Osetreni kozesin/kuze

awe · Post by **awe** » Wed 04. Jun, 2008 9:03

co se týče rostlinotříselného činění, tak je postup stejný jako s mozkem. Akorát používáte rostlinné tříslo > třeba kaši z rozvařeného dubového troudu. Prý se používal i popel, ale to jsem nikde neviděl, tak nemohu říci, jak to dopadá v praxi... mrknu do jedné chytré knížky a jestli tam o tom něco bude, tak to sem hodím.

Lenka · Post by **Lenka** » Wed 04. Jun, 2008 9:24

Mozkem to máš ale za den, kdežto než kůží projde tříslo, trvá to několik měsíců. Zkoušelo se to řezem, pokud byla kůže uvnitř bílá, musela se nechat ještě v třísle. Tenké se nechávaly 3 měsíce, silnější i několik let. Proto je to taky tak drahé. A hlavně je asi třeba k tomu mít prostory.
Tříso se dělalo vyluhováním rozdrcené kůry, hlavně dubové, o vaření troudu nevím, takže pokud bys to našel a hodil to sem, budu ráda.

Pampalíny · Post by **Pampalíny** » Wed 04. Jun, 2008 10:06

Technologický postup činění kůží v době Velké Moravy

http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2006100003

awe · Post by **awe** » Wed 04. Jun, 2008 10:15

Lenka: jo, takhle jsem to take cetl, ale kdyz kamos delal neco mensiho (jako treba kunu), tak mu na to stacil den. A delal to rozvarenou kasi. Nevim proc pouzival troud, jestli to mel nejak podlozene, nebo to bylo z nouze, ale slo to s nim take, i kdyz ta kura by mela byt teoreticky ucinnejsi > kura obsahuje az 10% ucinnych latek, zatimco drevo jen 6% a je otazka kolik jich tam jeste vubec zustane v dobe rozkladu dreva...
Az s nim budu mluvit, tak se ho kdyztak zeptam na detaily...

Lenka · Post by **Lenka** » Wed 04. Jun, 2008 11:10

Tenkým řemenem projde tříslo určitě dříve, ale za den, to se mi moc nezdá. Já myslím, že to neměl pročiněné naskrz, což mu možná nevadilo, pokud to pak použil na nějaký lem nebo ozdobu. U hovězí, nebo i té kozí kůže, od které se očekává mimo pevnosti i vláčnost a pružnost je třeba určitě ten proces nechat doběhnout celý.
Jinak ty kuny a ostatní malé zvířata se činily právě tím kvašením, což je proces mnohem kratší. Je dost pravděpodobné, že se používal i za Velké Moravy, zároveň s činěním tříselným, ale přímé doklady o tom nejsou, prože na tom procesu není nic, co by se mohlo zachovat. Ale byl rozšířený u všech slovanských národů.

Mokohtavenotaxe · Post by **Mokohtavenotaxe** » Wed 04. Jun, 2008 11:25

Měl jsem v ruce několik usní činěných za použití kůry (olše, vrba). Většinou to byly kusy z menší vysoké - srnec, daněk apod.
Vláčné byly nádherně, ale nebyly takové nadýchané. Vždy šlo o perfektně pevné, netrhající se usně.
Činěny byly za pomocí kůrové kaše (kašovitá hmota podle mého urychluje nasáknutí účinných látek).
Způsob i doba činění byla prakticky stejná jako u mozkem činěných usní.
Při mých rozhovorech s koželuhem (Vláďa Karel z Plzně) se jednalo o pravěkou techniku a pravděpodobně také techniku americké subarktické kulturní oblasti (která je Vláďovou doménou).

Lenka · Post by **Lenka** » Wed 04. Jun, 2008 12:25

To máš pravdu, ta kaše asi porojde rychleji. Každopádně, tady se nechávaly kůže v třísle dlouho, údajně čím déle, tím byly kvalitnější a trvanlivější.
Když jsi měl ty kůže v ruce, jak se na omak lišily od mozkovky? Byly vláčnější, měkčí? A barva? Tříslo by mělo zbarvit kůži tuším mírně do ruda.

Mokohtavenotaxe · Post by **Mokohtavenotaxe** » Wed 04. Jun, 2008 12:42

Jak říkám vláčné / měkké byly perfektně, nebyly ale nadýchané.
Barva byla odlišná od toho jakou kůrou byly činěné. Tak jako mozkovky ale byly přeuzené (což je u nedestruktivního činění podle mého vždy lepší). Takže barva se pohybovala od žluté až po hnědou. Je možná že třeba dubová kůra může zabarvit výslednou useň i do červena. To by mohli asi potvrdit přírodní barvíři (Pampalíny co ty na to?).
Podle mého se nechávaly ty kůže v dírách proložené kůrou tak dlouho, aby se to tříslo vůbec nějak do kůže dostalo.
Jestliže tam tu činící směs nikdo aktivně nevtlačoval, tak bude asi trvat dost dlouho než se z vedle ležící kůry něco do té kůže dostane. Asi hodně pomáhaly deště a tak....

Lenka · Post by **Lenka** » Wed 04. Jun, 2008 13:58

Olše se používala k barvení kůže na žluto, takže odtud asi ta žlutá barva.
Jinak zkrátit vtu dobu činění je prý možné pokud se s kůžema hýbe a nebo při vyšší teplotě. Pokud se nechaly v jamách několik let, pak údajně tříslovina zpryskyřičnatěla a to právě mělo vliv na trvanlivost a odolnost té kůže. Tak si myslím, že taková kůže pak musí být odolnější, než když se tam ta kůže jen vetře. Třeba krpce na Valašsku se dělaly z třísločiněných kůží a vydržely půl roku nošení. Což se mi zdá dost dlouho na to, že krpce nebývaly z moc silné kůže.

Vichrice · Post by **Vichrice** » Wed 04. Jun, 2008 13:59

Pěkné návody jsou v knize - Koželužství - Libor Maser - Zlín - 1948 - Kniha vznikla z přednášek na Batově koželužské škole .......
Jest to kniha chatrná a listy tenoučké a tak Vám části o třísločinění nemohu naskenovat.