Brnířina

[Boza]

How an Habergeon or Coat of Arms is to be tempered.

Take soft Iron armor of small price, and put it into a pot, strewing upon it the powders above said (pozn. Boza: mleté kravské rohy a podobné srágory), cover it, and lute it over, that it have no vent, and make a good fire about it. Then at the time fit, take the pot with Iron pinchers, and striking the pot with a hammer, quench the whole harness, red hot, in the foresaid water. For so it becomes most hard, that it will easily resist the strokes of Poniards. The quantity of the powder is, that if the harness be ten or twelve pounds weight, lay on two pounds and a half of powder, that the powder may stick all over. Wet the armor in water, and roll it in the powder, and lay it in the pot by courses. But, because it is most hard, lest the rings of a coat of mail should be broken, and fly in pieces, there must be strength added to the hardness. Workmen call it a Return. Taking it out of the water, shake it up and down in vinegar, that it may be polished, and the color be made perspicuous. Then make red hot a plate of Iron, and lay part of the coat of mail, or all of it upon the same. When it shows an ash color, workmen call it Berotinum. Cast it again into the water, and that hardness shall have one that will resist all blows. By the mixture of sharp things, Iron is made hard and brittle. But unless strength be added, it will fly in pieces with every blow. Therefore it is needful to learn perfectly how to add strength to it.

http://homepages.tscnet.com/omard1/jportat2.html

[Rodgir de Maille]

Ha, jeden starší příspěvek:

Ferona dela draty z oceli 11 300 coz znamena ze ma 0,09% uhliku a zbytek je dost o nahode jelihoz nema zarucene slozeni
11 300
%C (0,09)
Mez pevnosti Rm=256 až 392
Mez pruznosti Re=157 až 177
Tvrdost HP=min. 110

Právě jsem chtěl napsat ať si zjistíš obsah uhlíku u té oceli a podle diagramu Fe-Fe3C zjistíš potřebnou teplotu žíhání na měkko. Nevím na jakou výslednou hodnotu se dostaneš, to by se to po žíhání muselo změřit, ale, zjistíš nutnou teplotu k překrystalizaci uhlíku a všeobecně platí, že čím déle materiál zahříváš (respektive čím déle setrváš na žíhací teplotě) a čím déle pak materiál chladne (v peci nebo v popelu) tím lépe se vyžíhá.

Mám ale pocit, že vázací drát se ti příliš nevytvrdí navíjením, problém nastane, až když zploštíš konce pro nýt, a tím ho poměrně vytvrdíš, to pak může dělat problém při prostřihování/prorážení otvoru a může to praskat. Aby to nepraskalo by mělo stačit i žíhání k odstranění vnitřního pnutí - cca 30minut v troubě na 220°. Otázka je jek velkou měkkost potřebuješ.

[Rodgir de Maille]

Ještě doplnění:

Rovnovážný diagram nalezneš třeba zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bin%C3%A1r ... uhl%C3%ADk

Potřebuješ se dostat do struktury globulárního perlitu, tj. ohřát okolo teploty Ac1 (mírně nad nebo mírně pod).

Po lopatě viz třeba zde:
http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/l ... eorie2.htm

[Boza]

Znám tě, Jirko, a proto si odpustím jízlivé poznámky na téma překladačů Je to taková divná angličtina... ale zhruba se tam říká toto:

Vezmi zbroj z měkkého železa, vraž ji do hrnce, zasypej celou práškem z kravských rohů, uzavři aby tam nemohl vzduch a udělej kolem pořádný oheň. Ve správný čas vezmi hrnec a celý (rozpálený do červena) obsah vyklop do vody. Ale protože by se ti kroužky při úderu rozsypaly na kousky, musí se tvrdost snoubit se silou. Proto vezmi zbroj, vymáchej v octě dokud nedostane jasnou barvu, rozpal železný plát a dej zbroj na něj. Jakmile dostane popelavou barvu, dej ji opět do vody.

V moderní zkratce: nauhličení, zakalení, očištění, popuštění

[Rodgir de Maille]

V moderní zkratce: nauhličení, zakalení, očištění, popuštění

Pěkné... nakonec žádná alchymie.

[Boza]

Inovativní metoda sekání kroužků (c) Bóža 2008






Mé díky patří Mysovi který mi sekáč na míru vykoval =D>

[Rodgir de Maille]

dík, jsou tam pěkné detaily, uměli si pomoci. Nad Ac1 dochází k rekrystalizaci, takže se při žíhání nad Ac1 ztrácí strudtura vzniklá tažením drátu, horší jsou ale vyšší teploty, při kterých hrubne zrno a křehne materiál.

K rekrystalizaci dochází pod Ac1, nad Ac1 dochází k překrystalizaci, to je rozdíl mezi žíhání bez překrystalizace (žíhání ke snížení vnitřního pnutí) a mezi žíháním s překrystalizací (žíhání normalizační a žíhání homogenizační). Při vysokých teplotách opravdu k hrubnutí zrna dochází, zejména tehdy když se materiál přehřeje, ale na druhou stranu normalizační žíhání je za vysokých teplot a zrno naopak zjemní svou strukturu, je to celé o tom správně zvolit teplotu, vůči obsahu uhlíku a na této teplotě co nejdéle setrvat a pak materiál nechat pozvolna nechat schládnout (co nejdéle) aby se vnitřní struktura mohla uspořádat.

[Boza]

http://www.hermann-historica.de/auktion ... at56_p.txt

Je to sice datované do 16./17. století, ale při zvětšení jsou dobře vidět střídající se řady kroužků nýtovaných a vcelku.

[Boza]

Jinak dneska jsem zkoušel pracovat s vyžíhanými kroužky.

Asi hodinu se hřály na drátě omotaném okolo plynového hořáku s postupným tlumením plamene. Žíhal jsem už zplacatělé, připravené na děrování. Rozhodně je ten drát měkčí - poznám to když je rozevírám mezi prsty.

ALE, při děrování se toto ukázalo jako nevýhoda - místo aby trn vytlačil dírku a na konci ji protrhl, často železo jakoby vytáhne do hluboké misky, ale neprotrhne. Sice se tedy dírky dělají o něco snadněji, ale celkově je to v téhle fázi spíš k vzteku, pak se mi v tom městnají nýty.

Takže, o víkendu zkusím vyžíhat kroužky teprve připravené k placatění - to placatění by je mohlo zpevnit a zároveň snad díky vyžíhání omezím výskyt zmetků (přeložené konce sklouzlé přes sebe).

[Rodgir de Maille]

ALE, při děrování se toto ukázalo jako nevýhoda - místo aby trn vytlačil dírku a na konci ji protrhl, často železo jakoby vytáhne do hluboké misky, ale neprotrhne. Sice se tedy dírky dělají o něco snadněji, ale celkově je to v téhle fázi spíš k vzteku, pak se mi v tom městnají nýty.

Pak by možná prorážecí nástroj chtělo změnit na střižný. Je to o výbrusu té jehly kterou to prorížíš... předpokládám, že ta tvoje má špičku.