Strava

[Savlis]

No vida.

[alistaire]

Na našem území byly stravovací návyky na můj vkus podivné, mě osobně by asi běžná dobová kuchyně moc neoslovila. Hojně se používala jablka, ořechy, švestky a podobné, na naše kraje, běžné plodiny. To samozřejmě i k masu, tzn. jídlo bylo nasládlé, sladkokyselé...

Ne že bych byl ortodoxní livigář, vařící v paneláku na trojnožce topíce parketama, ale čistě náhodou jsem měl v pátek fazole se švestkami, a dnes bažanta na jablkách, a obojí bylo sice zvláštní, ale výborné.
Zejména tomu bažantovi, nejdřív vařenému v octové vodě, aby se pak osladil, zalil smetanou a dusil s jabkama, jsem teda težce neveřil, že bych to dal do huby víc než jednou, ale zaujalo mě to tak, že jsem zbytek nechaný na zejtra ozobával v lednici ještě před chvilkou...

Dalo by se vybrat co by mi chutnalo.. A v podstatě když cítím slušný rozdíl v tom, jak se vaří některá jídla tady, a jak třeba v čechách... Těžká odpověď...

[Joe]

Tady bych se přidal. Mé zušenosti s dobovou stravou (a tady se neomezuji jen na své 19. století) jsou ty, že jasně že mi některá jídla moc nešmakovala, ale popravdě to byla spíš výjimka. Naopak u mnohých jídel se docela divím, že se už nedělají. Perfektní ukázkou byl loňský Malešov. Ty gotiský přísady k masům byli vesměs např. výborné.

Tady ale odpověď mám.
Jde o to, že ty dobré dobové jídla jsou vesměs náročná na přípravu a nebo pro ně už nemáme v kuchyních vybavení. Např. otevřený oheň. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud to má být připraveno na rožni, tak otevřený oheň tomu dá zcela jiný šmak než když to děláš na eletřině či v troubě. Prožraní Frantíci dost často dodnes právě z těchto důvodů mají vedle moderně vybavené kuchyně vedle i kuchyň černou dodnes.
Dále jde i o důsledek emancipace. Ženský dneska makají, kdežto dřív byli doma a tak měli na přípravu jídla dost času. Vždyť příprava některých jídel vyžaduje i několik dní!
S tím časem souvisí i pracnost. Např. inspirván Grizzlym od nás (ten to dělal jako první) jsem dělal sekanou tak jak se dělala před vynálezem mlejnku na maso (někdy teprve v polovině 19. století). Čili maso bylo skutečně doslova sekané a byla to fuška. Však to také bylo původně luksusní jídlo. Dneska se to dělá z nejhoršího masa, ale původně naopak z nejlepšího. Výsledek nepopsatelný. Závěr - to čemu se dneska říkýká sekaná je podvod. Ty kousíčy masa totiž v sobě mají stále tu šťávu a prostě jde o úplně jiný chuťový zážitek. Teď si dosaďte, že to platí o všech dnešních mletých jídlech. Čili žereme sajrajt. Jenže na příravu pravé sekané potřebujete zase celej den a to je ten problém.

Jen tak mimochodem, např. knedlíky dneska děláme jako šišky ale to je věc až počátku dvacátého století a původně šlo o vychytávku hospdoských. Pravej knedlík má být koule, a co mne překvapilo, po uvaření se ještě smažil na tuku či oleji a pak teprve konzumoval. Dneska se s tím setkáte akorát v Rakousu, kde se to ale naučili od nás Čechů (ani to nepopírají). Nebo guláš. Zase hospodský zlepšovák (nejlepší je ulažený že , čili když se to nesní dneska - nevadí), který se rozšířil až opět na počátku 20 století. Do konce 19 bylo ale v Čechách nejtypičtějším hospodským jídlem křenová omáčka s knedlíkem - jak jina než smaženým
To uvádím jen jako ukázku jak se to mění.

[Joe]

Jedli se i věci, které by dneska mnohé překvapili a přitom byli běžné. Například taková užovka po mlynářsku Nebo veverky byli tak vyhledávanou lovnou zvěří, že jsme si je málem vybili a skončilo to nakonec jejich hájením na rozkaz Mařeny z Vídně. Naopak mnohé, co je dneska běžné se nejedlo např. kukuřice.
Problém je také v tom, že dneska mnozí považují za typickou Českou kuchyni vlastně Retigovou a Sautnerku (což je vlastně propagace kuchyně Francouzské) a málo kdo si uvědomí, že to byli ve své době vlastně kuchařky propagující tehdy moderní věci a nedá se upřít fakt, že měli velký vliv na změnu potravinových náviků nás Čechů. Například do té doby byli zavařeniny neznámou věcí, nebo bramborový salát apod.! Guláš vytěsnil do té doby skutečně klasické jídlo Čechů a to koprovku s knedlíkem atd.

[Radovan]

problém vojenského kuchtění je problém, společné vyvyřování bylo v armádách zavedeno až v druhé polovině 19. stol.
vařili si po skupinkách jak byli ubytovaní v táborech se hlavně používal kotel , proto bylo v táboře spousta varných ohňů,nebo se jídlo kupovalo u markytánů a markytánek
základem byl chléb, ale ne v podobě jak ho známe , ale spíš jako komisárek. jinak se baštilo co dům a rabuňk dal.
luštěniny se jedly hodně všechny druhy včetně bobu
brambory jak už bylo zděleno - krmení pro dobytek se začaly konzumovat v širší míře až po hladomoru v 70. letech 18. stol. také pod vlivem Brusů (Braniborů)
kořenilo se málo (bylo to drahý) víc se používali bylinky všechno co kde rostlo
Úroveň stravování byla velice rozdílná podle spol. postavení
jídla byla dost sezóní maso častěji v zimně nebo ve svátek
kořenky samozřejmě existovaly ze dřeva, kovu, setkal jsem se i s rohem a parohem, a někde v Německu jsem vyděl i malé skleněné a keramické lahvičky se špuntem.
co se kouřilo za tabák nevím holanďani tabákem zásobovali celou Evropu , jak chutnal nevím tehdy jsem určitě ještě nekouřil
souhlasím se Šavlisem, že sposta tehdejších jídel by nám moc nechutnala a taky by nám smrděla -nechávali dost vydatně zaležet Potěšil mě s gulášem oprvdu dost české jídlo v Uhrách je guláš polévka , ale jinak to pochází myslím z turecka guliaš maso pro vojáky
pilo se co teklo voda moc ne bylo to nebezpečné nemoci uplavicí počínaje a cholerou konče byly metla , proto se často uvádí hledání studny a pramenité vody no,ale když nebylo nic jinýho i voda se popíjela. hlavně se pilo pivo beru naše oblasti(tehdejší škopek by nám asi taky moc nelezl) a víno často se ředilo
taky různé bylinkové čaje kořalka málo, ale když byla ...