Pod pokličkou

[Richard]

Do toho medvědího sádla se ale musí namíchat ty správné bylinky aby ta celá směs odpuzovala bodavý hmyz. Medvědí sádlo to byla kosmetika

[Mokohtavenotaxe]

Mimochodem, díky horkovzdušným troubám není problém si sušené maso vyrobit. Přírodní přirozenu cestou to je ale problém-jmenuje se moucha

Já tedy v horkovzdušné troubě maso nesuším. Dávám vždy přednost přírodní cestě. Ostatně na Bizoním táboře sušili maso na sušácích prakticky všichni přítomní. Jelen nás tam učil že se dají v pohodě sušit i cca. kilové kusy masa - tak jak to známe z prvních fotografií táborů z Planin.
Maso musí být ve vzduchu, mělo by být na větrném a slunném místě. S mouchami jsou kritické řekněme první 3 hodinky, než se udělá na mase krusta. Pokud se ale zvolí právě vhodné prostředí - tak to ale vůbec nebývá problém.

Ad Awe - dva roky stáří masa je vcelku standart. Troufnu si říct, že i 5 let stáří je v pohodě. Myslím, že sušené vydrží podstatně déle než pemikan. Ten jsme po 3 letech už uchovávali jen kvůli výstavním účelům.

[Joe]

Jo, nechtěl jsem tvrdit, že to nejde. Hodně záleží na počasí a taky, zda nejsi u kravína kde je to samá masařka.
U Indiánů plání byla výhoda právě v prostředí, protože na prerii prakticky neustále fouká. Právě větrání a sucho je to hlavní. U nás ale (ač bez moře) převládá severozápadní počasí ovlivněné Golfským proudem, čili jak mne pouči kamarád meterolog, převládá u nás přímořské vlhké podnebí - i když El-nino to začíná razantně měnit
Ta hrkovzdušná trouba může nahradit právě ten prerijní vítr - sice to není LH, ale je to jisté. Nechci ale tvrdit že to jnak nejde (viz. Mokohtavenotaxe).

[Raiden]

K tomu solenýmu masu, ještě by to šlo sebou tahat (jako železná zásoba) v nějaký starý plechovce vhodného tvaru - ve vetešnictvích se občas objevujou. Naložit, plechovku zavřít a zalejt voskem. Je to sice svým způsobem ojeb, ale pořád je to únosnější než sebou tahat soudek.

Ad tiplice: Šajen si kdysi z úsporných důvodů balil cigára sám a cpal do nich tabák na vykuřování skleníků. Fungovalo to docela dobře - i já, ač militantní nekuřák, jsem to musel ocenit

[Joe]

Tady je třeba si uvědomit to, na co se často zapomíní, a to jsou dobové souvislosti. Např. je mítus (a bohužel často opakovaný) "osamělej lovec". Fungovali v brigádách o 80-150 lidech, čili docela slušná tlupa a tyto brigády byli vybaveny vymoženostmi typu polní kovárny a právě oni jako vůbec první začali používat kryté vozy, které později proslavili vystěhovaci do Kalifornie. To nám ale naznačuje poněkud jinou přestavu o možnostech vybavení. Prostě oni na rozdíl od nás měi na čem ty sudy se soleným přepravovat (jasně že to neplatio vždy a všude). Jenže ono se to solené asi také všude netahalo, ale jen tam, kde to bylo možné. Čili takový sud uveze prerijní vagón či kanoe.
Další věcí jsou i možnosti lovu. Tehdy byli jak lesy, tak i prerie mnohem víc zazvěřeny a něco ulovit a to tvrdí dobové denníky nebyl problém. Čili přednost se dávalo čerstvému masu. Zajímavej je popis jak to dělali zasobovací karavany na Rendezvous. Hnali sebou několikaset hlavé stádo ovcí co by živých konzerv a měli to propočteno, že jim to vyšlo do oblasti bizonů.
Jiná věc byla vojenská výrava. Bylo-li to řadové vojsko, mělo zásobování a tam nepochybně solené bylo častým jevem. Jiná věc byli speciáli jako RR. Ti byli spíš na pemikamu a sušeném, a pokud mohli, tak si uměli ulovit.

[Kopnuty_konem]

Joe,Raiden,nesouvisi to sice s tematem,ale kdyz uz tu poletuji ty tiplice:pujde spise asi o muchnicky,neb tiplice se zivi rostlinnymi stavami a nektarem.

[Joe]

Jo, máš vlastně pravdu - jde skutečně o muchničky (nevím jak to muj chorý mozek napadlo - když to vím - člevěk někdy blbne - asi z hladu

[Raiden]

Já si toho taky nevšim . No ale je zajímavý, žesme všichni věděli, co máme na mysli...

[cossack]

Tak, teď zase něco pro lesoše - když jsem si zjišťoval jestli ukecáme na táboření meloun narazil jsem na zmínku od jakéhosi švédského cestovatele(na jméno si zaboha nevzpomenu) že Irokézové kolem roku 1750 měli plantáže vodních melounů, ikdyž teda tvrdili že je před příchodem bělochů nepěstovali. Nejspíš ale jde o původní plodinu, bo jiné kmeny melouny znali od nepaměti. Pokud v nějakých svědectvích kdosi mluví o melounech, automaticky se tam objevuje i zmínka o kukuřici, fazolích, tykvích a dýních. Jak u usedlých kmenů na Missouri tak ve východních lesích.
Placky z kukuřičné mouky nejsou zase tak špatné. S pšeničnou moukou se ta kukuřičná míchá proto, aby se těsto spojilo. Jediná nevýhoda je, že hodně rychle ztvrdnou a pak už to není žádná hitparáda. Musíme si ovšem uvědomit, že v určitých situacích se na kulinářské hody nehrálo, důležité bylo něco dostat do žaludku, aby člověk přežil.

[Joe]

Tobě fakt ty kukuřičný placky chutnají vždyť je to hnus. Myslím ale podle Indiánského recepisu, čili čistá kukuřice a pokud možno bez soli. Teprve když jako správný běloch jsem to namixoval moukou, rázem se to stalo jedlé