Knihy

[richardrg]

V Praze na Václaváku Knihkupectví Akademia ji má se slevou - 1499,-

[Wothan]

No až na to že to druhé (starověk) by mělo být v jiném oddílu - tedy ve starověku a moc to nikomu nedoporučuji. Možná to v originále je lepší, ale český překlad je tak špatný že se to prakticky nedá číst. Týká se jak slohu tak použité terminologie. Ostatně - viz. odkaz z fora X. Legie:

http://www.obecprekladatelu.cz/skripec06_posudky.htm

[maser]

[/b] Nekuda Vladimír, 2007: Středověká vesnice na Moravě.
Vyd: Muzejní a vlastivědná společnost, Brno.

Souhrn archeologického bádání ve východní části republiky. Kniha má dvě části- raný a vrcholný středověk, přičemž druhá obsahově převažuje. Kapitoly mají spíše shrnující obsah- po úvodu se pak probírají jednotlivé části vsí (náves, plužiny, curie, tvrze...). Pro archeologa spíše opakování, pro ostatní vhodný "balíček informací" díky kterému si každý dokáže představit stř. vesnici jako celek
V knize je nadhozeno několik stále otevřených otázek (rekonstrukce některých budov...), které jsou stále předmětem diskuze.
Nejvíce mi na knize vadila špatná korektura, kde o překlepy není nouze.
Kniha stojí za přečtení, cena 160,- je víc než příjemná (přes 200 stran textu, mnoho obrázků, barevné fotografie)- ikdyž nám jí prodával prof. Unger, takže nevím kolik bude stát v obchodě.
Jedná se o posmrtně vydanou práci zakladatele moravské středověké archeologie.

[Bohuslav]

http://www.e-stredovek.cz/view.php?naze ... 2006010601 Nevíte ,někdo jestli není někde k sehnání?Ideálně nějaký digitalizovaný překlad(ale to bych chtěl asi moc )?

[Opat]

http://www.e-stredovek.cz/view.php?naze ... 2006010601 Nevíte ,někdo jestli není někde k sehnání?Ideálně nějaký digitalizovaný překlad(ale to bych chtěl asi moc )?

Jojo, Koho, zkoušej antikvariáty. Ale moje vlastní zkušenost (sháním ji už fakt dlouho) je tristní. Moc se neobjevuje, mizí rychle. Doporučuju spíš půjčit někde v knihovně a hodit na kopírku nebo scan.

[Ozzy]

Prave vyslo (konecne po x letech sporu ohledne prav) Berthold Waldstein-Warterberg: Řád johanitů ve středověku http://www.kosmas.cz/knihy/127898/rad-j ... tredoveku/

Řád johanitů ve středověku - anotace
Autor na základě rozsáhlého studia vydaných pramenů, archivních materiálů i odborné literatury líčí život středověkého řeholního společenství, které vzniklo v Jeruzalémě v období krátce po první křížové výpravě a které společně s templáři představovalo hlavní vojenskou sílu křesťanských státečků ve Svaté zemi. Rovněž pozdější řádový stát johanitů na Rhodu a posléze i na Maltě se stal významným činitelem evropských dějin. Dílo je barvitou freskou, popisující řádovou činnost s neobyčejnou důkladností; věnuje se vojenským aktivitám ve Svaté zemi i ve rhodských vodách, popisuje řádové hrady i komendy, přibližuje špitální činnost, školství i ekonomiku řádu i kariéry jeho významných členů. Věnuje se organizaci řádu i např. tomu, jak se členové bratrstva stravovali a jak byli pohřbíváni. Jde o dějiny všedního dne či každodennosti, které jsou jedním z výrazných proudů současného dějepisectví; svou čtivostí jistě zaujmou široké vrstvy čtenářů.

[Kateřina_z_Landštejna]

http://www.e-stredovek.cz/view.php?naze ... 2006010601 Nevíte ,někdo jestli není někde k sehnání?Ideálně nějaký digitalizovaný překlad(ale to bych chtěl asi moc )?

Zda je k sehnání nevím, nicméně:

Legenda aurea / [Jakub de Voragine;
z latinského originálu přeložili Václav Bahník a Anežka Vidmanová
Vydání 2., přepracované
Praha : Vyšehrad, 1998
444 s

K půjčení ve Vědecké knihovně v Olomouci, v Universtitní knihovně MUNI.

Ale tohle by možná mohla být ono: http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp

Do vyhledávače je třeba zadat do řádku "Hledaný výraz" velkými písmerny VORAGINE a vedle zaškrtnout autor
V "Omezení výběru" pak "plné digitální dokumenty"
a v "Nastavení vyhledávacích konvencí" pak zrušit všechna zaškrtnutí

Po spuštění vyleze "Národní knihovna ČR" a titul "Legenda aurea sanctorum (Pasionál čili Knihy o životech svatých)", signatura 42.D.36
Což by měl být český, dnes digitalizovaný, překlad z konce 15. století.

Pokud to není ona, pak přeji úspěšnější hledání.

[maser]

Schneider Rolf: Alltag im Mittelalter, das Leben in Deutschland vor 1000 Jahren. München 2006



A4 na křídovém papíře, 255 stran, přes 400 vyobrazení (převážně iluminace), za 15 ojro naprostá bomba.
Názvy kapitol: Pohled zpět, Sedlákův svět, Městský vzduch osvobozuje (jj- Stadtluft macht frai), Duše je jak vánek, Rytířský život, Král a císař.
Vše samozřejmě v němčině

[Opat]

Osobnost Arnošta s Pardubic konečně (s odstupem let po Václavu Chaloupeckém) dostala náležitou biografii, a to z pera více než povolané prof. Zdeňky Hledíkové.

http://www.ivysehrad.cz/katalog.asp?nav=&id=1815

[maser]

Durdík Tomáš 2007: Hrady přechodného typu v Čechách


Formát: 288 stran, 30X21cm, vázaná vazba

anotace z www.kosmas.cz:
Objevná publikace detailně a s bohatým ilustračním doprovodem prezentuje výsledky autorových archeologických výzkumů královských hradů Hlavačov, Angerbach a Tachov, stejně jako výsledky výzkumu A. Hejny na hradě Týnec nad Sázavou. Dále je pozornost věnována 8 dalším formou povrchového průzkumu a drobné sondáže u zkoumaných příbuzných hradů (Ruchomperk / Velký Kouřim/, Hrad pod Hrnčířem u Petrovic, Hlavačov u Chocně, Hořovice, Hrad u Kvítkova, Hrad u Čtyřkol, Skara / Úvaly/ a Vimberk). Ve všech případech je plastického obrazu hradu dosaženo pomocí komplexního pojednání složité problematiky jeho historie a podoby, stejně jako zhodnocení dosavadních archeologických nálezů a jejich výpovědi v širších souvislostech. Charakteristické znaky, spojující všechny tyto hrady, z nich umožňují vytvořit typ nazvaný hrady přechodného typu, náležející nejstaršímu horizontu českých královských hradů. Publikací prezentovaný, díky výsledkům archeologických výzkumů posledních 35 let nově rozpoznaný, hradní typ představuje významnou součást procesu společenských změn, které v Čechách proběhly v 13. století.

tak a teď já Jak začít- no, klasický Durdík. V knize popisuje zajímavou problematiku, ovšem často cituje a odkazuje (své) dílčí práce, tudíž je kniha svým způsobem osekaná a je třeba si dohledávat další literaturu. Taktéž se zde projevuje dlouholetý spor s V. Razímem, jehož (a prakticky všech ostatních) názory popírá a je tedy opět nutnost přečíst si i články tohoto autora (kdo čte archeologické rozhledy jistě ví o jejich diskuzi).
Tedy: pro vážné zájemce o kastellologii ano, pro ostatní ani moc ne