako proužky kroužkového pletiva) (6).
Reiske ve svých komentářích k "De Cerimoniis" poukazuje na podobné slovo v arabštině přepisované v různých pramenech jako 'aba,(8) kabâ a qabâ, který je často zmiňován v souhrných arabských dílech o textilu a oděvech (9). V arabských zdrojích najdeme i charakteristiku kabadionu. V 9. století al-Aghani vysvětluje, že "roztrhne-li muž svůj gamis (tuniku či košili) od krku až k nohám, vznikne qabâ (10)". Tudíž kabadion/kabâ (tady se naskýtá otázka původu českého slova kabát) je oděv, kabát, otevřený ve střední rovině. Podobný oděv byl zachycen jako perský oděv označovaný Herodotem jeho dřívějším helenistickým jménem kandys (11), zřejmě s kabadhV jako intermediární forma (12). Oblečení tohoto typu bylo běžné ve středomoří v 5. století (13) a několik pěkně zachovaných exemplářů datovaných do 10. století bylo nalezeno na pohřebišti Buyid v Ray (14). Popis po kolena sahajících kabadionů z "Preacepta" jako krátkých (15) jasně ukazuje, že oblečení sahající až k zemi, jak je známe ze 14. st. z portrétu Theodora Metochita (16), Velkého admirála Apokauka (17) a dalších (18) bylo prvkem civilního oděvu již v polovině 10. století. Délka mužského byzantského oděvu byla součástí kritiky byzantinců Luitpoldem z Cremony po jeho návštěvě Byzance v letech 968-969 (19).

Ve světle takto vysvětleného pojmu kabadion by pasáž z "Praecepta Militaria" III.8 doslova znějící "eiV de taV zwnaV autwn foreitwsan oi toxotai kabadia proV to skepesqai meroV ti twn ippwn autwn, fulattesqai de autouV apo ths zwsewV kai katw." měla být překládána "Lučištníci by měli nosit kabadion sahající pod pás k jejich ochraně od pasu dolů a k pokrytí části jejich koně".
text je převyat y tohoto článku

http://www.livinghistory.cz/modules.php ... cle&sid=59

Jinak jediný mě známý podšití /vrstvení je kaftan y Moševoj balkz podšitý kožešinou a další podšitý plstí.

[Bestian]

Z trochu jiného soudku.

Chtěl jsem se zeptat do kdy se na tunikách atd. používá lemování stuhama dělanýma buď na stávku nebo karetkách?

[Lenka]

Podle knihy Jitky Staňkové "Tradiční textilní techniky" jsou nejstarší karetky (destičky) doloženy z období kolem r. 2000 př. n. l. Nejstarší karetkované pásy pocházejí z Řecka a Španělska ze 4. až 5. stol. př. n. l.