Barvení

[Pampalíny]

Taninové barviva chytají na přírodní materiály, tedy by mohli i na chlupy. Není problém to vyzkoušet - ale mě to přijde zbytečné.
Bílá barva je dle mne cennější než hnědá a proto nevidím důvod - teda leda by se to nebarvilo na pruhy, vzory apod (což asi pro RS není doloženo).

Dodatek: teď mi došlo, že mluvíš asi o ovší kůži s chlupem, potom by barvení mohlo mít smysl a nebylo by těžké -* protože se barví stejně jako vlna.

Já jsem barvil kůži v kůře ořešáku a ještě nějaké další barvy, ale spíše jenom na doplnění vzhledu.

[Lenka]

Tu kůži jsi tam celou namočil a nechal jak dloudo?
K tomu barvení: Tady v té knize jde o berana, ale jde mi taky o jiné, zpravidla drahé kožešiny, ktré se mohly přibarvovat pro vylepšení barvy a tím zakrytí špatného přírodního vybarvení (napadá mně třeba kuna nebo sobol), nebo, to bych řekla že spíš ve vrcholném středověku k imitování drahé kožešiny na levné.
Tak kdybys mi nějak poradil jak s tím chorošem - taninové barviva - to mi nic neříká, v chemii jsem na tom byla vždycky bídně.

[Jiři z Holohlav]

Nevím jak s chorošem,ale tanin je bohatě obsažen ve vyvařeném černém čaji.

[Wothan]

Což nám asi taky moc nepomůže ne?

[Pampalíny]

Na tanin je nejbohatší dubová kůra.

Lenka: barvit ovčí kůži, která vlastně nemá vlasy, ale jen podsadu je naprosto jiné než barvit ostatní kožešiny.

[Ondra]

to barveni kuze by me taky zajimalo. A kdyz kuze, tak nemyslim tech chlupu, ale toho z ceho se sije(boty, opasky, tasky atd)

predevsim by me zajimalo jakym zpusobem by se to dalo obarvit. Vareni kuze nepripada v uvahu a pochybuju ze maceni ve studenem roztoku bude tak efektivni. Takze by to chtelo asi hodne silny pigment.

[Lenka]

Pouze podsadu mají plemena jemnovlnná a polojemnovlnná, cožje merino, cigájo, ovce kavkazská, anglická krátkovlnná a pod.
Polohrubovlnné mají podsadu i pesíky, jsou to ovce valašská, šumavská, romanovská, jihoevropská i severská, maďarské racky a pod.
Slovenští bačové, měli tedy asi ovce s podsadou i pesíkem.
Tak v čem by podle tebe měl být rozdíl?

[Pampalíny]

ONDRA:

Podle Myschwerka se kůže nebarvila, protože barvivo má opačné pH jak břečka, ve které se kůže činí.
Experimentálně to mohu potvrdit. Jediné co se mi celkem dobře barvilo je surovka.

Tu barvíš tak, že ji rovnou několik hodin máčíš v roztoku barvy (ale musíš ji tam dát suchou).

LENKA: to všechno vím. rozdíl je velký v tom, že podsada lépe chytá barvu. A celkově jsou vlasy u domácích plemen jemnější.

Zkus obarvit muflona - ten má pesíky klasicky jako u zvěře a zároveň je to jen zdivočelá ovce - a uvidíš ten rozdíl.

[Lenka]

O barvení usně (tedy řemene bez chlupů) je tady napsáno tohle: Černé barvy se dosahovalo tak, že se do syrovátky na několik dní namočil starý řetěz (nebo jiné železo), tímto roztokem se pak kůže natíraly. Jiný způsob uvádí zalít železo vodou, v níž se vařily knedlíky ze žitné mouky. Další způsob je vyluhování železa v modré skalici, nebo nátěr roztoku skalice zelené, boraxu a nigrosinu. Nátěr se obvykle několikrát opakoval a nakonec se kůže ještě mohla nalakovat černým klihovým roztokem. Ve výsledku by měla být vždy černá. Hnědá barva by se měla dosáhnout odvarem z choroše. Zelená tak, že se kůže posypala měděnými pilinami (předpokládám, že za mokra). Nejstarší způsob barvení budou asi nátěry krví. Nic z toho jsem zatím nezkoušela, ale taky se ktomu chystám. Jestli něco vyzkoušíš ty, budu ráda, když mi dáš vědět jak to dopadlo

[Pampalíny]

To co jsi napsala je samozřejmě barvení pomocí minerálů a je to tedy snad v pohodě. Sám jsem barvil třeba modrou skalicí... Moderní useň se dnes moří jinak a jinak tedy bude chytat barvu. Takže správný exoperiment by měl asi začít činěním koží a pak teprve barvením

Jenom historická poznámka: pokud vím, tak kromě krve se žádné jiné jiné barvení nepodařilo prokázat a naopak víme, že se kůže raději pošívala barevnými textily, než by se barvila.

Takže čert ví jak to vlastně bylo.