Která směs je nejlepší záleží na chuti každého jednotlivce a kouřit ji můžeš z jakékoli dýmky (aspoň já bych v tom žádný problém neviděl)craven píše:zdravím chtěl jsem se zeptat jestli někdo nemá zkušenosti s indianskou směsi ke kouření rád bych věděl v čem je nejlepší jí kouřit jak a která je tak nejlepší dík moc,
Dýmky, tabák a tak vůbec...
Moderátor: Joe
-
awe
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 331
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Re: indiánská směs
-
cossack
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 665
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Métá?xestse Ohnéssese
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 250
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Moje dýmka má dřevěnou hlavičku a nemám s tím žádný problém...
Druhou dýmku mám kamenou a z tý mi to nepřijde takové pokouření...
Ale hodně záleží na typu, velikosti dýmky a směsi...
A hlavně, každá "huba", chce něco jinýho...
Takže Ti nezbyde než experimentovat...
Druhou dýmku mám kamenou a z tý mi to nepřijde takové pokouření...
Ale hodně záleží na typu, velikosti dýmky a směsi...
A hlavně, každá "huba", chce něco jinýho...
Takže Ti nezbyde než experimentovat...
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Hévéése
-
Vitous
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 494
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Indiánské směsi jsem nikdy nekouřil, ale co se týče suchého a vlhkého tabáku a "dřevěné" dýmky, dýmky z mastku či hliněné dýmky - je to všechno prašť jak bouchni
Dýmka se vždycky po chvíli rozpálí, podle toho, jak moc taháš a z jakého je materiálu.
Sám používám dýmku z vřesovce (bruyere), z višňového dřeva, z mastku i hliněnku. Každá chce malinko jiný přístup, každá jinak chutná, chce jinou údržbu, ale že by některá z nich nesnášela "vyšší teploty", to slyším poprvé.
Sám používám dýmku z vřesovce (bruyere), z višňového dřeva, z mastku i hliněnku. Každá chce malinko jiný přístup, každá jinak chutná, chce jinou údržbu, ale že by některá z nich nesnášela "vyšší teploty", to slyším poprvé.
Vitana sgt. Compagnies Franches de la Marine
-
tom111
- Občasný přispěvatel

- Příspěvky: 68
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Knecht
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 6691
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Když tak byla řeč o mastkových dýmkách, já mám mastku slušnou zásobu, můžu zkusit něco takového vyrobit, bude li zájem a předloha...
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
-
frenisek
- Nováček

- Příspěvky: 12
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Pro ´dřevěné´ dýmky ja vysoka teplota takřka smrtící´bavme se o kvalitní záležitosti a v řádech let´,takže tak jako tak pro suchší tabák doporučuji raději hliněnou či kamennou´mastkovou´ dýmku.Však -vysoká taplota hoření tabákové směsi a její vychutnání =ne moc dobrý zážitek´po našimu HNUS´. Tak tedy ,při umirněném kouření je to vlastně tedy jedno.Vitous píše:Indiánské směsi jsem nikdy nekouřil, ale co se týče suchého a vlhkého tabáku a "dřevěné" dýmky, dýmky z mastku či hliněné dýmky - je to všechno prašť jak bouchniDýmka se vždycky po chvíli rozpálí, podle toho, jak moc taháš a z jakého je materiálu.
Sám používám dýmku z vřesovce (bruyere), z višňového dřeva, z mastku i hliněnku. Každá chce malinko jiný přístup, každá jinak chutná, chce jinou údržbu, ale že by některá z nich nesnášela "vyšší teploty", to slyším poprvé.
-
peggy
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 311
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Joe
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 1031
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Indiáni dělali dýmky z katlinitu, což je červený mastek, ale byli i z černého a populární byli i u bělochů. Pro ně (bělochy) byla typická hliněná. Buď celohliněná a nebo hliněná hlavička s dřevěnou troubelí. Ty se dají koupit a nejsou drahé. Nevýhodou je, že jsou křehké, ale z hlediska kuřáckého jsou v pohodě. Čili pokud ti jde o styl i chuť, tak hliněnkou nic nezkazíš.
Joe M.
-
eye
- Občasný přispěvatel

- Příspěvky: 89
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Z catlinitu dělali dýmky především Sůové a marginálně snad i nějaké okolní pseudokmeny. Okupovali totiž oblast Pipestone, to je systém lomů, kde se tento kámen těží. Během let tu výrobu docela zmákli a dýmky se staly výhodným obchodním artiklem, distribuovaným Sůy po velké částí plání a plató, mezi desítky dalších kmenů.
Catlinit ale nebyl zdaleka jediný kámen, ze kterého se vyráběly dýmky na pláních, další byl např. steatit.
Catlinit ale nebyl zdaleka jediný kámen, ze kterého se vyráběly dýmky na pláních, další byl např. steatit.