Jak se svítívalo (a čím svítit na akcích)

[richardrg]

ještě k tomu tuku další zajímavý aspekt, dříve- myšleno před 30. letou válkou bylo velmi rozšířené kastrování - obou pohlaví- to má vždy za následek nabírání tuku . Takže i menší zvíře mohlo mít více tuku než dnešní velká ale masná plemena, pokud tě to zajímá mám k tomu nějaké tabulky.
A mýdlo se ve 14. stol v našich zemích vyrábělo v zanedbatelném množství o voŇavkách ani neuvažuji...
Ale to není polemika jen doplnění....

[Bohuslav]

Na iluminacích jsou hospodyně zobrazovány při dojení klečící - kráva tedy mohla mít v kohoutku tak max. 110 cm.

Kde přesně ja taková scéna ?

Happy njů jír

[Kateřina_z_Landštejna]

Na iluminacích jsou hospodyně zobrazovány při dojení klečící - kráva tedy mohla mít v kohoutku tak max. 110 cm.

Kde přesně ja taková scéna ?

Happy njů jír

Taky happy! Budem to asi všichni dost potřebovat

Třeba tady: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/img ... 55&LANG=cz

Jinak "Dějiny hmotné kultury I" - obr. 229 (dojící žena - Liber depictus) nebo obr. 217 (Oráč - Brevíř křižovnického velmistra Lva z r. 1356)

[Wothan]

Ta mazadla musela mít hodně velkou spotřebu - všechny druhy vozů a vůbec všechny rotující součásti čehokoli v dřevěném náboji se mazaly kolomazí což je směs dřevěného dehtu a právě loje. Jenže takové mazání vyžaduje neustále doplňovat, takže i loje se muselo spotřeboat hodně. Čímž chci říct že zdrojů odbytu muselo být více a všechno to představuje značné objemy. Tudíž bych produkci a spotřebu loje rozhodně nepodceňoval.

[Siegfried]

Richard:
Katerina:
jen obecně k tématu:
Beranová používá ve své knize tezi, že dobytek byl menší a nebyl tak tučný... jak k ní došla není přesně popsáno, ale pokud připustíme že dobytek je stále chován venku celkem volně, tedy je více v pohybu bude mít asi sklon být spíše masitější něž tučný a to i po případné kastraci...
Vzhledem k tomu, že jak Macek (Jagelonský věk v českých zemích) tak Zdeněk Fiala (Předhusitské čechy) dokládají, že bylo poměrně málo hovězího dobytka a, že hospodářství bylo zacykleno v začarovaném kruhu - nedostatek hnojiva - nízká výnosnost a rychlá únavy půdy - nedostatek píce pro rozšíření stád... tento stav trvá i na přelomu 15. a 16. století - doloženo zápisy z obcí o zákazech pronajímání půdy (z důvodu nepéče nájemníkem o hnojení) a o zákazů prodeje či vývozu hnoje...
jedná se samozřejmě pouze o hovězí dobytek, chov byl orientován primárně na prasata... která byla jokožto všežravci snáze krmitelná... s množstvím ovcí je to otázka, nemám relevantní data, ale obecně byl problém na trhu sehnat dostatek surové vlny na zpracování pro soukeníky... (jedna z brzd rozvoje tohoto řemesla u nás) Ale obvykle si udržovali na většině dvorců nějaké ovce pro potřebu své výroby...
Dále je zajímavé, že se koncem 15tého století množí zákazy používání otevřeného ohně ve městských domech. A jmenovitě se říká že do "sklepa" (tehdy chápáno jako obecný skladovací prostor nikoliv podzemní podskelepní budov) se nesmí chodit s loučí, ale pouze s lucernou (vybavenou svící)... a podobně... tedy lze používání právě loučí považovat ze velmi běžné... byť na na ústupu. Obecně jmenuje jako zataralé olejové lampy a louče
Jinak je zajímavé, že právě tou dobou se ve městech postupně opouští typ místnosti jizba - tedy s dýmníkem a v zásadě permanentně zašpiněné kouřem a častěji se objevují světnice... kde se topí v uzavřených nebo venkovních kamnech ) A zároveň se zvyšuje četnost skla v oknech Ikdyž mázdry a plátno stále převažují.
Všechny tyhle jevy jsou pro naše země posunuty cca o 50-100 let za okolní evropou... (což samozřejmě odpovídá celkovémů ekonomickému úpadku po husitských válkách)

[maser]

Dále je zajímavé, že se koncem 15tého století množí zákazy používání otevřeného ohně ve městských domech.

Tendence vytlačovat z města za hradby řemeslníky využívající otevřeného ohně byla již ve 14. století (možná i malinko dříve). Platilo to také pro povolání, která jakkoli obtěžovala ostatní- třeba puchem.

[Kateřina_z_Landštejna]

jen obecně k tématu:

Super doplněk! Dík za něj

------------------------------------------------------------------------------

Vážení, nevadilo by vám, kdybych vaše zajímavé doplňky k článku zapracovala přímo do něj? Do literatury pochopitelně uvedu autory a názvy příspěvků.

[Opat]

[quote="Kateřina_z_Landštejna"] Ještě větším luxusem bylo svícení svícemi. Pro výrobu svíček voskových je třeba značného množství vosku. Pokud si vosk neopatřoval středověký obyvatel českých zemí sám, musel jej koupit/vyměnit u vlastníka včelínů. /quote]

Vosk na svíce patřil mezi běžné poddanské dávky na církevních panstvích. Nemyslím si teda, že by to s luxusností svící bylo tak horké. Stejně tak si nemyslím, že zmiňovaný autor mluví o osvětlení té moskevské hostiny kvůli nákladnosti (ta se tam logicky čeká), ale spíš kvůli vykreslení atmosféry. taky je třeba vzít v úvahu geografické a surovinové rozdíly a co se kam dováželo...

[Opat]

Navíc srovnání s těma kostelníma svícema kulhá... Těma si určitě doma lidé nesvítili. Viz kupř. dnešní polské dušičkové svíce tlusté skoro jak stehno a dlouhé půl metru

[Kateřina_z_Landštejna]

Vosk na svíce patřil mezi běžné poddanské dávky na církevních panstvích. Nemyslím si teda, že by to s luxusností svící bylo tak horké. Stejně tak si nemyslím, že zmiňovaný autor mluví o osvětlení té moskevské hostiny kvůli nákladnosti (ta se tam logicky čeká), ale spíš kvůli vykreslení atmosféry. taky je třeba vzít v úvahu geografické a surovinové rozdíly a co se kam dováželo...

Existují k těm středověkým poddanským dávkám nějaké prameny? Podle nich by se dalo třeba zhruba odhadnout, jaká asi tak mohla být v nějakém konkrétním regionu produkce včelího vosku.

Té poznámce o srovnání s kostelními svícemi nějak nerozumím. K čemu se vztahuje?