Moderators: Maršálek, Bestian, Heinrich von Rheinhausen
Ano, je to tak. Nicméně popud ke vzniku té česky psané literatury a zášti k cizincům je dán především politickými událostmi - které samozřejmě, jak už to tak bývá - vyplývají z ekonomické situace.Boza wrote:Ač tohle období není můj šálek kávy, tak silnou motivaci bych viděl v ekonomice, resp. nenaplněných mocenských ambicích.
Nebo-li, jestliže můj pán (ten, kdo rozhoduje) začne zjevně upřednostňovat "cizáky" před "místními", např. donacemi, usídlováním, výsadami, beneficii atd., A ZÁROVEŇ "cizáci" nemají potřebu se s "místními" integrovat, pocit ukřivděnosti "místních" přeroste časem v obecnou averzi. Tohle funguje na všech měřítkách, od jedné vesnice až k celému království.
Tudíž nárůst česky psané literatury obracené zhusta proti Němcům bych viděl jako logicky navazující na kolonizaci předchozích cca 100-200 let.
Já vím, proto také nehledám jednoznačnou odpověď, ale názor, byť, uznávám, hodně specializovanýBoza wrote:KzL: ono asi na tohle neexistuje nějaká jednoznačná odpověď.
Dle mého laicko - sociologického názoru přispěly maximálně tím že byly. Nebo-li že pozdější staletí měla na co odkazovat.
Máš-li na mysli drank nach Osten, pak to ale není rozšiřování germánských zemí, ale vytváření vlastního domínia ŘáduKateřina_z_Landštejna wrote:Já vím, proto také nehledám jednoznačnou odpověď, ale názor, byť, uznávám, hodně specializovanýBoza wrote:KzL: ono asi na tohle neexistuje nějaká jednoznačná odpověď.
Dle mého laicko - sociologického názoru přispěly maximálně tím že byly. Nebo-li že pozdější staletí měla na co odkazovat.
Jenže u těch německých řádů (řád německých rytířů a řád mečových rytířů) bylo působení dost specifické (i cesta k němu) a stejně tak specifické bylo jejich hodnocení v pozdním středověku a novověku. Ať už se to týkalo jejich jednoznačně dobyvatelského "poslání" (poté, co Teutoni přišli o působiště v Jeruzalémě a stali se de facto nájemnými dobyvateli) , což platí zejména pro řád mečových rytířů (Fratres militiae Christi, Milites Christi de Livonia). Navíc se tam mísilo dobývání pro větší slávu boží s dobýváním za účelem rozšíření germánských území.
Tak jsem zadoufala, že tu možná narazím na někoho, kdo řády "dělá" a třeba už se nad problematikou jejich působení nějak všestranněji zamýšlel.
Kdyby totiž rozšiřovali germánské země, jak to dobře převrátili němečtí propagandisté ve 30. a 40. letech 20. st., pak by tyto země Teutoni přinesli římské koruně a to jak známo neučinili. Navíc jako Němci ve smyslu národním vnímáni nebyli, Poláci jim dodnes říkají prostě Křižáci, ale jejich národností složení bylo prakticky celoevropské. Stejně tak Templáři nebyli Francouzi a Johanité nebyli později Maltézané.
Zamyslel jsem se ještě trochu jinak. Nějakou roli ano, ale vliv to mělo minimální. Neboť v středověku (celkově) to byli křižáci. Později prusové pod nadvládou Rzecposzpolity ze které se během druhé pol. 17 st. a první poloviny 18.st vymanili bay jakožto silný stát založený na absolutistické moci panovníka a byrokratickém aparátu a profesionální armádě šlechtickoanarchistickou Rzecpospolitu ovládli (samozřejmě rozdělenou). A začali soupeřit s Habsburky v říši o hlavní vliv a císařský titul. Do toho přišel Napoleon, který nám tu zanechal totální bordel, všecky státy několikrát totálně převálcoval a složil na kolena a přinesl velkou změnu myšlení a s ním první tendence o sjednocení Německa. K tomu ovšem v 20.tých letech 19.st nemohlo ještě dojít. Nicméně největší vliv na snaze o vznik silného Německa měli právě Napoleonské války. Akorát se už jednalo o to zda půjde o Habsburky nebo Hohenzzolerny kdo toto sjednocení a vznik uskuteční. Otázka proč se v polovině 19.st. nechal tak kulrtuní národ ovlivnit pruským junkerstvím - hlavní roli měli částečně zase romantičtí básníci a vztahy k Francii a zkušenost s takovou tou pro změnu rakouskou mentalitou a kdy státní aparát funguje sám od sebe, avšak těžkopádně a rakousko má problémy právě s uvědomováním národů atd. Nicméně tato otázka se doopravdy středověku netýká.Kateřina_z_Landštejna wrote:Nachomýtla jsem se k zajímavé diskusi o rytířských řádech, zejména pak o řádu německých rytířů. V rámci diskuse padl rovněž názor, že právě tento řád mohl mít důležitý, ne-li určující vliv na formování národního uvědomování Němců a na pozdější vznik ideje o společném silném státu.
Protože se zde vyskytuje řada lidí, kteří se problematikou rytířských řádů zabývají a lze předpokládat, že se minimálně někdo z vás zabývá také vlivem těchto řádů na vývoj dějinných událostí, dovoluji si poprosit o názor k výše zmíněné zvýrazněné problematice.