Anglický lučištník

Ronšperk · Post by **Ronšperk** » Wed 16. Apr, 2008 8:43

Kain wrote:To je vůbec pěkný popisek toho, jak se držet v sedle, jak cvičit, co si obléknout atd:-)

Jojo. To je fakt dobré. Díky. Já si to hned zakládám.

Siegfried · Post by **Siegfried** » Wed 16. Apr, 2008 10:27

Radar: Mno k talhofferovi jen dvě poznámky... většina těch jeho věcí jest poměrně soubojových (nikoliv válečných), ikdyž je dnes některými téměř kanonizován jako příručka k boji

Ale někdy mi ty jeho věci příjdou jako zajímavé nápady nikoliv běžná praxe, že ?
https://forum.brodec.org/viewtopic.php?f=47&t=231

Takže to co je od něj nepovažuji v tomto případě za bernou minci, zvláště když sem nebyl líný a dočetl jsem se cože ten kušečník dělá tou kuší proti kopí "Střelec odráží kuší kopí protivníka a zároveň vypouští šíp do rpsou protivníka" Nebudu polemizovat s Wagnerovým překladem, ale ta představa mě docela pobavila... Ony i v Bellifortis sou některé vojenské technologie reálné a některé méně .)

Nevím co si mám myslet o pražských pronásledujících střelcích, rád bych to četl v souvislosti, samozřejmě že prchajícího protivníka pronásledoval každý jak mohl a měl... taky to může být oddíl střelců co je honil s pobočníma zbraněma a já nevím co... tady bez bližších souvislostí těžko soudit... Stejně jako u hotovosti chebské, tam to může být podobně jako v Broumově že člověk má více zbraní s kterými je schopen sloužit, nebo je přinést do boje...

Holohlav: Kovařík je taky občas ve vleku co si všelijak přeložil z ospreye, více relevantních zdrojů nemajíce .) (jeho větná skladba mě občas dohání k šílenství protože mění smysl toho co zjevně chtěl sdělit) Taky se může jednat o oddíl kušečníků co se přesouval koňmo, a taky mohli za jízdy střílet tu jednu salvu a pak udeřit jako lehčí jízda... možností je více.

Jak sem psal již níže nevylučuji to že to někteří borci dokázali, ale celé oddíly jako pravidelná zbraň ? Nesmysl. Stejně jako natahování opaskovým hákem v sedle

Zjevně by to chtělo aby si dotyčný zastánce zkusil kuši kolem těch 160-200lbs tím hákem nohou natáhnout, třeba by mu to pak došlo

Na zvěř stačí kuše menšího nátahu...

Mno těším se až se z Reichu vrátí Broďan a všechny nás pošle někam

Martin · Post by **Martin** » Wed 16. Apr, 2008 13:18

Siegfried wrote:Mno těším se až se z Reichu vrátí Broďan a všechny nás pošle někam

Bohužel nemám čas se rozepisovat, to opravdu až po návratu. Jen mne rozesmála ta představa v Radarově příspěvku, že kopiník měl kuši jen tak na zádech, jako doplněk. To je opravdu nepravděpodobné, rád poskytnu kuši s příslušenstvím k experimentu. Stačí mít na hlavě helmu a je sundání kuše ze zad opravdu obtížné a na pohyblivost má tohle umístění docela podstatný vliv. Ve výpisech hotovostí jsou často uváděny všechny zbraně, které si voják donesl s sebou na mustruňk.
K jezdcům. Mám v databázi obrazy jezdců, kteří mají na opascích jak jednoduché háky, tak i háky s kladkou a je naprosto bez debat, že na koni s tím kuši napnout nešlo. Stejně tak jízda na koni s napnutou kuší byla značně nejistá a snadno mohlo dojít k neúmyslnému stisknutí spouště. Nelze ale vyloučit používání jakýchsi distančních pojistek k fixaci spouště. V době vrcholného středověku bylo možné napnout kuši v sedle pomocí pákového napínáku tzv. kozí nohy. V pozdním středověku se pak rozšířily německé hevery a existuje dost obrázků, jak kušiník-jezdec napíná zbraň v sedle.

narvek · Post by **narvek** » Wed 16. Apr, 2008 21:40

IHJ: Přeložím to možná zítra, teď už je moc pozdě.

Post by **Maršálek** » Thu 17. Apr, 2008 6:47

abych předešel zjevným nedorozuměním z obou stran opakuji, že Evropa vrcholného středověku nevyužívala k boji početné houfy speciálních bojovníků - jízdních střelců z kuše, kteří by takto cíleně vedli samostatně boj v bitvě. To samozřejmě nevylučuje využití kuší u jízdních honců, lovců a případů léček.

narvek · Post by **narvek** » Thu 17. Apr, 2008 13:31

Překlad:

Otec:...Nyní, pokud tví přátele plánují odejít z králových komnat na pijácký tah, nebo jiné radovánky, a ty, také máš královské svolení k vyhledání rozptýlení, mě by jsi se věnovat těm druhům zábavy, jež ti poradím. Pokud přebýváš tam, kde je možná jízda na koni a máš svého koně, cvič se v umění sedět v sedle co nejpevněji a nejkrásněji. Nauč se pevně talčit nohy do třmenů; drž nohy pevné a patu měj níže než prsty, pokud se ovšem nebráníš bodům zpředu; a cvič se v sezení se stehny pevně k sobě přitisknutými (myšleno, když sedí v sedle). Kryj svou hruď a údy své prohnutým (spíše asi vydutým) štítem. Cvič svou levou ruku aby pevně svírala otěže zárověń s madlem štítu, a svou pravou ruku vést body kopím tak,aby jsi do úderu vložil veškerou svou tělesnou sílu. Cvič svého dobrého oře zatáčet v plném trysku; udržuj ho čistého a v dobrém stavu; měj ho pevně a dobře okovaného, a poskytni mu silný a krásný postroj.

Syn: Neboť teď před sebou máme rozmluvu, jenž učí, kterak se má muž připravit na setkání se svými nepřáteli, ať už v útoku či v obraně, zdá se mi, že by bylo dobré říci jak by měl bojovat na souši, na koni či pěšmo, a při obléhání a bránění hradů. Proto tedy, pokud o těchto věcech něco víš, bude mi ctí tě vyslechnout.

Otec: Muž, jež má bojovat z koňského hřbet se musí ujistit, jak už jsem dříve řekl, že je veskrze vycvičen v umění jízdního válečnictví. Pro svého koně by tedy měl opatřit tyto propriety: muí ho mít dobře a pevně okutého (ve smyslu podkov); musí se také ujistit, že sedlo je dobré a silné, s vysokými rozsochy, a opatřené pevnými podbřišníky ("girths") a dalšími součástmi sedla, jako je upínací podbřišník ("surcingle") v půli (těla koně očividně) a hrudního popruhu v předu. Kůň by měl být chráněn tak, aby byl před i za sedlem nebyl vystaven zbraním, body nebo údery kopím, nebo jinému druhu útoku. Měl by také mít dobrou čabraku vyrobenou podobně jako gambison z měkkého a skrznaskrz černěného ("blackened" spíš asi prošívené nebo tak něco, možná tvrzené smolou) lněného sukna, neb toto je dobrá ochrana před všemi druhy zbraní. Může být zdobená jak chceš, a pře čabraku by měl přijít dobrý postroj brňe.
Tímto by měla být pokryta každá část oře, hlava, slabiny ("lions" pokud je to něco jiného, omlouvám se), hruď, břicho, a vůbec celý tvor, tak, aby ho žádný muž, ani pěší, nezranil smrtícími zbraněmi. Kůň by měl mít dobrou uzdu,takovou, kterou se dá pevně držet a vést ho, nebo ho hodit pokud je to zapotřebí (" or throw him when necessary" co přesně to znamená netuším, nejsem koňák). Přes uzdu a přes celou hlavu koně a okolo krku až k sedlu, by měl být postroj vyrobený, jako gambison, z pevného lněného sukna, takže žádný muž nebude moci odebrat jezdci uzdu, nebo celého koně, v tajnosti. Jezdec samotný by měl být vybaven takto: měl by mít dobré, jemné bruchy z měkkého a veskrze/pečlivě prošitého ("blackened") lněného sukna, které by měly sahat až k opasku; na nich dobré kroužkové nohavice, které by měly sahat tak bvysoko aby je bylo možné připevnit dvěma popruhy ("double strap"); přes tyto musí mít dobré kalhoty! z lněného sukna, druhu jako už jsem popsal; konečně přes tyto by měl mít dobé nákolenice z tlustého železa a nýtů pevných jak ocel.

Tělo své by měl odít do měkkého gambisonu, jež nemusí sahat níže než do polovic stehen. Přes toto musí mít silný prsní kyrys ("breastplate"), z dobrého železa, kryjící trup od bradavek po pás kalhot; na něm mistrnou brň ("well-made hauberk") a přes brň gambison,vyrobený tak, jak už jsme řekl, jen bez rukávů. Musí mít dýku a dva meče, jedním být opásaný a druhý pověšený za hrušku sedla. Na své hlavě musí mít spolehlivou přílbu z dobré oceli a opatřenou hledím. Také musí mít silný, tlustý štít připnutý k odolnému ramenímu pásu a, ještě k tomu, dobré ostré kopí s pevným ratištěm a špicí z dobré oceli. Nyní se zdá zbytečné dále mluvit o vybavení muže, jenž bojuje z koňského hřbetu; jsou ale i další zbraně, které jízdní válečník může použít, pokud si přeje; mezi těmito jsou rohovinový luk ("horn bow") a slabší kuše, které může lehce napnout i z koňského hřbetu, a ještě některé další zbraně, přál.li by si jich použít.

Jen chci poznamenat, že ne všemy termíny a slovy jsem si jist. Možná, že by stálo za zkoušku ověření anglického překladu. Snažil jsem se dodržovat větnou struktur, pro snadnější orientaci v textu, proto asi některé věty zní podivně.

Pokud najdete chybu hurá do korektury...

Bohuslav · Post by **Bohuslav** » Thu 17. Apr, 2008 14:23

"or throw him when necessary" nemohlo by to být pouze "nebo práskni ho bičem ,když je to nezbytné" ?

"linen cloth"Lněné sukno je blbost lněné plátno je bych řekl přesnější.

"jemné bruchy z měkkého a veskrze/pečlivě prošitého ("blackened") lněného sukna" to bys tomu dal ,prošívané bruchy , bych tě chtěl vidět

tím jsou myšlené prošívané nohavice

Víte někdo něco více k tomu výrazu blackened?

Nádherně je tam popsaná ta dvojítá prošívanice ,jako je vidět v macievské bibli i na lehkooděncích.
Těmi "nohavicemi" přes kroužkové nohavice jsou míněny asi tyto (jsou tu vidět i ty dvojité prošívanice,spodní s rukávy,vrchní bez rukávů)- http://www.medievaltymes.com/courtyard/ ... otm3va.gif (gn.14,13-16)

Bohuslav · Post by **Bohuslav** » Thu 17. Apr, 2008 14:31

Obrázky z codexu manesse podporující Radarovo zmiňované prameny
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0397
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0713
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0717
furt se ,ale nejedná o nějaký vojecký houf ,jak zmiňuje Maršálek

narvek · Post by **narvek** » Thu 17. Apr, 2008 16:41

"jemné bruchy z měkkého a veskrze/pečlivě prošitého ("blackened") lněného sukna" to bys tomu dal ,prošívané bruchy , bych tě chtěl vidět Twisted Evil tím jsou myšlené prošívané nohavice

v angličitně je tam výraz breeches. Proto jsem to odhadoval na bruchy.[/quote]

Martin · Post by **Martin** » Thu 17. Apr, 2008 23:27

Ing. Havránek Jiří wrote:VS je navíc doba, kdy se ještě asi nejen okrajově používaly napínací háky pro napínání kuše na bojišti, tedy pro kuše podle mého odhadu do 200 liber. Pokud má někdo zkušenost s nátahem pomocí háků těžších kuší, nechť ten odhad opraví

Období vrcholného středověku vztahuji, zřejmě nepřesně, na období vrcholné gotiky, tedy do 14. stol. s mírným přesahem před a za.
Počátkem 14. stol. byl v Čechách převažující střelnou vojenskou zbraní luk, na konci 14. stol. to naopak byla kuše. Důkazy o tomto vývoji jsem již předložil jinde, takže je tady pominu. Kuše této doby se napínala většinou opaskovým hákem a jiná zařízení (pákové napínáky, rumpály) byly používány dosti sporadicky.
Opaskovým hákem bylo možné napnout kuši silnou max. cca 150 kg, ale spíše slabší. Osobní zkušenosti mám s kuší o nátahu cca 120-130kg a domnívám se, že jsem si intenzivním tréninkem poškodil vazy v pravém koleni. Proto ji teď napínám rumpálem, což je prakticky bez námahy.
http://www.strelci.webzdarma.cz/Fotky/K ... 20moje.jpg
Kuši na koni nelze napnout opaskovým hákem. Kdo si myslí, že to jde, tak si to myslí proto, že nemá zkušenosti s kušemi reálného výkonu. Na obrazech jsou sice malováni jezdci s opaskovými háky, ale v pozici, která svědčí o tom, že se nepočítalo s jejich použitím v sedle (posunuté na opasku dozadu a všelijak přeložené, aby nepřekážely).
Pákovým napínákem "kozí nohou", která byla dvojího typu a buď tětivu táhla nebo tlačila, se kuše na koni napnout dala. Stačilo ji opřít zadním koncem o sedlo.
Obvyklá pěchotní kompozitová kuše 14.-15. stol. měla sochu dlouhou 70-80cm, a zhruba stejně dlouhé lučiště. Jezdecké kuše byly poněkud menších rozměrů a vozily se zavěšené na sedle vpředu či vzadu, obvykle lučištěm dolů. Používaly se transportní obaly, které chránily zbraň před deštěm. Kuše vyžadovala průběžnou údržbu a při hrubém zacházení se snadno poškodila. Ve výčtech zbraní v hradních zbrojnicích je připomínáno velké množství rozbitých kuší.