Odívání

[cossack]

Váhu cínovýho knoflíku na těle ani nepoznáš.
Ještě jsi zapoměl na knoflíky kostěné nebo rohovinové.
U těch látkových - pokud by to byly profi potahované, tak ty by se asi na výspu kolonií nedostaly(to samé ty nitěné), pokud by jsi si je vyráběl samodomo, tak bych měl obavu, že se budou velmi rychle vytrhávat.

[Raiden]

Kostěný ani rohovinový nemám. Ty potahovaný bych dělal v.r. z nějaký mince (nejspíš koruny nebo padesátníku) a odstřižků, co mi zbydou. Dá se to udělat relativně festovně a moc namáhaný to nebude.
Spíš to vidim na dřevěný, uřezat a přešít se daj vždycky...

[alistaire]

dřevěný jsou ok, taky je používám.
Rohovinový, velmi dobrý jsem (byv ještě v Praze - tzn. tak před rokem) kupoval ve Spálené u Tesca, skoro naproti výlezu z metra.
Na košile a spoďáry obecně jsou ty rohovinový nebo perleťový podle mne lepší, protože jsou výrazně tenčí při stejné "soudržnosti" jako ty dřevěný.

[alistaire]

Ad Vliselín
pánové, vy co se tady vysmíváte vliselínu... máte určitě alespoň povědomí o krečovské technologii (dnešní, ale hlavně tehdejší), nebo se ošklíbáte už jen nad tím, že je to "moderní"?

Vliselín je netkaná textilie různé gramáže (dle potřeby), podle použité technologie může být opatřena jedno, nebo oboustraným nástřikem zažehlovacího lepidla. Bohužel pro nás se jedná zpravidla o syntetickou textilii (PES). Používá se k vyztužení a zpevnění tkaniny.

Vyztužení se i v dřívější době (bavíme se o 18st, že...) používalo. A to tak, že právě třeba na uniformách hodně významně.
Revéry u kabátu vyztuženy být prostě musí, jinak je to žvachl...
Vyztužovalo se silně škrobeným krejčovským plátnem (což se používá i dnes) na velkých plochách, menší plochy právě mj i různou formou netkaných textilií charakteru tenké plsti. Pro přichycování k podkladu se použilo (mimo stehování, což je jasné) i lepení - klihováním, škrobem, i mletou smolou (za tepla).

Principiálně je tedy použití vliselínu obdobné jako použití velmi tenké plsti a smoly.

Mimo větší soudržnosti a držení tvaru má vyztužení (ev. proložení švů) velmi pozitivní vliv na kvalitu švů, a celkově razantně prodlouží trvanlivost oděvu.
Některé oděvní části, bez použití vyztužení (proložení švů) nevydrží, a jsou prostě špatně.


Použít na vyztužení vliselín tam, kde je vyztužení třeba, je podle mne stejná "LH" odchylka, jako použít šití strojem. Ten vliselín není vidět, ale formuje to co má být vidět do tvaru a stavu jaký má být. Pokud vyztužení chybí, může to docílit mnohem horší výsledek (a zpravidla to tak je...)

Není to zrovna Raidenův případ, tady bych volil nějkou formu vyztužení/zpevnění jen kdyby se jednalo o skutečně tenkou až chatrnou vlněnou látku.

Ale vysmívat se apriori vliselínu mi příjde mírně řečeno jako nemoudré

[cossack]

Cha, to je téma...
Inu, tak to já bych si ten vlizelín klíďo odpustil i na strojem šitém kabátě.
Nicméně pochybuju o tom, že by se u takového spotřebního zboží jako byla uniforma někdo drbal z vyztužováním.
Dejme tomu, že třeba u důstojnických kabátů ano. Ale jinak bych se držel spíše při zemi. Obyčejní vojáci jistě lvové salónů nebyli.

Dálepak bych si dovolil polemizovat o procentuelním zastoupení klihování, škrobování a smolování těch vypodložení na oděvu běžné populace.
Při prvním dešti totiž takový škrob či klíh půjde hnedle do kytek. Jeví se mi to proto jako zbytečnost.

[Raiden]

Mno, na druhou stranu... Já na tu svojí vestičku volil nejsilnější dostupnou vlnu (od Grinulfa), která mi ale stejně přijde docela slabá (zajímalo by mě, jak vypadá ta "slabá"). Podšívka - len s poměrně nízkou gramáží. Bez výstuže, takže, takže vestička je akorát, sice hřeje ale né moc, takže se v dá přežít i v létě, a při větší zátěži se bude muchlat zcela nepochybně.
Kabát si takhle představit nedovedu. Leda že bych použil několik vrstev sukna na sebe, ale to mi přijde jako plýtvání drahocenným materiálem, takže nějaká netkaná textílie jako mezivrstva má logiku.

K tomu klížení: škrob by asi odtek poměrně rychle, u klihu bych se toho nebál. Za 30-ky se takhle dělaly klobouky (podle Englunda - Nepokojná léta), běžnej déšť vydržely, nějakej dlouhotrvající liják už ne. To ale nevydrží ani současná vojenská impregnovaná celta (vyzkoušeno empiricky). Nejspíš tenkrát lidi nemokli víc, než bylo bezpodmínečně nutný, což podporuje i skutečnost, že dnes banální chřipka byl tenkrát podstatně větší problém.

(Cossack: ano, je to spekulace )

[cossack]

Klobouk se dá po zmoknutí upravit. Ale u věcí zašitých mezi svršek a podšívku bych to viděl jako problém.
Jistěže naši předkové nemokli více než bylo nezbytně nutné. Ale takový pan baron ve svém plesovém ohozu určitě nezmokl ani jednou. Kdežto u měšťana, byť ve vycházkové parádě, se s tím počítat nejspíš musí.

Informace o používání škrobu, klihu a smoly je velice zajímavá(mne třeba velmi obohatila), ale mělo by se k tomu uvést kde, kdy, u čeho. Jinak mi přijde vytržená z kontextu.

[alistaire]

EE... To by byla u tenčího sukna velmi častá "školácká" chyba. Při běžném nošení bys za chvíli měl z kabátu žvachl, možná i s vytrhanejma švama...

vyztužování větších ploch - (anglicky "interlining") se vyskytuje už na gotických oděvech, ovšem pravda na těch dražších. Podkládání švů je už tou dobou běžné.

na 100% mám prokládání/ztužování nastudované z napoleoniky. Rozhodně revéry u francouzských fraků jsou předepsány jako vyztužené.
Jde totiž o to, že pak ten oděv vydrží víc a déle vydrží koukatelný, což u nich nebylo nedůležité. Vojenské uniformy řekněme 1700-1900 jsou mj. nejtěžší krejčovina, jaká je.

Obyčejní vojáci jistě lvové salónů nebyli. no tak to je rozhodně špatně použitý byť logicky znějící argument, když se nad ním opravdu zamyslíš. Vojenská uniforma byla mnohem složitější a náročnější na ušití než standardní civilní oblek. A to neberu za vzor ani třeba husary (defakto vrchol elegance ), ale docela normální pěšáky...




Zrovna o těchhle fracích bych něco věděl i z praxe a z jejich šití

[alistaire]

Informace o používání škrobu, klihu a smoly je velice zajímavá(mne třeba velmi obohatila), ale mělo by se k tomu uvést kde, kdy, u čeho. Jinak mi přijde vytržená z kontextu.

Minimálně Revéry jsem uvedl
Vytržené z kontextu je spíš tvrzení, že se nic takového nepoužívalo


Mimochodem, to škrobení, případně klížení (klihování?) prokládek není nijak masivní (jako že to není milimetrová vrstva)... Ale tu látku to vyztuží. Když to v obleku promokne, tak to nemá moc kam vytéct, zůstane to v té látce, a zas to ztvrdne zpátky. naškrobené krejčovské plátno koupíte i dnes.

To že krejčí posype drcemou kalafunou (lehce, ne nijak masivně) prokládku a zažehlí ji aby držela na látce je praktika používaná ještě před IIWW... Viděl jsem nějaké krejčovské knihy z 2/2 19.st, a tam je to rovněž uvedeno jako celkem standardní záležitost.

[cossack]

S tím lehkým posypáním kalafunou - tak jsem si to nějak představoval.
Já myslím, že se vcelku shodneme na tom, že se tyto techniky používaly především u dražších záležitostí. Co? Když pomineme revéry Bonapartových "hejsků"

Nedávno se ke mě dostala informace, že v 1/2 18.stol se líc a podšívka uniformy na spodním okraji pouze přiložily k sobě a prachsprostě sešili. Bez nějakého zahýbání. Myslím tím samozdřejmě obyčejný kabát pro toho posledního pěšáka. To teda na vyšší krejčovinu nevypadá.