keke píše:Ten obrázek znám a postava vlevo v modrém podle mě nemá šev a knoflíčky na malíkové hraně ale dole k malíku otevřené, stejný obrázek docílím když si vezmu svoji suknici se švem dole. Ale má nabíraný rukáv šikmo nasazený do průramku a v předloktí poměrně vypasovaný a nad loktem volný a nedělá mi v tom žádný problém zvednout ruku.
ma knoflicky na vnejsi hrane ruky. Kdyby ten sev byl vespod jako dnes, tak by ty knoflicky byly take vespod, resp. tam, kde se bere krev...
Nabirany rukav to neni, ten nebyl treba. Byl pouze rozsireny u pruramku, aby se do nej pohodlne vesel, a pak se smerem dolu zuzoval.
Posadowski píše:Myslíš, že zrovna oděvy z grónského Herjolfsnes jsou právě ty typické oděvy Francouzské módy nošené ve Francii, Římské říši, u nás...
No, vzhledem k tomu, ze tohle jsou skoro jedine dochovane odevy z tohoto obdobi, tak muzeme byt radi, ze je vubec mame. Z ceho jineho muzeme neco usuzovat?
Posadowski píše:Já zde uvedl Charlese de Blois. Je on vyjímka a Herjolfsnes standadrd nebo opačně?
Ehmmm... Takze tohle je myslim jediny dochovany odev sveho druhu a mela bych ti pripomenout, ze slouzil k boji, kde se clovek potreboval hybat, takze tento strih rukavu (napriklad), kteremu se rika "grandes assiettes", je prave proto tak komplikovany, aby se v tom dalo dobre hybat a zvedat ruce. Take, kdyz jsou ruce pripazene, dela to dost faldy, jak si muzes prohlednout na te vyborne strance, co jsi poslal, nebo primo v Lyonu...To je vzdy, kdyz je rukav dobry pro pohyb. Pokud ma vypadat pekne a faldy delat nema, tak se v nem zas blbe hybe (jako dnesni sako). Jenze tohle je out of the question, protoze az nekdy do pocatku 20.st. byly temer vsechny rukavy tohohle pohodlnejsiho stylu.
Jinak - vim, ze strih pourpointu Charlese de Blois je dost slozity, proc, to se muzeme jen domnivat, muj nazor je nize. Nicmene, tento rukav je uplne jiny typ nez ten jednoduchy s jednim svem (ten prtavy trojuhelnicek nahore nepocitam), ktery zname z Herjolfsnes, takze tezko z toho muzeme neco vyvozovat pro tento jednoduchy druh rukavu.
Posadowski píše:Nezdá se ti divné, že u některých /typicky to cotehardie/ je tam půlka švů k ničemu, jako kdyby to bylo sešívané ze zbytků...
Tak tohle je myslim jasne, myslela jsem, ze to vis. Tenkrat se za prve tkaly latky ve velice uzkych sirkach, neco jako 60-70cm, takze se do te sirky samozrejme cely odev nevesel, proto se musely delat svy na mistech, kde by je dnesni smrtelnik neudelal. Za druhe, latky byly velice drahe a cim chudsi slechtic (pokud vubec), tim vic musel setrit, proto ty odevy mely samozrejme spoustu svu, aby se vyuzilo co nejvic latky a co nejmene toho vyhodilo. Muzes se taky podivat na studie Janet Arnold (od renesance nahoru), je tam jasne videt, jak byli tenkrat limitovani siri latky.
KOHO píše:Ještě bych chtěl takto proprat klínky v podpaždí...
Jestli chces neco rekonstruovat, tak s timhle nemuzes udelat chybu - co se kosili (a nekterych volnych odevu) tyce. Dukaz, myslim, ze jeden z mnoha, jsi poslal. Ovsem, proc se delaly klinky a ne jen tvarovane pruramky? Protoze je to za prve jednodussi - a chudi lide, kteri kosili nosili furt, museli byt schopni si ji bez velkeho krejcovskeho umeni usit, a za druhe protoze obdelniky a trojuhelniky sezerou nejmene latky...opet ma (a nejen ma) teorie... V podstate se divim, kde treba Vaverka sebral ty strihy kosili s projmutym pruramkem? Ma nekdo o tomhle nejake info?
? jak by jsem se dostal k těm Archeologickým časákům z roku 1931 ,umím jen obrázky 1331 
)
